Letošní evropské volby jsou klimatickými volbami

Evropská unie může být lídrem v ochraně životního prostředí a klimatu, ale potřebuje jednat společně pod vedením lidí, kterým na těchto tématech skutečně záleží.

Žijeme v době klimatického ohrožení. V posledních letech pocítili Evropané na své vlastní kůži, že klimatická změna dorazila k evropským břehům. Lidé napříč Evropou začali chápat, že změna klimatu není jen něco abstraktního, ale že je skutečná.

Hnutí Fridays for Future a studentské stávky proti změnám klimatu vedené Gretou Thunbergovou ukázaly světu, že mladé generaci leží na srdci jak její vlastní budoucnost, tak budoucnost naší planety, a že žádá politickou akci. A Evropská unie v této věci musí hrát klíčovou roli.

Klimatická změna a krize životního prostředí nerespektují státní hranice, a proto potřebujeme mezinárodní a evropskou spolupráci a řešení. Klimatická změna je největší výzvou jednadvacátého století a musíme jednat společně.

Evropa má všechny předpoklady pro to, aby se stala hnací silou pro dosažení globálních klimatických cílů. Ovšem k tomu potřebujeme v Evropské unii ambiciózní politické vedení. Právě proto jsou tyto evropské volby ve své podstatě klimatickými volbami.

Řada politických stran napříč Evropu dnes slibuje řešení klimatické změny jako svoji prioritu v příštích pěti letech. Ano, opravdu si už nemůžeme dovolit ztrácet čas. Ale činy mluví hlasitěji než slova. Zelení byli v posledních pěti letech vedoucí politickou silou posouvající dopředu environmentální a klimatickou agendu proti blokátorům z Evropské lidové strany, euroskeptickým stranám nebo liberálům z ALDE, kteří dávali přednost zájmům byznysu před zájmy lidí a planety. Zdá se, že kdyby bylo klima banka, už je dávno zachráněné.

Zelení byli hybnou silou stojící za unijním zákazem plastových brček, talířků, příborů a plastových kelímků. Díky jejich protestu a tvrdé práci řady nevládních organizací došlo k opakovanému povolení užívání glyfosátu pouze na pět let místo plánovaných patnácti. Právě to znamená první velký krok ke konci užívání nebezpečných toxických herbicidů. Stejně tak jsme díky spolupráci s včelaři a ekologickými skupinami dokázali prosadit téměř kompletní zákaz neonikotinoidů, pesticidů zabíjejících včely.

A2Dosáhli jsme zákazu plastů na jedno použití. Je však třeba jít ještě mnohem dál. Foto Public Domain Pictures

V návaznosti na šokující odhalení v aféře Dieselgate jsme v Evropském parlamentu prosadili ustavení speciálního vyšetřovacího výboru k Dieselgate. Práce výboru odhalila opravdový rozsah podvádění s emisemi napříč automobilovým průmyslem, jeho devastující dopady na kvalitu vzduchu a nečinnost členských států a Evropské komise při vymáhání existující legislativy.

V rámci snahy snížit emise v dopravním sektoru se nám podařilo prosadit celounijní limity pro emise CO2 u nákladních automobilů. Toho, co je ještě třeba prosadit, je však stále mnohem víc a nesmíme se bát činit odvážné kroky.

Chceme snížit emise CO2 o 60 procent do roku 2030 a dosáhnout uhlíkové neutrality již před rokem 2050, a to také skrze přechod na stoprocentní užívání obnovitelných zdrojů. Doprava, letectví a zemědělství se musí stát zelenější, pokud chceme hospodářství přátelské ke klimatu a pokud chceme naplnit cíle Pařížské klimatické dohody omezit globální oteplování na 1,5 stupně.

Evropa potřebuje přestat dotovat fosilní paliva. Každý rok získá v Evropě fosilní ekonomika z veřejných dotací minimálně 55 miliard eur. Naopak potřebujeme, aby byly peníze daňových poplatníků investovány do ekologického přechodu naší ekonomiky. To znamená, aby tyto zdroje podporovaly udržitelnou dopravu, ekozemědělství, obnovitelné zdroje energie, energetické úspory či energetickou účinnost.

Musíme zajistit, že všechny investice v Evropské unii budou zohledňovat potřeby klimatu a že v budoucnosti každé jedno euro investic půjde na projekty, které jsou skutečně udržitelné, namísto těch, které životní prostředí a klima poškozují.

Evropa stejně tak potřebuje nastavit férovou cenu uhlíku. Revizí systému obchodování s emisemi a zavedením uhlíkové daně chceme dosáhnout toho, aby největší znečišťovatelé jako letectví, námořní doprava, výrobci energie a těžký průmysl začali platit v boji se změnou klimatu svůj spravedlivý díl.

Férovou cenu uhlíku musíme řešit i na evropské hranici u výrobků, které putují na unijní trh ze třetích zemí. Není možné, aby levné a neekologické výrobky ze zemí, jako je například Čína, neférově soutěžily s naší evropskou inovativní produkcí. Tímto způsobem můžeme podpořit tvorbu nových pracovních míst v Evropě.

Je jasné, že toho bude potřeba udělat pro ochrana klimatu spoustu a že ekologický přechod naší ekonomiky musí být spravedlivý. Nikdo nesmí být ponechán těmto změnám napospas. Příjmy, které získáme z férové ceny uhlíku, musí být použity na ekonomickou podporu těch nejzranitelnějších regionů, komunit, pracovníků a občanů.

Zbývá nám již pouze několik let, abychom zachránili klima, a velký díl odpovědnost leží na Evropě. Ambiciózní plán zeleného přechodu na nový typ hospodaření musí být podmínkou sine qua non pro podporu příští Evropské komise. Jako evropští občané to máme ve svých rukou.

Autor je vedoucí kandidát Evropské zelené strany ve volbách do Evropského parlamentu.

Text z angličtiny přeložil František Nejedlý.