Vnitro chce pevně stanovit senátní volební obvody a stálé termíny voleb

Ministr vnitra Jan Hamáček navrhuje stanovit pevné termíny pro konání senátních a komunálních voleb, vytvořit stálé hranice senátních volebních obvodů a o třicet dnů prodloužit lhůtu mezi rozpuštěním Sněmovny a předčasnými volbami.

(jg)

05.02.2019 14:45

Brno__volebn__urna_k_referendu_2016__4666_

Vláda se v tomto volebním období zavázala zavést také korespondenční hlasování a jednokolové volby do horní komory Parlamentu. Foto WmC

Ministr vnitra Jan Hamáček (ČSSD) předložil do mezirezortního připomínkového řízení soubor novel zákonů, který přináší několik legislativních změn v oblasti volebního práva. Navrhuje stanovit pevné termíny pro konání voleb do Senátu a komunálních zastupitelstev na první říjnový týden, prodloužit o třicet dní lhůtu mezi rozpuštěním Sněmovny a předčasnými volbami a vytvořit neměnné volební obvody pro volby do Senátu.

Zavedením stálých senátních volebních obvodů ministerstvo vnitra reaguje na loňské schválení novely volebního zákona s pozměňovacím návrhem senátora Jiřího Dienstbiera (ČSSD), kterou byl zrušen dosavadní mechanismus pravidelné aktualizace těchto obvodů v případě, že se v nich o patnáct procent zvýšil, nebo poklesl průměrný počet obyvatel připadající na jeden senátorský mandát.

Senát totiž v průběhu jejího projednávání vyslovil nespokojenost s tím, že se senátní obvody mění každé dva roky. To pro některé senátory znamenalo, že jim v průběhu mandátu byly z jejich obvodu odnímána území, kterým se dlouhodobě věnovali. Současně přesuny obcí mezi obvody přinášely situace, kdy se někteří občané nemohli voleb do horní komory Parlamentu účastnit až deset let, zatímco jiní volili každé dva roky.

Senátní obvody mají být nově vymezeny výčtem všech obcí, které do nich spadají, na úrovni ústavního zákona. Z důvodové zprávy dále vyplývá, že ministerští legislativci se rovněž zabývali možností, aby se volební obvody – s ohledem na přesuny obyvatelstva – měnily s větším časovým rozestupem, který by zahrnoval alespoň dvě volební období senátorů. Tuto variantu nicméně zavrhli.

Případné odchylky ve velikosti obvodů podle ministerstva vnitra s odkazem na judikát Ústavního soudu nerozporují princip rovnosti volebního práva. Ústavní soud totiž před jednadvaceti lety konstatoval, že v některých případech je určité omezení rovnosti volebního práva přípustné – a právě nestejný počet voličů připadající na jeden senátorský mandát mezi ně patří.

Korespondenční hlasování a jednokolové volby do Senátu
Druhá vláda Andreje Babiše (ANO) by v tomto volebním období měla předložit i další novely volebních zákonů. V programovém prohlášení se zavázala, že „zjednoduší volební pravidla tak, aby se občanům usnadnil přístup k volbám – včetně zavedení korespondenční volby a zrušení místní příslušnosti pro vydávání voličských průkazů –, a prosadí zefektivnění volby do Senátu zavedením jednokolového volebního systému“.

První krok k zakotvení možnosti korespondenční volby do českého právního řádu, s nímž však schválený plán legislativních prací pro tento rok nepočítá, podniklo ministerstvo vnitra zmíněným návrhem na prodloužení lhůty mezi rozpuštěním Poslanecké sněmovny a termínem předčasných voleb z šedesáti na devadesát dnů. Ta stávající by dle rezortu vnitra technicky neumožňovala korespondenční hlasování zajistit.

Hamáčkův úřad současně v minulých dnech předložil koaliční radě materiál, jež se zabývá zavedením jednokolových voleb do horní komory Parlamentu. Ministerstvo v něm popsalo tři základní volební systémy – relativní většiny, doplňkového a alternativního hlasování –, přičemž politická jednání mají teprve určit, zda a jaká varianta bude postoupena do legislativního procesu.

Nelze proto jednoznačně říct, na jaké senátní volby by se mohly nová pravidla vztahovat. Systémy alternativního i doplňkového hlasování totiž vyžadují investice do vybavení okrskových volebních komisí pro strojové zpracování hlasovacích lístků. „I kdyby legislativní práce započaly již dnes, nebylo by zřejmě možné tyto volební modely použít již na podzim roku 2020, ale až o dva roky později,“ řekla Deníku Referendum pracovnice tiskového oddělení rezortu vnitra Hana Malá.

S návrhem na zavedení jednokolových voleb do Senátu po australském vzoru, respektive s využitím systému alternativního hlasování loni přišel senátor Dienstbier. Jím předložená novela počítala s tím, že lidé by na jednom volebním lístku určili pořadí kandidátů tak, jak by je v Senátu viděli nejraději. Hlasy pro ty méně úspěšné by se postupně přepočítávaly, žádný by tak nepropadl a volební výsledek by lépe odpovídal přání voličů. Senát ovšem předlohu těsnou většinou zamítl.