Ekologové kritizují návrh zákona o emisních povolenkách. Piráti připravují změny

Ekologické organizace spolu s Piráty varují, že projednávaná novela zákona o obchodování s emisními povolenkami může ohrozit realizaci ekologických opatření. Hrozí, že peníze na ně určené se rozpustí ve státním rozpočtu.

(jg)

11.06.2019 16:15

Balcarova-pirati-1

„Výnosy z povolenek jsou potřeba na transformaci energetiky, odklon od závislosti na fosilních palivech a adaptační opatření na změnu klimatu,“ říká Dana Balcarová. Foto Flickr, Piráti

Sněmovna projednává vládní návrh zákona o podmínkách obchodování s povolenkami na emise skleníkových plynů. Jejím cílem je vedle nezbytné implementace evropských předpisů, vytvoření modernizačního fondu i výrazné snížení vázaných výnosů z obchodu s povolenkami ze stávajících dvanácti na osm miliard korun ročně. Ekologové spolu s Piráty varují, že pokud bude novela z pera ministra životního prostředí Richarda Brabce (ANO) schválena, značná část finančních prostředků dříve určená na ekologická opatření se rozpustí ve státním rozpočtu.

„Vláda by měla balík peněz od znečišťovatelů použít na modernizaci energetiky. Utopit jej ve státním rozpočtu by byla veliká chyba. Miliony domů je potřeba zateplit, vybavit fotovoltaickými panely a vyměnit v nich staré uhelné kotle. Obce potřebují posilovat svoji energetickou nezávislost. Stát musí více pomáhat s restrukturalizací krajů, kde se stále těží uhlí, ale také chudým zemím, kde změna klimatu způsobuje daleko větší škody, než u nás,“ vysvětlil programový ředitel Hnutí DUHA Jiří Koželouh.

Na otázku Deníku Referendum, proč rezort životního prostředí reaguje na prohlubující se ekologickou krizi škrtáním finančních prostředků určených na její řešení, odpověděl ředitel odboru energetiky a ochrany klimatu na Brabcem vedeném ministerstvu Pavel Zámyslický, že dnešní dvanáctimiliardový strop je pouze pomyslný. „Zákon umožňuje, aby část peněz z obchodu s emisními povolenkami ministerstvo financí převedlo do státního rozpočtu. Dnes rezortu životního prostředí zbývá zhruba jeden a půl miliardy korun ročně,“ shrnul.

Zámyslického kolegyně, náměstkyně pro řízení sekce technické ochrany životního prostředí Berenika Peštová, doplnila, že Státní fond životního prostředí navíc v současné době ani více finančních prostředků není s to využít. „Více než navrhované čtyři miliardy korun nejsou pro ministerstvo reálně vyčerpatelné,“ řekla Deníku Referendum s tím, že na vině je nedostatečné personální zajištění, chybějící projekty, na něž by bylo možné peníze vynaložit, i obvyklá praxe rezortu financí, jež část výnosů z povolenek převádí přímo do státního rozpočtu.

Oba vysocí úředníci ministerstva životního prostředí vyvraceli obavy ze škrtání zdrojů vázaných na ekologická opatření poukazem na nově zřizovaný modernizační fond, do něhož by měly plynout další prostředky z emisních povolenek. „Odhadujeme, že Fond bude do roku 2030 hospodařit s více než sto miliardami korun. Tohle je do budoucna klíčový zdroj financování projektů na rozvoj obnovitelných zdrojů energie, zvyšování energetické účinnosti a snižování emisí skleníkových plynů,“ uvedl před týdnem ve Sněmovně Brabec.

Předsedkyně sněmovního výboru pro životní prostředí Dana Balcarová (Piráti) nicméně obavy vyjadřované ekologickými organizacemi sdílí a návrh ministerstva s ohledem na zvyšující se objemy finančních prostředků z obchodu s povolenkami považuje za obzvláště zarážející. „Se snížením vázaných výnosů z povolenek mám vážný problém, proto plánuji na půdě výboru, který se novelou začíná zabývat, v tomto duchu předložit pozměňovací návrhy,“ řekla Deníku Referendum.

Emisní povolenku, jejíž cena se vyšplhala na pětadvacet eur za jednu tunu oxidu uhličitého, si musí opatřit každé zařízení vypouštějící stanovené množství skleníkových plynů. Dnes zákon uvádí, že výnosy z těchto povolenek do výše dvanácti miliard korun jsou rovnoměrně rozdělovány mezi rezorty průmyslu a obchodu a životního prostředí, které z nich financují různá adaptační opatření, snižování energetické náročnosti budov, plnění mezinárodních závazků České republiky a rozvojovou pomoc v oblasti ochrany klimatu nebo vědu a výzkum.