Pirátské surfování po internetu a vnitrostranická demokracie

Dalibor Záhora, jeden ze zakladatelů Pirátské strany, se zamýšlí nad jejím posledním vnitřním vývojem a jeho příčinami a souvislostmi – především nad proměnami vnitrostranické komunikace.

Poslanec Pirátů Mikuláš Ferjenčík nedávno otevřel ve straně debatu na téma vnitrostranické komunikace, dotkl se tak ožehavého místa pirátské komunity a odpovědí mu byly převážně kritické reakce. Debatu zachytil deník Právo, článek s lehce zavádějícím titulkem „Piráti zvažují konec otevřenosti na internetu“ otiskl na titulní straně. Následně byl zveřejněn i na sesterském serveru Novinky.cz.

Na úvod je třeba připomenout, že Pirátská strana je jediná v českém parlamentu, která naprostou většinu svého vnitrostranického dění projednává veřejně, transparentně a také online. Vnitrostranický provoz tak může být pod veřejným dohledem a zapojit se do něj v různé míře mohou i lidé, kteří nejsou členy ani registrovanými příznivci strany. Současně mají Piráti ve stanovách a dalších předpisech široké prvky přímé demokracie a také je uplatňují v každodenním vnitrostranickém provozu. Míru takové vnitřní demokracie a otevřenosti u jiných parlamentních stran nenajdete.

Prefigurativní Piráti
Piráti jsou tak zřejmě jediná politická strana, která v České republice po svém způsobu reálně uplatňuje prvky takzvané prefigurativní politiky, tedy strategie sahající od šedesátých let v různých hnutích v USA, jejíž podstatou je správa založená na sebeorganizaci a decentralizované horizontalitě. Podrobněji o tom hovoří Bob Kuřík v rozhovoru pro A2 z roku 2015. Ve stručnosti: to co Piráti prosazují, se také snaží uplatňovat především sami na sebe ve své vlastní organizaci.

Veřejná je i většina lokálních schůzí či dalších setkání, včetně jednání nejvyššího orgánu strany, Celostátního fóra, což je de facto stranický sjezd. Právo účastnit se osobně má každý člen, delegátský systém zatím neexistuje. Sjezd se fyzicky schází minimálně jednou ročně. V současné době je těžko představitelné, že by toto setkání bylo někdy pro veřejnost a novináře uzavřeno, jako se to občas stává u jiných stran.

Hlavními místy na internetu, kde můžete sledovat oficiální dění u Pirátů jsou:

  • Forum.pirati.cz: Zde lze najít vnitrostranická jednání, zápisy, výsledky hlasování od nejnižších buněk až po nejvyšší orgány, aktivity jednotlivých odborů, expertních týmu, veřejná výběrová řízení a mnoho dalšího. Fórum bylo základním kamenem Pirátů, na něm historicky vznikli. Bylo spuštěno vzápětí po výzvě Jiřího Kadeřávka k založení české Pirátské strany a výrazně pomohlo k širokému zapojení veřejnosti a k rychlé aktivizaci buněk po celé republice. Až přibližně do roku 2012 to byl hlavní a v podstatě jediný oficiální komunikační i pracovní prostor.

  • Redmine.pirati.cz neboli Úkolovník Pirátské strany slouží k pracovní činnosti a kontrole plnění úkolů. Navíc jsou zde i veřejné podatelny odborů a dalších orgánů strany. Zveřejňovány jsou zde nálezy také Rozhodčí komise. Stranický úkolovník není zcela veřejný, vstup do některých části vyžaduje registraci člena strany.

  • Evidence.pirati.cz: Evidence kontaktů a schůzek původně pojmenovaná Evidence lobbistických kontaktů. Spuštěna byla v září 2012, v listopadu 2018 byla převedena do nového systému, který umožňuje filtrování dle jmen. „Zveřejňujeme kontakty a schůzky s představiteli byznysu, ostatních politických stran, neziskových sdružení a jiných subjektů, které chtějí zjistit od našich představitelů informace nebo ovlivnit jejich rozhodování, ale také případy, kdy takové lidi kontaktujeme z různých důvodů my,“ praví se ve vysvětlujícím textu na dotyčném webu. Podrobněji zveřejňování upravuje předpis o lobbingu

Piráty pochopitelně najdete i na sociálních sítích, tam už může jít o mix neformálních a oficiálních skupin (oficiální najdete v Seznamu skupin na Facebooku, seznam neformálních skupin, pokud je mi známo, neexistuje).

...ale na Facebooku můžeme blokovat
Právě nástup a zvyšující se obliba Facebooku způsobila před lety první trhlinu v pirátské transparenci. Částečný útěk z fóra na Facebook započal při takzvané vánoční krizi v roce 2012, kdy vlivem vnitrostranických půtek došlo i na opakované vypnutí fóra a členové se začali alternativně formovat právě prostřednictvím produktu Zuckerbergovy korporace.

Dalším milníkem byl volební rok 2017, kdy se vedení strany obávalo, aby občas divoké poměry (hádky, trolling i vyřizování starých účtů a bolístek) na fóru neodradily nově lákané členy a podporovatele, a proto existenci fóra částečně „zatajilo“. „Při spuštění nového stranického webu na jaře 2017 bylo fórum před potenciálními nováčky záměrně zcela utajováno (nevedl na něj z webu žádný odkaz) a teprve po členském nátlaku byly doplněny aspoň odkazy na jednotlivá regionální subfóra,“ připomněl v probíhající diskuzi Martin Kučera, dlouholetý volený vedoucí administrativního odboru, který má mimo jiné právě správu fóra na starosti.

