Rozkol mezi srdcaři v moravskoslezské SPD: Zase jde o peníze

V národoveckém hnutí se děje další z ukázkových rozkolů. Někdejší členové moravskoslezského klubu SPD se rozutekli několika směry. Ale konspirační teorie šíří dál. S láskou.

Me

Petra Dvořáková

15.05.2019 06:00

„Rok jsme psali emaily a dopisy. Minimálně rok o tom všem vedení vědělo! Ale Okamurovi strana dál sypala, a tak nic neřešil - dokud Volný nevystrčil růžky. My, kteří jsme byli motorem stánků a celé kampaně, jsme z SPD odešli dávno. Ve straně už není ani jeden srdcař, jenom samí prdelolezci,“ lamentuje padesátník v rockersko-motorkářském outfitu v ostravské pivnici Vltava. Je to Miroslav Krejčíř, o němž nikdo nemluví jinak než jako o Mikym.

„Smrdí to z obou stran. S politikou končím. Počkám, až mě povolá vlast,“ prohlásí a rozhodným pohybem ruky shrábne z hospodského stolu šipky. „Ty jsi snad Blanický rytíř, nebo co?“ dobírá si ho s poťouchlým smíchem kamarád.

Vášnivého chovatele zvířat Mikyho, který mi mezi řečí vysvětluje, že teroristický útok na Novém Zélandu „byl fejk jak prase“, jsem potkala už před rokem. Jeho zkušenost se stranou SPD, z níž kvůli autoritářským praktikám krajského předsedy Lubomíra Volného před rokem a půl vystoupil, jsem již popsala v textu o nedemokratickém vnitřním fungování nejúspěšnější české národovecké strany.

O mně beze mě
Právě bývalí členové moravskoslezského klubu strany začali kritizovat poměry v SPD jako první. „Už před krajskou konferencí v roce 2016, kde se měl volit krajský předseda, Volný obvolával členy a prosil je, aby hlasovali pro něj. Krajským předsedou se skutečně stal. A začaly se dít prapodivné věci,“ popisuje Petr Síkora.

Jak potvrzují ostatní bývalí členové partaje, telefonické žadonění o hlasovací loajalitu před schůzemi se stalo běžnou Volného praktikou. „Vytvořil si kolem sebe kolečko věrných, kteří mu lezli někam. Mně vyloučil mezi prvními, ještě v roce 2016. O mém vyloučení se hlasovalo na konferenci, jíž jsem se nemohl účastnit, protože mi zkolabovala dcera. O mně beze mě,“ zakončuje své vyprávění Síkora.

Když se snažil domoci spravedlnosti u předsednictva strany, dostalo se mu odpovědi, ať počká do voleb. Po kterých se samozřejmě nic nezměnilo.

Tentýž rok Volný a „kolečko věrných“ úspěšně odhlasovali vyloučení zakládajících členů klubu manželů Matykiewiczových, a to v době jejich letního pobytu v Bulharsku. „Volný během mé dovolené obešel okresní schůze ve Frýdku, v Havířově, v Českém Těšíně a všude vyprávěl, že jsem jela na dovolenou se senátorem Petrem Gawlasem z ČSSD a že chystám puč v SPD. Já jsem s panem Gawlasem nikde nebyla, viděla jsem ho jen párkrát na společenských akcích, osobně ho vůbec neznám,“ popsala tehdy Matykiewiczová, co předcházelo jejímu vyloučení, Mladé frontě Dnes.

Právě obviňování ze špiclování v zájmu jiných stran patřilo mezi Volného oblíbené zbraně využívané proti neposlušným členům. „Proti mě Volný využíval skutečnost, že jsem dříve působil ve Straně zelených. V roce 1992! Od roku 1992 do roku 2015 jsem se v žádné straně neangažoval. A už nikdy nebudu,“ vysvětluje Síkora.

Manželé Dluhošovi byli podle Volného také agenty ČSSD, další vyloučená Jana Barvíková prý SPD infiltrovala v zájmu Realistů. „A to počkejte, až Volný zjistí, že kandiduji za Českou suverenitu, to se zblázní a začne prohlašovat, že i já byla od začátku nasazená!“ směje se Jana Štablová, žena s přívěskem Ortela na krku, která stranu opustila vloni v zimě.

