Senátoři rozšiřují ústavní žalobu na Zemana. Projednat ji mají ještě v červenci

Senátorské kluby s výjimkou ANO představily ústavní žalobu na prezidenta Miloše Zemana. Ten podle zákonodárců opakovaně porušuje Ústavu. Aktuálně tím, že blokuje výměnu ministrů kultury. Pokud se situace nemění, připojí se i senátoři ČSSD.

(jk)

10.07.2019 09:20

Ea7a7963

Miloš Zeman odmítá vyměnit minisra kultury Staňka. I tím porušuje Ústavu. Foto ÚV ČR

Senát do konce měsíce zřejmě projedná rozšířenou verzi ústavní žaloby na prezidenta Miloše Zemana. Senátoři do materiálu nově zahrnuli více než měsíc trvající blokování  výměny ministra kultury.

K chystané žalobě se chějí připojit členové všech senátorských klubů s výjimkou ANO. Podpora roste i u ČSSD. Její členové se ale definitivně rozhodnou až poté, co skončí vyjednávání mezi prezidentem a koaličními lídry.

„Prezident – přestože byl vyzván – neodvolává ministra kultury, a tím dle mého názoru porušuje Ústavu. Senát v případě jejího hrubého porušení může podat žalobu, a právě o tom jsme se dnes radili. Výsledek je takový, že budeme žalobu projednávat na plénu 24. července,“ shrnul nejnovější dění na úterní tiskové konferenci v Senátu předseda senátorského klubu ODS Miloš Vystrčil.

Jeho kolegové napříč politickým spektrem se ke kritice Zemana svorně připojili. Předseda klubu STAN Petr Holeček zdůraznil, že žaloba představuje významnou událost, která je na místě tím spíše, že reaguje na množství podnětů od veřejnosti.

Podobně to vidí i lidovci. „Je potřeba říci, že císař pán je nahý a je potřeba tyto věci řešit. Velká většina příznivců vítá, že jsme se v Senátu pro něco takového konečně rozhodli,” doplnil předseda poslaneckého klubu KDU-ČSL a nezávislých Petr Šilar.

Neoblomnost, se kterou prezident odmítá umožnit výměnu Antonína Staňka a Michala Šmardy (oba ČSSD) na postu ministra kultury, popudila i senátory ze sociální demokracie. Zatímco před krizí podporoval žalobu na Zemana pouze místopředseda senátorského klubu ČSSD Jiří Dienstbier, nyní se k němu – podle slov jeho stranického kolegy Michala Nenutila – připojilo dalších sedm senátorů.

„Naprostá většina klubu je znepokojená konáním, respektive nekonáním prezidenta. Proto pozměněný návrh žaloby získává v našem senátorském klubu podporu,” řekl Nenutil. Sociální demokraté se podle něj ale ještě definitivně nerozhodli. Jejich postoj k ústavní žalobě se bude odvíjet i od toho, jaké výstupy přinesou Zemanovy schůzky s premiérem Andrejem Babišem (ANO) a místopředsedou vlády Janem Hamáčkem (ČSSD).

Tvůrci žaloby nicméně mají za to, že prezidentovy současné obstrukce jsou pouze jedním z mnoha případů, kdy na Hradě dochází k překračování ústavních limitů. Padesátistránková žaloba nyní zahrnuje čtyřiadvacet činů a výroků z domácí i zahraniční politiky, kterými se Zeman měl vzpírat svým povinnostem, různým zákonům, či přímo Ústavě. „Prezident je ve svém porušování Ústavy stále urputnější,” poznamenal k obsahu materiálu jeho hlavní iniciátor Václav Láska (SEN21).

ANO k žalobě nevidí důvod, podle Zemana je to „negramotnost“
Šéfka senátorského klubu ANO Zdeňka Hamousová sice na úterní tiskové konferenci stála vedle kolegů, byla ale jediným hlasem, který mluvil proti ústavní žalobě. Podle očekávání uvedla, že se ANO k ostatním senátorům nepřipojí.

„Jeden z hlavních důvodů je, že v záležitosti posečkávání odvolání ministra Staňka stojí ústavní žaloba na hliněných nohou. Není dostatečně argumentačně podložená. Druhým důvodem je to, že za dva dny bude výsledek dalšího jednání,“ řekla.

Podporu ANO má prezident i v Poslanecké sněmovně, a to dlouhodobě. Zeman může počítat také s obhajobou od SPD a KSČM. Předseda komunistů Vojtěch Filip se vůči žalobě dokonce předem vymezil. „Legitimita všech senátorů, kteří to podepsali, nedosahuje ani třetiny hlasů, co dostal Miloš Zeman v přímé volbě,” řekl s tím, že senátoři nemají „peskovat“ prezidenta.

Zeman nedává najevo žádné znepokojení. Trvá na tom, že vždy jednal v souladu s Ústavou a žalobu již před měsícem označil za „ústavní negramotnost”. Obdobně se setrvale vyjadřuje také hradní mluvčí Jiří Ovčáček, který má za to, že žaloba nemůže projít Poslaneckou sněmovnou. V té její většinové podpoře zřejmě zabrání kombinace ANO + KSČM + SPD.

Patová situace na hranici vládní krize začala poté, co se ČSSD rozhodla prostřednictvím premiéra odvolat Staňka z postu ministra kultury a nahradit jej do té doby takřka neznámým Šmardou. Zeman má vůči novému ministrovi výhrady mimo jiné kvůli tomu, že kritizoval účast sociální demokracie v Babišově kabinetu.

Prezident již dříve poznamenal, že má „velmi silné pochybnosti” o tom, že se Šmarda kdy do funkce dostane. Z hlediska ústavních pravomocí ale nemá žádný nárok výměně bránit a jeho funkce v procesu je čistě formální.

Není to poprvé, kdy Zeman oddaluje odchod ministra. V roce 2017 se podobně zachoval v případě, kdy tehdejší premiér Bohuslav Sobotka (ČSSD) navrhl odvolání Babiše z čela ministerstva financí.

Prezident v prostředí hluboké vládní krize napřed argumentoval tím, že v návrhu odvolání prý nemá být konkrétní datum, posléze si stěžoval na údajný rozpor s koaliční smlouvou. Po devatenácti dnech ale ustoupil a Babiše odvolal.