Strana v červnu oslavila deset let od svého vzniku. S její úspěchem se pojí řada nových výzev. Foto FB Pirátské strany

Kampaň před sněmovními volbami 2017 se tak koordinovala do značné míry právě prostřednictvím Facebooku a s tím byly spojeny další kontroverze. Manažer kampaně Štěpán Štrébl začal blokovat nejen své kritiky, ale i další členy, které zřejmě považoval za potenciálně rizikové, a vedení strany mu tuto praxi tolerovalo. Vzhledem k masivnímu úspěchu, kterého v tehdejších volbách Piráti dosáhli, a to i díky osobnímu nasazení manažera, však takové detaily následně již nikdo neřešil. Se vstupem do Sněmovny přišly jiné výzvy a jiná realita.

Tradiční strana, nebo stále Piráti?
Aktuální spor o řešení vnitrostranické komunikace vznikl v jiné debatě, kde se řešily možnosti, jak přilákat nové členy. Jeden z nováčku se právě proti tomu, jak oficiální platforma Pirátů vypadá, jednoznačně vymezil. „Opravdu nejde ani o diskusní platformu ani o nástroj činnosti celostátního orgánu. Je to bezedná jáma Chaosu, Nepřehlednosti, Trollů, Spamerů, Mrtvejch subfór, Přebujelech dementních vláken o ničem.. A pod tím vším jsou pořád ty zásadní věci někde brutálně zahrabaný, takže vzniká paradoxní situace, kdy snáz najdu příslušný vlákno tak, že ho dohledám v příslušný fcb skupině a z ní se prokliknu na fórum,“ napsal Michal Macek. A dále dodal: „… (forum) bude jen semeniště prokrastinátorů, který se na tohle příšerný prostředí adaptovali.“

Tato kritika inspirovala poslance Ferjenčíka, který je současně vedoucím mediálního odboru Pirátů, aby inicioval samostatnou diskuzi o současném významu fóra pro fungovaní strany. Jeho teze zněla, že důležitější jsou dnes jiné formy komunikace a osobní kontakty a že s přibývajícím množstvím lidí to ani jinak být nemůže. Šlo spíše o konstatování faktického stavu, který nastal po zvolení Pirátů do Sněmovny, kam se do značné míry přesunulo i těžiště rozhodování. Na významu tak získala skupina lidí, která spolu se zvolenými poslanci do parlamentu přišla, od asistentů až po další placené pozice, plus další, kteří měli ke Sněmovně z nějakého důvodů blízko.

Původně relativně rovnostářské prostředí i rovný přístup k informacím se proměnil, od Prahy vzdálenější piráti a pirátky jsou tak ve větší nevýhodě než dříve. O tom, co podstatného se u Pirátů děje, se tak často dozvídají až z médií. Příčin této změny je jistě více a vzhledem k jejich povaze nebude již nic jako dříve. Za pozastavení stojí spíše fakt, že současnému vedení Pirátů tento stav nijak zásadně nevadí, naopak je možné, že mu vyhovuje.

Otevřenou otázkou tedy zůstává, nakolik bude naplňováno právo členů plynoucí ze stanov strany, že „člen strany má právo svobodně vyjadřovat své názory a obhajovat je, podílet se na projednávání vnitřních záležitostí strany a podílet se na utváření politiky strany”. Zda zůstane čím dál více jen písemnou proklamací nebo budou vytvářeny možnosti pro jeho nejširší realizaci. A zda Piráti časem vplují do stojatých vod tradiční stran, kde úloha řadového straníka je spíše být jen nevýznamným kolečkem v stranickém soustrojí.

Vládneme, nerušit?
Skutečností je, že rozsáhlé diskuze a zpracovávání názorů tisícovky členů a dalších stovek příznivců jsou časově i kapacitně náročné a zdržující. Přesto možnosti jsou. Právě Mikuláš Ferjenčík poměrně často praktikuje zjišťování názorů na aktuální kauzy formou anket, ať již na pirátském fóru či na Facebooku. Je však spíše pozitivní výjimkou.

O tom jakým směrem budou Piráti plout v následujících letech rozhodnou hlasování v nadcházejících měsících, kdy končí dvouleté funkční období republikovému výboru i předsedovi a čtyřčlennému předsednictvu.

Do předsednictva byli po parlamentním úspěchu v roce 2017 zvoleni jen pirátští poslanci; kdo nebyl poslanec, neměl šanci. Zda se bude situace opakovat a vedení strany opanují opět nejznámější mediální tváře, se ukáže 11. a 12. ledna 2020 v Ostravě na sjezdu strany. Volba ukáže i to, zda hlavní prioritou bude usednout v ministerských pozicích nebo zda bude nějak reflektováno, že je potřeba větší pozornost věnovat stavu a údržbě pirátského korábu.

Riziko, že se pod vlivem růstu preferencí, ale i spousty dalších tlaků, začne rozpadat nebo špatným kormidlováním najede na mělčinu či podmořský útes, tu je.

A co si myslíte vy? Diskuse (1 příspěvek)

Josef Poláček - Invalidní důchodce

Pondělí, 9.Září 2019, 16:13:22

Nějaká "totální demokracie" a "naprostá rovnost všech se všemi" byly vždycky jenom iluze.

V reálné praxi se vždycky vytvoří - ať už formalizované či neformální - hierarchie, s určitým vedoucím centrem, a se "zbytkovou masou".

Je to nevyhnutelný proces; a on nemusí být dokonce ani škodlivý, ve smyslu demokracie. Respektive demokratismu.

Rozhodující je jedno: zda existuje stálá výměna myšlenek, idejí, impulsů, ale i osob mezi centrem a periférií. Zkrátka: jestli to centrum bere své spolustraníky či spolubojovníky z periférie opravdu vážně a poctivě jim naslouchá - anebo jestli se toto centrum uzavře samo do sebe, a začne si hrát na generály.