Pravidla pro těžaře se zpřísní. Vláda schválila novelu horního zákona

Vláda schválila novelu horního zákona, která má zrušit pětiletá moratoria na zvyšování těžebních poplatků. Předloha dále zpřísňuje pravidla pro vytváření rezerv určených na obnovu krajiny zničené těžbou.

(jk)

18.06.2019 08:00

Photo_2019-06-18_09-39-23

Kdyby stát zvýšil poplatky za těžbu hnědého uhlí o deset procent již před deseti lety, mohl získat téměř o patnáct miliard korun více. Foto WmC

Vláda Andreje Babiše (ANO) v pondělí schválila návrh horního zákona, který ruší dosavadní systém pětiletých moratorií na zvyšování úhrady za vytěžené suroviny a zavádí přísnější podmínky pro povinné odvody na rekultivaci oblastí zničených těžbou. Úprava má dále zajistit, aby firmy ukládaly prostředky na obnovu míst poškozených dobýváním na speciální účet. Ekologové rozhodnutí vlády kvitují, uvítali by však, aby těžební poplatky vzrostly dříve než v roce 2022.

„Nevyčerpané peněžní prostředky rezerv na sanace, rekultivace a vypořádání důlních škod vytvořené před rokem 2004 jsou vedeny pouze účetně. Vláda vyslovila obavu, že může v případě úpadku organizace dojít k nedostatečnému splnění povinnosti rekultivovat pozemky dotčené těžbou. S tímto rizikem se pojí možné dopady na státní rozpočet, na který může v krajním případě přejít povinnost zahlazení následků hornické činnosti,“ shrnuje nedostatky stávající právní úpravy důvodová zpráva novely.

Peníze, které těžaři odvedou na přísněji hlídané vázané účty, budou stále jejich. Z účtu je ale nebudou moci přesunout bez souhlasu příslušného báňského úřadu. Tím se mění stávající situace, kdy těžební společnosti drží část rezerv na takzvaných analytických účtech, z nichž je možné peníze dále investovat. V případě náhlého kolapsu firmy či nekalého záměru tak mohou finance na obnovu krajiny nenávratně zmizet.

Ekologové požadují zkrácení termínů
Novelizaci horního zákona uvítaly ekologické organizace Hnutí DUHA a Greenpeace. „Otevírá se šance, že se zvednou nízké poplatky z vytěženého hnědého uhlí a bude méně zisku ze státního majetku odtékat na konta v daňových rájích. Odklad však okrádá stát o miliardu korun ročně, jen co se týká hnědého uhlí. Důležitou změnu znamená také povinnost hnědouhelných firem složit hotovost na rekultivace do konce roku 2022,“ uvedl programový ředitel Hnutí DUHA Jan Koželouh.

„Budeme bedlivě sledovat další projednávání zákona, neboť se otevírá poslední šance zabránit Pavlu Tykačovi, aby odešel z hostiny bez zaplacení účtu, tedy tak, jako to udělal Zdeněk Bakala,“ poznamenal dále s odkazem na kauzu OKD. Ekologové proto doporučují, aby si stát se zavedením opatření pospíšil. Vláda ale chce zachovat alespoň poslední z pětiletých moratorních cyklů schválený před dvěma lety.

Opatření tak má během roku 2022 zahrnout firmy dobývající uhlí, plyn či ropu a o tři roky později i všechny zbývající těžební společnosti. Výše povinné rezervy se bude podobně jako doposud odvíjet od rozsahu těžby a předpokládaných nákladů na její zahlazení. Ministr průmyslu a obchodu Karel Havlíček (nestr. za ANO) označil dodržení pětileté lhůty za „gentlemanský slib vlády“. Ten podle Havlíčka vyvažuje „gigantický tlak zejména od ekologických organizací“.

Těžebním společnostem se novela nezamlouvá
Těžaři ale i tříletou lhůtu pokládají za příliš krátkou a chtěli by ji nejméně o dalších pět let prodloužit. Převod záruk na vázané účty s nevelkou likviditou se jim také nezamlouvá. Podle ředitelky Těžební unie Mileny Šandové budou peníze z vázaných účtů částečně ztrácet na ceně kvůli inflaci. Novela je sice umožňuje pod podmínkou souhlasu báňského úřadu nahradit státními dluhopisy, takový proces je ale značně komplikovaný a málo flexibilní.

Přesun financí navíc prý ohrozí malé podniky, jako jsou místní lomy na kámen. „Čím menší firma, tím větší problém. Menší firmy mají menší rezervy. Takže jim zbývá úvěr. Protože ale často nemají čím pořádně ručit, úvěr těžko získají. A když ho získají, tak draze. Což dále zatíží jejich podnikání a bude je to nutit zvedat ceny. Nebo je to přivede do existenčních problémů. Řada firem může zkrachovat, což ohrozí i místní spolupracující podniky,“ řekl v rozhovoru pro portál iUhli.cz předseda představenstva Těžební unie Pavel Fiala.

Těžařské společnosti odvedly za předminulý rok státu a obcím přes 900 milionů korun. 577 milionů tvořily poplatky z dolování nejšpinavější energetické suroviny, hnědého uhlí. I když tato suma vychází ze zvýšení úhrad z 1,5 na přibližně 3,5 procenta tržní ceny, a je tedy výrazně vyšší než v předchozích letech, stále tvořila pouze přibližně pětinu ve srovnání s čistým ziskem uhelných firem. Z analýzy Greenpeace a Hnutí DUHA vyplývá, že kdyby stát zvýšil před deseti lety poplatky za hnědé uhlí na deset procent, mohl od té doby získal o patnáct miliard korun více.