Těsně poté, kdy se v roce 2017 Volný probojoval i do Sněmovny, odešlo na protest proti jeho svéráznému předsednickému stylu dalších pětadvacet lidí včetně Mikyho. I vůči jejich nářkům shrnutým v dopise a petici žádající Volného odvolání zůstávalo pražské předsednictvo netečné. Všichni obdrželi pouze email potvrzující ukončení jejich členství v SPD.

Volný kontroloval, s kým se scházíme
Letos v únoru se však Miky a další moravskoslezští exčlenové strany zaradovali. „Ukázali jsme naši sílu a ukážeme ji komukoliv zas!“ provolává úlevně Jana Štablová.

Místopředseda SPD Radim Fiala totiž zavítal do Ostravy a pozval několik kritických - bývalých i současných - členů moravskoslezského klubu SPD na schůzku. „Využil nás,“ upřesňuje po chvíli o poznání méně nadšeně Štablová.

Fiala na základě svědectví asi deseti přítomných sepsal dokument, v němž shrnul, čím konkrétně krajské předsednictvo porušuje stanovy hnutí, a nechal jej účastníky schůzky podepsat. Hlavními prohřešky krajského předsednictva bylo nepřijímání nových členů a potírání menšinových názorů v klubu.

Krajští předsedové SPD si pomocí diktátorských manýrů hlídají své místečko nejenom v Moravskoslezském kraji, ale - jak jsem vloni popsala – v celé republice. Dokonce se už téměř rok zklamaní „slušní vlastenci, kteří se obejdou bez prohnilého SPD“, sdružují ve facebookové skupině Bývalí členové hnutí SPD.

Ve skupině sdílené zkušenosti se stranickými nespravedlnostmi vypadají zpravidla jako psané přes kopírák. „Jiná pravda než pravda Volného neexistovala. Zašlo to tak daleko, že kontroloval, s kým se scházíme,“ shrnuje svou moravskoslezskou zkušenost Štablová s tím, že měli zakázáno stýkat se právě s kritickými exčleny hnutí.

I tentokrát jde o peníze
Fialův únorový výlet do Ostravy znamenal první náznak snahy stranického vedení zjednat nápravu.

Nutno ovšem shrnout, co se ve straně v době zdánlivého zájmu pražského předsednictva o vlastní straníky v Moravskoslezském kraji vlastně dělo.

Volný usiloval o místo na kandidátce do Evropského parlamentu a zároveň avizoval, že se s Okamurou za dva roky utká ve volbě o post stranického předsedy. Hlavně však vedení moravskoslezského klubu žádalo změnu stanov – a více peněz pro kraje.

Lubomír Volný je pro smích i bývalým spolustraníkům. Koláž FB Bývalí členové hnutí SPD.

Čtyři dny po ostravské schůzce pražské vedení ohlásilo rozpuštění moravskoslezského klubu a Volný tak o post krajského předsedy přišel. Zároveň jmenovalo čtyři krajské koordinátory, kteří mají během tří měsíců zařídit přeregistrace stávajících i nových členů do nového regionálního klubu a zorganizovat ustanovující konferenci, na níž se zvolí předseda.

Členové rodícího se moravskoslezského klubu měli od vedení zakázáno situaci veřejně komentovat.

Volný a jemu loajální bývalí místopředsedové Marian Bojko a Ivana Nevludová nicméně nařízeného ticha využili ke své oblíbené aktivitě: objížděli kraj a vábili členy na svou stranu. Sesbírali tisíc podpisů potřebných k založení nové strany a v polovině března vyměnili SPD za své vlastní nové hnutí Jednotní Alternativa pro Patrioty, do níž přetáhli přibližně padesát členů moravskoslezské SPD.

Jako alibi pro opuštění SPD posloužila někdejším moravskoslezským velitelům skutečnost, že hnutí při budování nového moravskoslezského klubu spolupracovalo s bývalými členy ČSSD a s Milanem Kuchárem, který na sociálních sítích sdílel obrázek Hitlera.

Samostatnou kandidátku pro volby do Evropského parlamentu sestavit nestihli. O lukrativní místa tak Volný s Bojkem svádějí boj na kandidátce Alternativa pro Českou republiku vedené Klárou Samkovou. Podle Samkové kandidující se slogany typu „Zahradile, kdy skončíš s pohádkou o reformě EU?“ či „Šojdrová, pomáhej křesťanským sirotkům“ je svérázné duo ze severní Moravy vhodnou alternativou k „pražskému intelektualismu“.

