Petříček chce přivést tisíce dalších pracovníků z Ukrajiny. Odbory se nebrání

Ministr zahraničních věcí Tomáš Petříček usiluje o zdvojnásobení kvóty pro zaměstnance z Ukrajiny, ročně by jich mohlo do České republiky přijít čtyřicet tisíc. Zástupci zaměstnavatelů záměr vítají. Odbory jej tentokrát nerozporují.

(jg)

16.01.2019 14:10

Mzv-petricek-2

Bez cizinců se český trh práce neobejde, říká ve shodě se zástupci zaměstnavatelů ministr zahraničních věcí Tomáš Petříček. ČSSD přitom šla do voleb s tím, že nedovolí snižovat cenu práce skrze pracovní migraci. Foto MZV

Ministr zahraničních věcí Tomáš Petříček (ČSSD) prosazuje zdvojnásobení roční kvóty pro zaměstnance z Ukrajiny, vyplývá to z materiálu, který Černínský palác v úterý vložil do připomínkového řízení. Pokud jej vláda Andreje Babiše (ANO) schválí, zvýší se kapacita takzvaného Režimu Ukrajina ze stávajících 19 600 na 40 000 žádostí o zaměstnaneckou kartu. Petříček záměr zdůvodňuje tím, že české ekonomice brání nedostatek pracovníků v dalším růstu a firmy nemohou na vypsané pozice zajistit pracovní sílu. Zaměstnavatelé návrh vítají, odbory ho nerozporují.

„Ekonomická migrace představuje řešení, které je schopno zajistit potřebnou pracovní sílu v krátkodobém horizontu, neboť nesoulad mezi nabídkou a poptávkou je tak silný, že v současnosti není mnoho jiných řešení, která by mohla problém s nedostatkem pracovníků v dohledné době vyřešit,“ uvedlo ministerstvo zahraničních věcí s tím, že Režim Ukrajina se v praxi osvědčil jako vhodný nástroj cílené pracovní migrace pro konkrétní podniky a nedostatkové profese v oblasti středně a nízko kvalifikovaných zaměstnanců.

Petříček s odkazem na požadavky sociálních partnerů nově navrhuje stanovit mzdová kritéria pro zařazení občanů Ukrajiny do programu, vzhledem k absenci dohody na půdě tripartity ale vládě předkládá dvě varianty. První hovoří o mzdovém mediánu příslušné profese, druhá o 1,2 násobku zaručené mzdy odpovídající příslušným skupinám prací, tak jak je vymezuje nařízení vlády o minimální mzdě a nejnižších úrovních zaručené mzdy.

Kritériem má být medián, shodují se odbory a změstnavatelé
Odbory se kloní k první možnosti. „Kritériem by měla být mediánová mzda, vše jiné je jen spekulace s nízkou mzdou,“ řekl Deníku Referendum předseda Českomoravské konfederace odborových svazů Josef Středula. „Navyšování kvóty pro zaměstnance z Ukrajiny by ale měla předcházet hlubší rozvaha. Je třeba budovat ekonomiku s vyšší přidanou hodnotou, nikoliv dovážet levnou pracovní sílu,“ dodal s tím, že příchod zahraničních pracovníků přináší rizika zvýšení kriminality a rozvoje obchodu s chudobou v oblasti bydlení.

První z variant preferují i zaměstnavatelé. „Svaz průmyslu a dopravy pečlivě hlídá, aby firmy, které chtějí zaměstnat lidi přes Režim Ukrajina, nabízely cizincům medián mzdy, kterou dostávají pracovníci na stejné pozici v daném kraji. Pokud podnik nabídne méně, Svaz průmyslu a dopravy ho do Režimu Ukrajina nezařadí a zaměstnance mu nezprostředkuje," vysvětlila Deníku Referendum tisková mluvčí Svazu Eva Veličková.

Svaz současně apeluje na vládu, aby zkrátila test trhu práce – tedy dobu, po kterou musí mít firma vyvěšenou volnou pozici na úřadu práce, než může podat žádost o zařazení do režimu – ze třiceti na deset dnů. „Chceme, aby vláda vyšla vstříc i malým podnikům a snížila minimální počet zaměstnanců, který podnik musí mít, aby se mohl do režimů přihlásit, z deseti na šest. Požadujeme také, aby vláda zavedla šestiměsíční lhůtu, po kterou cizinci nesmí změnit práci," dodala Veličková.

Ukrajinci průměrně berou o šest tisíc méně než Češi

Režim Ukrajina funguje od srpna roku 2016, od té doby byla jeho kapacita navýšena dvakrát. Nejprve po shodně mezi zástupci zaměstnanců a zaměstnavatelů v době vlády Bohuslava Sobotky (ČSSD) z 3 800 osob ročně na 9 600. Podruhé pak na počátku loňského roku rozhodl o zdvojnásobení maximálního počtu žádostí o zaměstnanecké karty bez jakékoliv konzultace na návrh někdejšího šéfa české diplomacie Martina Stropnického (ANO) Babišův kabinet vládnoucí bez důvěry Sněmovny.

Stropnického předchůdce v Černínském paláci Lubomír Zaorálek (ČSSD) tehdy Deníku Referendum řekl, že rozšíření kvóty považuje za enormí a průlomové a že s ním ČSSD zásadně nesouhlasí. Při této příležitosti upozornil, že sociální demokraté před sněmovními volbami ve svém programu slibovali, že „nedovolí snižovat cenu práce v České republice neregulovanou migrací ze zemí mimo Evropskou unii“.

Z dat Českého statistického úřadu totiž vyplývá, že zaměstnávání pracovníků z Ukrajiny je pro zdejší firmy mnohem výhodnější než zaměstnávání českých občanů. Ti totiž pobírají průměrnou mzdu ve výši 25 487 korun, což je zhruba o šest tisíc méně než je obecná průměrná mzda. Hůře na tom jsou jen zaměstnanci z Mongolska s 23 919 korunami a z Vietnamu, kteří v průměru dostávají 24 813 korun. Naopak nejlépe placenými cizinci jsou Němci, jejich průměrná mzda činí 123 618 korun.

Úřady práce ke konci loňského roku evidovaly 231 534 uchazečů o zaměstnání, což je zhruba o padesát tisíc méně než před rokem a současně jde o nejnižší hodnotu za posledních dvaadvacet let. Zaměstnavatelé pak prostřednictvím úřadů práce nabízeli 324 410 pracovních míst, přičemž 229 030 z nich označovali za vhodné pro cizince. Nejvíce volných pozic se nacházelo v Praze (67 323), Středočeském (48 071), Pardubickém (35 590) a Plzeňském kraji (34 866).