Brno odmítlo hodnotící zprávu Rapid Re-Housingu. Budoucnost projektu je nejistá

Zastupitelstvo Brna v úterý odmítlo vzít na vědomí závěrečnou zprávu průkopnického programu sociálního bydlení Rapid Re-Housing. Postrádá podle něj důležité informace. Zakladatelé projektu kritiku odmítají.

(jk)

08.03.2019 12:21

Brno-3430036_1280

Zhruba třetinu ze sta zabydlených rodin tvořily pouze matky-samoživitelky s dětmi. Pokud projekt přežije, zaměří se pravděpodobně spíš na seniory a hendikepované. Foto Pixabay

Brněnské zastupitelstvo v úterý neschválilo závěrečnou zprávu shrnující výsledky experimentálního sociálního programu Rapid Re-Housing. Program více než rok poskytoval sociální bydlení padesáti rodinám ohroženým bezdomovectvím. Zastupitelé, jako je Karin Karasová (ANO), naznačují, že je zpráva účelově vylepšená. Zakladatelé projektu to odmítají. Zastupitelstvo podle nich hledá záminky, proč v ojedinělém programu nepokračovat.

„Materiál nebere v úvahu stoupající dluhy rodin, které se dnes pohybují kolem 430 tisíc korun. Není jasné, zda do nich jsou započteny i odpady, ani kolik lidí po přidělení bytu začalo pracovat. To chceme doplnit,“ řekla na jednání zastupitelstva Karasová. Zpráva podle ní i dalších zastupitelů obsahuje pouze pozitivní výsledky projektu. Má navíc postrádat informace o tom, kolik peněz vynaložilo město na rekonstrukci bytů pro sociální bydlení.

Bývalý uvolněný zastupitel pro sociální začleňování Martin Freund (Žít Brno) kritiku odmítá. „Neustále se recyklují stejné připomínky, které jsme během projektu znovu a znovu vysvětlovali. Otázky, které se kladly na zastupitelstvu, nikdy nebyly součástí výstupů z projektu a u části z nich ani nejsou zjistitelné odpovědi,“ řekl Deníku Referendum s tím, že zpochybňování závěrečné zprávy pokládá za záminku pro překažení případného pokračování Rapid Re-Housingu.

„Zjišťovat třeba to, jaké mají rodiny dluhy, je nonsens. Ti lidé to často ani neví. Stejně tak nebylo nikdy součástí studie zkoumání toho, kolik ze zabydlených pracuje. Zpětně se to nedá zjistit a pravděpodobně to nebudou data zvlášť odlišná od kontrolní skupiny – problémem chudoby jsou totiž exekuce a dluhové pasti, ne nedostatek práce,“ vysvětlil Freund.

Právě Freundovo Žít Brno Rapid Re-Housing v minulém funkčním období prosadilo. Současná koalice ODS, Pirátů, KDU-ČSL a ČSSD se k projektu ale staví skeptičtěji. Zda bude v poskytování novátorského sociálního bydlení pokračovat, musí rozhodnout do konce března, kdy končí lhůta pro možnou žádost o finance od ministerstva práce a sociálních věcí. Náměstek primátorky pro sociální věci Robert Kerndl (ODS) naznačil, že Brno o dotaci zažádá. Chce ale vyměnit cílovou skupinu Rapid Re-Housingu směrem k hendikepovaným lidem a seniorům.

Rapid Re-Housing se dočkal zahraničních ocenění
Závěrečnou hodnotící zprávu zpracovali experti z Fakulty sociálních věd Ostravské univerzity Štěpán Ripka, Eliška Černá a Petr Kubala. Zhruba devadesátistránková studie srovnává řadu sociálních i psychických faktorů u rodin, jež absolvovaly Rapid Re-Housing, a u kontrolní skupiny. Jako hlavní výsledek projektu označuje to, že si šestadevadesát procent rodin sociální bydlení udrželo. U zabydlených rodin se nicméně také snížila míra stresu a úrazovosti. Riziko hospitalizace se například snížilo na třetinu.

„Matky v intervenční skupině měly čtyřapůlnásobně nižší šanci, že se ocitnou v pásmu vysoké míry psychosociálního stresu oproti skupině kontrolní. Lepší skóre se projevuje nejen v celkové hodnotě indexu, ale i ve všech jednotlivých otázkách, nejvíce ve výskytu depresí, pocitu, že vše je moc složité a pocitu vlastní bezcennosti,“ uvádí dále zpráva. Freund k tomu pro Deník Referendum dodal, že zhruba třetinu ze sta zabydlených rodin tvořily pouze matky-samoživitelky s dětmi coby jedna z nejohroženějších sociálních skupin.

Za koncept Rapid Re-Housingu dostali minulý rok jeho původci, Platforma pro sociální bydlení a iniciativa Housing First (Bydlení především), mezinárodní cenu SozialMarie 2018 za nejlepší novátorský sociální projekt. Brněnským experimentem se inspirovala i Praha, která zvažuje zavedení obdobného projektu, stejně jako vedení Liberce. To v rámci vlastního programu Housing First rozdělilo jedenáct obecních bytů. Rozšíření sociálního experimentu ale brání malý bytový fond.