Téměř šedesát tisíc lidí se připojilo k výzvě hnutí DUHA Zachraňme lesy. Požadují, aby Sněmovna ve středu v rámci třetího čtení novely lesního zákona schválila pozměňovací návrhy poslanců Markéty Pekarové Adamové (TOP 09), Radka Holomčíka (Piráti) a Evy Fialové (ANO). Ty mají za cíl zvýšení druhové pestrosti lesů, omezení zbytečných holosečí nebo vyvážení početního stavu zvěře tak, aby mohly odrůstat mladé listnáče a les se přirozeně omlazoval. Podle odborníků tato a další načtená opatření posílí odolnost lesů vůči suchu, klimatické změně a zpomalí dramatický úbytek biodiverzity.
„Stejnověké lesy, které dosavadní zákon upřednostňuje, se již rozpadají na většině našeho území. Opakované pěstování monokultur vyčerpalo půdu, kvůli holosečím z ní mizí život i voda. Krajina je ohrožená chemií i dalším oteplováním. To vše vyžaduje bezodkladné změny, které začnou řešit příčiny současné gigantické lesní kalamity. Současný zákon vzniklý v dobách divoké privatizace v obavách z devastace lesů nezodpovědnými vlastníky spolu s nepružným zadáváním lesnických zakázek vysloveně brání změnám vedoucím k větší pestrosti lesů,“ uvádějí ve společném prohlášení.
Desítky akademických pracovníků i dalších odborníků upozorňují, že přijetí pozměňovacích návrhů je v nynější situaci, kdy volební období postupuje do druhé poloviny a příprava nové komplexní novely již není časově reálná, jedinou cestou, jak čelit a do budoucna předcházet lesním kalamitám. „Platný zákon lesům pomoci nedokáže. Dále bychom dělali stejné chyby. Na místa odumírajících monokultur znovu vysazovali stejnověké a jiné rizikové porosty a prohlubovali tím kritický stav společenských, ekologických, ale i ekonomických funkcí lesů,“ varují.
Ačkoli pozměňovací návrhy mají oporu jak v programovém prohlášení druhé vlády Andreje Babiše (ANO), tak v četných strategických dokumentech – například Národním lesnickém programu II., Zásadách státní lesnické politiky nebo Akčního plánu na změnu klimatu – i doporučení Evropského lesnického institut ministerstvo zemědělství v čele s Miroslavem Tomanem (ČSSD) většinu z nich nepodporuje. „Lze proto říci, že za současnou kalamitu do značné míry nese odpovědnost právě rezort zemědělství. Protože ať už byl ministrem kdokoliv, nebyl schopen kritickou situaci lesů řešit a plnit schválené politiky,“ vysvětlil Deníku Referendum expert na ochranu lesů Hnutí DUHA Jaromír Bláha.
Předložení zákona – v reakci na kůrovcovou kalamitu, která zasáhla lesy na většině území České republiky – si na ministerstvu vyžádala Sněmovna v loňském roce. Ten má mimo jiné rozšířit rámec povinností odborných lesních hospodářů či usnadnit přesun sazenic a semen mezi přírodními oblastmi. Odborníci však namítají, že ani pětadvacátá novelizace právního předpisu lesy neochrání, neboť opomíjí řešení, jež by vedla k posílení jejich odolnosti a ozdravění, bez čehož se nemají šanci vyrovnat s postupujícími změnami klimatu.
„Zákon by nás měl přenést do lesnictví jedenadvacátého století, v němž mají lesy především poskytovat ochranu půdy, klimatu, biodiverzity a další nezbytné služby. Tohoto cíle dosáhneme řadou změn v tradičním lesnictví. Především musí skončit jednosměrná orientace na zisk a pěstování lesů s cílem produkce. Přejdeme-li na pěstování lesů zaměřeným na jejich odolnost, krátkodobě bude ekonomický profit z tržeb za dříví nižší, ale lesy nám díky tomu zůstanou a jenom tak budou profit přinášet trvale,“ shrnuje odborný lesní hospodář Dušan Utinek.
Zachraňte lesy, Tomanova novela jim nepomůže, vyzývají tisíce lidí poslance
Bezmála šedesát tisíc lidí vyzvalo zákonodárce, aby podpořili pozměňovací návrhy k novele lesního zákona, které mají pomoci ozdravit zdejší lesy. Společně s odborníky se totiž obávají, že předložený zákon stávající krizi nevyřeší.
„Pracovníci rezortu zemědělství nemají potřebné kompetence, proto nejsou schopni připravit nezbytné hlubší a systémové změny,“ říká Jaromír Bláha z Hnutí DUHA. Foto FB DUHA
Související