Brno omezilo zabydlovací programy. Na zastupitelstvu protestovaly desítky lidí

Brno rozdělí dvacet bytů „bezproblémovým“ jednotlivcům a rodinám ohroženým bezdomovectvím. Kritici z řad odborníků i občanské společnosti to pokládají za výsměch a rozmetání odkazu úspěšného pilotního projektu Rapid Re-Housing.

(jk)

04.09.2019 07:00

1280px-magistr_t_m_sta_brna__nov__radnice_5

„Brno bude podle schváleného plánu potřebovat k ukončení bezdomovectví dvaatřicet let,“ říká bývalý zastupitel Martin Freund. Foto WmC

Vedení Brna v čele s primátorkou Markétou Vaňkovou (ODS) schválilo návrh programu sociálního bydlení v rámci systému Housing First (Bydlení především), skrze který bude rozděleno nejméně dvacet bytů lidem ohroženým bezdomovectvím. Kritici upozorňují, že město tímto krokem hatí úspěchy pilotního projektu Rapid Re-Housing, v němž v minulých letech poskytlo bydlení padesáti rodinám v bytové nouzi. Nová koncepce totiž umožní byty získat pouze „bezproblémovým osobám“.

Zastupitelé na úterním zasedání přijali nejkonzervativnější verzi návrhu, podle něhož rozdělí deset bytů ročně lidem, kteří netrpí závislostmi a mají čistý trestní rejstřík. Takový přístup je přitom podle odborníků v rozporu se samotnými základy konceptu Housing First. Návrh v nezměněné podobě prošel přesto, že přímo na jednání dorazila asi stovka lidí požadujících, aby Brno svou dosud unikátní koncepci sociálního bydlení neopouštělo a bytů rozdělilo více.

Občanský prostest svolal bývalý uvolněný zastupitel pro sociální začleňování Martin Freund (Žít Brno), jenž se v minulém volebním období na zavedení Rapid Re-Housingu podílel . „Podle vašeho plánu by Brnu trvalo ukončit bezdomovectví dvaatřicet let. To je nesmyslně dlouhá doba,“ glosoval nedostatečnost schváleného programu.

Freund dále poznamenal, že město disponuje osmadvaceti tisíci byty, z nichž se každoročně uvolní šest set. I Liberec, tedy město se zhruba dvacetinovým bytovým fondem, je schopné bytů pro Housing First uvolnit více. Brnu na program poskytne dvanáctimilionovou dotaci ministerstvo práce a sociálních věcí. Peněz by přitom bylo ochotno vydat čtyřikrát více, kdyby o ně město projevilo zájem skrze konkrétní projekt.

Náměstek primátorky pro sociální věci Robert Kerndl (ODS), který dlouhodobě nesdílí nadšení z výsledků Rapid Re-Housingu, s výtky odmítl. „Snažíme se trochu zklidnit situaci, kterou jste způsobili vy, tedy předchůdci na mém místě. Freund nebyl schopen komunikovat se zástupci městských částí a vysvětlit veřejnosti přínosy. Nepřistupoval k projektu individuálně a probíhal výběr špatných klientů do špatných bytů,“ obrátil se ke kritikům z řad Žít Brno.

Černě situaci neviděli ani brněnští Piráti, kteří stejně jako zbytek koalice čelí kritice za údajně antisociální postoj k sociálnímu bydlení. Jejich návrh na navýšení počtu bytů o dalších dvacet sice neprošel, obecně ale plánovanou koncepci pokládají za funkční. Náměstek primátorky pro dopravu, kulturu a sociální oblast Tomáš Koláčný (Piráti) ocenil především nastavení parametrů pro výběr lidí do rozdělovaných bytů.

„Týká se to skupin lidí v bytové nouzi, kteří strávili tři z posledních pěti let bez stálé střechy nad hlavou. Rodin se třemi a více dětmi, matek samoživitelek, lidí se závažným zdravotním postižením, lidí, co opustili dětský domov...“ poznamenal. A přislíbil, že se spolu s ostatními pirátskými zastupiteli zasadí o to, aby Brno předložilo koncepci dalšího zabydlovacího programu. Ten by se vzhledem k dotačním cyklům uvedl do praxe v roce 2021.

Podle některých zastupitelů si ovšem město nemůže dovolit navyšovat počet rozdělovaných bytů. „Nejsme schopni poskytnout víc než dvacet bytů. V situaci, v jaké je Brno, toho víc není realizovatelné,“ uvedl například Oliver Pospíšil (ČSSD).

Koncept, který Brno opouští, se těší širokému uznání
Pilotní projekt Rapid Re-Housing sklidil od řady odborníků i politiků ocenění. Podle hodnotící studie vypracované akademiky z Masarykovy a Ostravské univerzity ušetřil milion a půl korun z veřejných zdrojů na azylové domy a ústavní péči o děti. Průkopnická forma sociálního bydlení navíc přinesla řadu benefitů osmačtyřiceti rodinám, kterým se podařilo si byt udržet.

„Matky v intervenční skupině měly čtyřapůlnásobně nižší šanci, že se ocitnou v pásmu vysoké míry psychosociálního stresu oproti skupině kontrolní. Lepší skóre se projevuje nejen v celkové hodnotě indexu, ale i ve všech jednotlivých otázkách, nejvíce ve výskytu depresí, pocitu, že vše je moc složité a pocitu vlastní bezcennosti,“ konstatovala hodnotící zpráva.

Koncept se dočkal i mezinárodního uznání. Jeho autoři z Platformy pro sociální bydlení a iniciativy Housing First obdrželi v roce 2018 prestižní cenu SozialMarie za nejlepší novátorský sociální projekt. Experimentem se inspirovala i další města, jako je Praha, Ostrava, Liberec či Jihlava.

Část brněnských zastupitelů nicméně pokládala výsledky pilotního projektu za nadhodnocené. Politikům vadilo, že některým ze zabydlených rodin během fungování Rapid Re-Housingu vzrostly dluhy, případně že městu dlužily poplatky za odvoz odpadu. Velká část dlužníků ale slíbila poplatky doplatit. Zakladatelé projektu navíc argumentovali, že sledování zadlužení rodin nedává smysl. Řada lidí v bytové nouzi se totiž z logiky věci nachází v dluhových pastech a nekonečné sérii exekucí.


A co si myslíte vy? Diskuse (1 příspěvek)

Jindřich Kalous - důchodce

Středa, 4.Září 2019, 21:24:31

Největší chudáci si za chudobu (nejen svou) můžou sami a proto za ni místo pomoci musí být potrestáni. Takhle uvažují papaláši nejen v Brně a lidi je pořád dokolečka volí ke korytům. Neboť stále je nutno mít na dohled někoho, kdo je na tom ještě hůř než oni, aby na něho mohli vinu za svůj posraný život svalovat a volit papaláše, kteří to potrestání zajistí.