Lubomír Volný se asi zapomněl o mottu pro kampaň poradit s lídryní své kandidátky Klárou Samkovou, která na rozdíl od něj unii opustit nechce, mluví pouze o její reformě. Foto FB Lubomír Volný

Trolling a spanilé jízdy rozkazem
S osazenstvem pivnice Vltava již natáčela reportáž i Česká televize. A podařilo se jí ulovit tajně pořízené nahrávky ze stranických schůzí, které autoritářské sklony moravskoslezského předsednictva prokazují. Pozdvižení vzbudil především výrok Mariana Bojka:. „Mě zajímá, proč bojkotujete naše nařízení psát na Novinky, když je to taková zbraň. Nebo na Parlamentní listy, na kterých nemusíte čekat na registraci!“ hřímal Bojko směrem k řadovým členům na jedné ze schůzí.

Aktivní přispívání do diskusí bylo pouze jedním z přibližně patnácti požadavků, které Volný vůči čekatelům na členství i členům měl – o čemž jsem psala už vloni. Sám Volný bez rozpaků přiznal v rozhovoru se Svobodným rádiem, že zkrátka vytvořil stranickým vedením neschválený „bodovací systém“, na základě nějž členství udílel.

„Zavedli jsme dvoustupňový systém testování čekatelů. Konkrétně šlo o test loajality vůči straně: veřejně se ke členství přihlásit, mít placku SPD na profilovce na Facebooku, sdílet příspěvky SPD pod svým pravým jménem. Druhým testem byl test prací. Právo hlasovat si musel dotyčný zasloužit prací ve prospěch strany,“ vysvětlil v rádiu Volný.

Zatímco Volný si během kampaně u petičních stánků udělal maximálně selfie a jel o stánek dál, řadoví členové investovali do postávání na stáncích či vylepování letáků veškerý volný čas. A ještě k tomu projezdili ve svých autech – na Volného povel polepených obřími samolepkami SPD – stovky litrů benzínu. Projížďkám po kraji propagujícím stranu se přezdívalo „spanilé jízdy“.

„Na bodovacím systému nevidím nic špatného, i když ne každý mohl třeba ze zdravotních důvodů prostát hodiny na stáncích – a Volný se na to zaměřil. Zpětně se mi zdá, že to byl bič, na nějž se mohl odvolávat a udělovat členství pouze tomu, komu chtěl,“ popisuje Josef Kuchta, klidný starší muž v kostkované košili, který neustále hladí dlaněmi podtácek a často svou rozpravu promluvu prokládá příslovími. Ví sice, že dvakrát do jedné řeky nevkročíš, přesto se rozhodl dát SPD bez Volného druhou šanci a je jedním ze čtyř nových krajských koordinátorů.

Ptám se, kolik času trávil přispíváním do internetových diskusí. „No… ono mi to dost času zabírá doposud,“ usměje se lišácky a opatrně se rozpovídá o tom, jak se vším souvisí Nový světový řád a jak se Havel nošením krátkých kalhot otevřeně přihlásil k zednářství. „Ale nechci o tom moc mluvit, spousta lidí by to asi nepochopila, protože nemají tak dalece udělaný průzkum,“ říká s obezřetností člověka, který ví příliš mnoho a má strach, že by mu to mohlo uškodit.

Aktivní přispívání do diskusí bylo pouze jedním z přibližně patnácti  požadavků, které Volný vůči čekatelům na členství i členům měl. Foto Repro DR

Slova „nemám čas“ nebo „nemůžu“ neexistují
Jak si mnozí posteskli, ani nejurputnější snaha projít testem loajality a testem prací ke členské kartičce často nestačila. A až to to jim začalo vadit.

Volný tvrdí, že o členství mohl kdokoliv požádat na schůzi. „Já jsem se Volného na členství několikrát ptal, ale nebyla s ním řeč. Pokaždé tvrdil, že to přijde z Prahy. Lidé, co přišli do SPD po mně, už členství dávno měli a na mě se úplně zapomnělo,“ popisuje lítostivě Miloslav Čech, postarší milovník Ortela, který hrál kdysi na bicí v rockové skupině a který se v SPD začal angažovat, „protože chtěl být mezi lidma – pes ani rybičky mu neodpovídají a papouškům se taky nechce mluvit“.

