Velké klimaprotesty studentů v Německu pokračují, nově i s konkrétními požadavky

Německá města plní teď každý pátek už desetitisíce středoškoláků. Organizátoři protestů zároveň představili soupis opatření, která od politiků žádají. Je mezi nimi třeba i odstavení čtvrtiny uhelné kapacity do konce roku nebo uhlíková daň.

Josef Patočka

12.04.2019 23:27


Spoluautor: Petr Jedlička

Již po sedmnácté vyšli v Německu do ulic studenti převážně středních škol, aby svým protestem přiměli politiky k razantnějším krokům na záchranu stabilního klimatu. Stalo se tak v pátek 12. dubna, přibližně na osmdesáti místech v zemi. Celkově se tentokrát zapojilo do studentské stávky Fridays for Future přes 35 tisíc lidí – o několik tisíc více než minulý týden. Poprvé tento pátek se navíc demonstrovalo už i s konkrétními požadavky – kromě jiných za promptní odstavení čtvrtiny kapacity uhelných elektráren v zemi ještě během letoška, za úplný konec uhlí do roku 2030 či za ambiciózně pojatou uhlíkovou daň.

Kompletní soupis požadavků byl veřejně představen organizátory protestů toto v pondělí, a to na tiskové konferenci v berlínském Muzeu přírodní historie přímo u kostry Brachiosaura.

„Máme už dost slov chvály, která nedoprovázejí žádné skutečné činy, začněte konečně něco dělat,“ uvedla setkání studentka Šana Strahinjićová apelem na ty německé politiky, kteří protesty formálně přivítali.

Dokonce i kancléřka Angela Merkelová totiž asi před měsícem prohlásila, že studenty „podporuje“ a jejich zájem o klima „vítá“. K žádným konkrétním změnám v německé klimatické politice to nicméně zatím nevedlo.

„Svým jednáním jsme spustili šesté velké vymírání druhů v dějinách této planety. Výsledek toho pátého můžete vidět zde za námi,“ doplnil apelativně Sebastian Grieme, další student ukazující na pozůstatky třináctimetrového praještěra v pozadí.



Němečtí studenti stávkují za důslednější klimapolitiku každý pátek už do závěru loňského roku. Nejprve se protestů účastnilo několik tisíc lidí, od března jde o desetitisíce. Podobné protesty probíhají s různou pravidelností souběžně i v dalších zemích.

Jednou se za klima stávkovalo už také v České republice. Další z protestů plánují čeští organizátoři na 3. května.

Podrobněji o požadavcích
Neměčtí studenti žádají aktuálně především tři konkrétní kroky, které je podle nich třeba provést už do konce letošního roku: za prvé neprodlené odstavení celé čtvrtiny dnes fungujících uhelných elektráren. A za druhé zrušení všech dotací pro těžbu a spalování fosilních paliv, takže finanční podporu už by získávaly jen obnovitelné zdroje energie.

Kromě toho chtějí studenti i bezodkladné zavedení uhlíkové daně, jejíž výše by měla odpovídat budoucím škodám vyplývajícím z následků změn klimatu. Cena uvalená na emise oxidu uhličitého by tak měla dle studentů činit alespoň 180 euro na tunu, skoro osmkrát více, než dnes dělá cena uhlíkové povolenky na dlouhodobě kritizovaném evropském trhu s emisemi. Jinak podle nich nemůže země splnit své závazky vyplývající z pařížské klimatické dohody a dostát svému dílu odpovědnosti pro to, aby se Země do konce století neoteplila oproti předindustriálnímu období o víc než 1,5 stupně Celsia.

Další z požadavků stávkujících studentů směřují k dlouhodobým politikám. Německo by mělo dle studentů dosáhnout nulových čistých emisí skleníkových plynů už do roku 2035 a veškerou energii – nejen ve výrobě elektřiny, ale i ve vytápění, průmyslu a dopravě - získávat už jen výhradně z obnovitelných zdrojů. Úplný konec těžby a spalování uhlí v energetice, dnes na základě loňského jednání takzvané „uhelné komise“ naplánovaný až na rok 2038, chtějí proto studenti už do roku 2030. „V ochraně klimatu nemůžeme dělat kompromisy,“ vysvětlila na tiskovce Šana Strahinjićová.

