Duterteho brutální válka proti drogám „inspiruje“ okolní země

Srí Lanka se chystá napodobit protidrogovou politiku filipínského prezidenta Duterteho, kterého kvůli tisícům mimosoudních poprav vyšetřuje Mezinárodní trestní soud. Součástí války vyhlášené drogám má být také obnovení trestu smrti.

(frak)

15.02.2019 01:25

Karikatura_sri_lanka_brief

Krvavá Duterteho válka proti drogám se zřejmě rozšíří na Srí Lanku. Karikatura Sri Lanka Brief

Válka proti drogám filipínského prezidenta Rodriga Duterteho se rozšiřuje za hranice. Brutální kampaní, kterou provází tisíce - a podle odhadů lidskoprávních organizací dokonce desetitisíce - mimosoudních poprav se nejprve loni v květnu inspirovala Bangladéš. Další na řadě je podle všeho Srí Lanka, jejíž prezident Maithripala Sirisena označil Duterteho válku za vzor hodný následování.

„Válka proti zločinu a drogám, kterou vedete, představuje vzor pro celý svět i pro mě osobně,“ prohlásil srílanský prezident při lednové návštěvě Filipín. „Řádí u nás drogová hrozba a zdá se mi, že bychom při pokusu dostat toto nebezpečí pod kontrolu měli následovat vaše kroky.“

Sirisena chce Duterteho napodobit také nasazením armády do boje proti obchodu s drogami a jeho vliv citoval vzhledem k plánovanému obnovení trestu smrti, který by měly úřady v nejbližší době začít znovu vykonávat. První na řadě by měli být právě odsouzení za drogové delikty.

Trest smrti
Srílanský prezident je v tomto ohledu dokonce o krok před svým filipínským vzorem, jenž se o znovuzavedení nejvyššího trestu neúspěšně pokouší již od svého zvolení před dvěma lety. Přestože příslušný zákon prošel dolní komorou, v cestě mu stojí nepřátelsky naladěný Senát, jehož podpora je nutně potřebná pro změnu ústavy. Ta trest smrti výslovně zapovídá od pádu diktatury Ferdinanda Marcose v roce 1986.

Na Srí Lance je situace jednodušší - trest smrti totiž stále formálně platí a nadále se uděluje za vážné zločiny, od roku 1976 se však nevykonává a k němu odsouzené jedince místo toho automaticky čeká doživotní vězení. Sirisenovi tak stačilo odvolat desítky let staré moratorium a následně se podepsat pod první rozsudky.

Znovuzavedení trestu smrti myslí srílanský prezident vážně - první popravy by se podle jeho slov měly uskutečnit „do jednoho až dvou měsíců“ a v novinách už se objevily inzeráty poptávající dvojici popravčích. Poslední člověk na této pozici, který odešel v roce 2014 do důchodu, mimochodem za celé své působení nepopravil jediného člověka.

Jeho nástupci budou mít podstatně víc práce: ve srílanských celách smrti čekalo v prosinci 1299 vězňů, mezi nimi nejméně osmačtyřicet lidí odsouzených za zločiny související s drogami. Ti by měli na popraviště zamířit jako první.

Filipínský model
Před napodobováním Duterteho války proti drogám na Srí Lance hlasitě varují lidskoprávní organizace. „Vyzýváme asijské lídry, aby nenásledovali filipínský model a místo toho přijali humánní přístup k drogové problematice založený na důkazech a principech právního státu, který posiluje a nikoli rozkládá demokratické instituce,“ napsala kupříkladu mluvčí Hnutí na obranu lidských práv a důstojnosti (iDEFEND), Judy Pasimiová.

Brutální kampaň je ostatně mimořádně kontroverzní na samotných Filipínách, kde se proti ní vedle občanské společnosti ostře staví opozice nebo katolická církev a Duterte se stal předmětem vyšetřování Mezinárodního trestního soudu. Filipínský prezident na kritiku reaguje agresivní rétorikou cílící na představitele církve a pokusy omezovat svobodu projevu. Jejich poslední obětí se stala Maria Ressa, šéfka jednoho z posledních nezávislých zpravodajských serverů v zemi Rappler. Tu ve středu zatkla policie a ve čtvrtek byla propuštěna na kauci.

Na riziko stíhání zodpovědných srílanských politiků mezinárodním tribunálem upozorňuje také zmíněná organizace iDEFEND, rozhodující ovšem mohou být vnitropolitické aspekty. Sirisena se už několik měsíců potýká s vládní krizí způsobenou pokusem vyměnit předsedu vlády a následně rozpustit parlament. Pouhý rok před prezidentskými volbami je přitom ve srovnání se svými politickými soupeři mimořádně nepopulární.

Dutertemu oproti tomu slib nekompromisní války proti drogám vynesl ve volbách přesvědčivé vítězství a přes veškerou kontroverzi a stále početnější zástup nepřátel zůstává zdaleka nejoblíbenějším politikem v zemi: podle průzkumu společnosti Pulse Asia ho v prosinci podporovalo 81 procent Filipínců.