Přes zdravotní problémy se Čech snažil seč mohl – jenom auto si nepolepil, neb mu to zakázala manželka. A zatímco marně čekal na členství, moravskoslezské vedení jeho nadšení pro věc beze studu využívalo.

„Já jsem to dělat nechtěl, o tom rozhodlo opavské vedení. Zavolal mi Zdeněk Nevlud, hučel do mě asi čtyřicet nebo padesát minut a stokrát zopakoval slovo „musíš,“, popisuje Čech, jak se stal koordinátorem mikroregionu Hradec nad Moravicí, a ukazuje tabulky se zápisy o činnosti, které vyplňoval týden co týden.

Mezi dokumenty se zatoulal i zápis z opavské schůzky. „Zastupujeme 540 tisíc voličů. Toto je závazek, který nezná slova „nemám čas“, „nevím“, „nemůžu“ apod.,“ stojí hned na jeho začátku.

Rozhořčené vyprávění o svém dočasném politickém angažmá prokládá Čech pravidelně větou „je to od nich sprostý“. Teď už raději aktuální dění vůbec nesleduje, aby se nerozčiloval. A nevěří nikomu.

Volný tedy členství uděloval nikoliv na základě prokázané loajality vůči SPD. Na člena strany povýšili pouze ti, jejichž věrnost vůči své osobě si Volný ověřil při objíždění kraje. Podle exčlenů, s nimiž jsem mluvila, se dokonce stávalo, že nově přijatým se nakonec rozhodl členskou kartičku nepředat a nabyté členství jim úplně zatajil. Zvlášť před parlamentními volbami v roce 2017 pak vystupňoval svůj tlak vůči příliš aktivním členům, kteří mohli ohrozit jeho vůdčí pozici na kandidátce, a veřejně je před ostatními členy špinil.

Inspirace Piráty
„U nás lidé pracují za své volné peníze a ve svém volném čase. A dělají to z lásky,“ přiznává hrdě Marian Bojko, bývalý místopředseda moravskoslezské SPD, nyní již jedna z tváří Volného partaje Jednotní Alternativa pro Patrioty, který ze své karvinské poslanecké kanceláře dosud neodstranil plakát s Tomiem Okamurou.

„Že někdo kritizuje, že jsme z moravskoslezského klubu udělali rodinný podnik? No ano, jsme rodinný podnik, víte, kdo to tady vyšlapal? Já, manželka a syn. My makali nejvíc z celé republiky. To byste měla zažít tu práci na mrazu i na dešti,“ zakládá si spokojeně ruce za hlavou.

Bojkův slovník je prakticky totožný se slovníkem řadových exčlenů. Rozpráví o největších srdcařích, o největších pracantech, o pěšácích, o tom, jak si mandát vyšlapal v ulici.

Pro většinu z kritických odpadlíků má nálepku. Sikora je „kašpárek“. Manželé Matykiewiczovi měli „kontakty na socany“. Vladimír Machciník, který o stranických poměrech dokonce vypovídal na policii, je „totální blázen s pěnou u úst“.

Jiná exčlenka Jana Barvíková je zkrátka „JUDr.“ - a Bojko prý za celý život nepotkal ani jednoho normálního právníka. Miky, který na své náklady vyráběl a rozdával propagační předměty, si prý chtěl z SPD udělat byznys, aby zalátal dluhy, a ještě se prý snažil zbohatnout na množírně hadů.

Skutečnost, že má Miky dluhy, proti němu dokonce použil poslancův syn Martin Bojko v internetové diskusi. „Sám Volný, když začínal, si od ostatních půjčoval na vlak,“ tvrdí přitom Miky.

Síkora nezávisle na Mikym mezi řečí zmínil, že si Volný od ostatních na demonstracích půjčoval na svačiny. „Nebo jsme mu rovnou svačiny nosili,“ dodal. V diskusi bývalých členů strany na Facebooku padla informace, že cestu na pražské grémium si měl Volný dokonce uhradit z peněz vybraných na Klokánka.

Právě peníze zřejmě představovaly hlavní příčinu vnitrostranického sváru.

„Zjistil jsem, že Piráti dávají šedesát procent příspěvku za poslance a sto procent příspěvku za volby do krajských zastupitelstev do regionů. Piráti to mají tak, že stranické peníze si v případě zániku strany rozdělí všichni členové,“ vysvětluje Bojko, kde čerpalo moravskoslezské předsednictvo inspiraci k návrhu na demokratizaci stranických stanov, jejž považují – pravděpodobně oprávněně - za příčinu rozpuštění klubu. A navíc „Luboš je osobnost, český Nigel Farage, rétor a chytrý,“ A tak se prý Okamura cítil „severomoravským Faragem“ Volným ohrožen.