Jednotlivcům a jejich spotřebitelským volbám se seznam německých studentských požadavků cíleně nevěnuje. „Změny musí provést politici spolu s vědci,“ zdůraznil Sebastian Grieme.

Podporují je i vědci
Studenty na tiskové konferenci doplnila rovněž skupina vědců sdružená v spřízněné iniciativě Scientists for Future (Vědci pro budoucnost), která studenty podporuje. Požadavky svých mladých kolegů označili vědci za uskutečnitelné a jednoznačně opodstatněné. Konec uhlí do roku 2030 ve vyspělých zemích odpovídá trajektorii snížení emisí, nezbytnému pro udržení oteplení právě pod 1,5 stupněm, což je hranice považovaná za ideální také pařížskou klimatickou dohodou.

Podle loňské zprávy Mezivládního panelu pro změny klimatu by bylo pro zastavení oteplování pod touto hranicí třeba do roku 2030 v celosvětovém měřítku snížit emise o 45 procent a nulových emisí dosáhnout do roku 2050. Následky překročení této hranice by přitom byly podstatně závažnější, než se dosud předpokládalo – mimo jiné by znamenaly vymření řady živočišných druhů a ohrožení stovek milionů lidí nedostatkem vody, chudobou a nucenou migrací.

Německo by ale podle protestujících mělo jít příkladem a k celosvětovému cíli přispět ještě větším, respektive dřívějším omezením emisí, mimo jiné aby měly chudé země prostor se rozvíjet a vymanit své obyvatelstvo z chudoby. „Jako bohatá země neseme zvláštní odpovědnost,“ vysvětlili ambiciózní cíle studenti.

Plány v Čechách
Do ulic vyjdou znovu i čeští studenti, jichž v polovině března protestovalo za rychlejší snižování emisí několik tisíc. Protože vláda na jejich protest nijak nezareagovala, budou znovu stávkovat 3. května a připojí se také k další velké celosvětové stávce 24. května.

„Namísto zájmu a starosti o naši budoucnost pokračovali politici v ignoraci tohoto problému. Premiér Andrej Babiš vystoupil na jednání představitelů států Evropské unie proti bezemisní Evropě do roku 2050. Minulou středu v reakci na naši stávku řešila Poslanecká sněmovna změny klimatu. Hned na začátku jednání opustilo mnoho poslanců a poslankyň sál. Z jednání nevyšlo nic konkrétního. Žádali jsme záruku řešení klimatické krize. Dostalo se nám výsměchu a ignorace,“ uvedli čeští studenti v tiskovém prohlášení na vysvětlenou, proč chtějí v protestech pokračovat i oni.

Ministr životního prostředí Richard Brabec se podobně jako kancléřka Merkelová nechal slyšet, že má ze studentských stávek „radost“. V reakci na protesty pak začal v posledních týdnech hovořit o zřízení „uhelné komise“, která by po německém vzoru také u nás řešila rychlejší skoncování s tímto nejšpinavějším fosilním palivem. Ekologické organizace však upozorňují, že vláda současně uhelnému průmyslu ustupuje, chystá se schválit rozšiřování těžby na dole Bílina, a připouští výjimky pro staré uhelné elektrárny jako Chvaletice či Počerady. Polostátní ČEZ plánuje letos zvýšit těžbu uhlí o celých osm procent.


Další informace:
Br.de "Fridays For Future" lädt bayerische Politiker zum Runden Tisch
taz Forderungen von „Fridays For Future“: Komplimente reichen nicht mehr
Deutsche Welle Fridays for Future announces ambitious climate goals for Germany
Clean Energy Wire Fridays For Future Germany presents set of climate action demands