„Tak počkáme, co napíšete, a pak vás zastřelím,“ vtipkuje Bojko na rozloučenou mezi dveřmi při loučení. Chvíli předtím ve vší vážnostíi prohlásil, že být to na něm, tak tu vystřílí všechny vlky.

„Vy jste lhářka, s vámi já se bavit nebudu,“ reagoval pak na mou žádost o schůzku sám Volný – tedy jeden z nejvýraznějších zvěstovatelů konspiračních teorií u nás, který kandiduje se slogany jako „Notre-Dame? Já mám jasno!“. Ještě předtím mě na Facebooku obvinil z toho, že jsem během natáčení pro Českou televizi byla pod vlivem psychotropních látek.

Asi se mu nelíbilo, že jsem o něm vloni psala jako o „největším symbolu autoritářského zla“ uvnitř SPD. Leč Ač mi nakonec přislíbil dát druhou šanci a propojit mě i s exčleny SPD, kteří mu nadále stojí po boku, na zprávy přestal reagovat. Ale doporučil nám sledovat veřejné zdroje: třeba Aeronet.

Spanilým jízdám je konec. Minimálně těm ve jménu SPD. Foto FB Lubomír Volný

Souboj konspirátorů snad skončí porážkou všech
Okamura, tradičně vůbec nereagující na novinářské dotazy, se mezitím snaží působit dojmem, že ho dění nevytrhává z klidu: „Já už tuhle situaci znám. Před důležitými volbami místo toho, abychom se soustředili na kampaň a na dobrý výsledek, tak přijde někdo, kdo je někým naočkován a někým řízen, a začne stranu rozkládat. Lékem je stranická demokracie. Co víc dodat k současnému puči, všechno máme pod kontrolou a hnutí funguje výborně. Pointou jsou vždycky peníze, vždycky to jsou peníze, moc a někdy ženská, ale my jsme všichni chlapi, takže o ženskou asi nejde,“ pomlaskával zatím Okamura na tradičním pátečním obědě u Vladimíra Kapala, když za cinkání příborů natáčelí rozhovor – respektive monolog – pro internetové Svobodné rádio.

Český kralevic proruské propagandy Vedoucí kolotoče mezitím na Volného oblíbeném Aeronetu publikuje texty, které mají prokázat, že SPD vzniklo v rámci sionistického projektu Gladio East s cílem rozvrátit vlastence. Na což dezinformační server Protiproud reaguje textem, v němž tvrdí, že Vedoucí kolotoče se stal - možná úmyslně, možná neúmyslně - užitečným idiotem operace Vulterin, kterou vedou zpravodajské služby s cílem zničit SPD. Na stranické roztržce se pasou i moderátoři Svobodného vysílače, dalšího konspiračního internetového rádia.

Štěpení dezinformační scény , které mnohé zaskočilo, ale není žádnou novinkou, V Deníku Referendum jsme takový vývoj předvídali už vloni. Svobodnému rádiu se i v národoveckých kruzích přezdívá „mediální odbor SPD“ a s Vedoucím kolotoče mělo roztržku už poté, co SPD vyloučila Jana Kopala, jehož se Aeronet zastal. Svobodný vysílač zase dlouhodobě odrazuje své posluchače od účasti u voleb a jakékoliv jiné podpory stranické politiky.

Rozkol v národovecké straně se opakuje už po několikáté. Příběh moravskoslezské buňky SPD, jejíž někdejší členové se rozprchli k Volnému, České suverenitě, Volfové, Realistům, zpět k Okamurovi či do sladce apolitického života, je půvabnou ilustrací rozpadu, s nímž se dříve či později potázalo každé národovecké hnutí.

SPD už značně spadly preference a prasklina se z Mmoravskoslezského kraje pravděpodobně rozšíří dál. Prapodivné personální obměny už postihují i pražskou buňku.

Jednotliví aktéři se navzájem osočují z agentství a z hájení zájmů globalistických elit a snaží se svou alternativní pravdou přetřít prostou realitu: na štvavém populismu chtělo opět vydělat až moc ambiciózních kohoutů najednou.