Chorvatsko vyhání uprchlíky přes hranice EU. Násilím a v rozporu s vlastními zákony

Lidskoprávní organizace doložily, že policie nejmladšího člena Evropské unie násilím vyhání uprchlíky ze svého území do Bosny, aniž by jim dovolila požádat o azyl. Porušuje tak mezinárodní právo i vlastní zákony. Chorvatsko obvinění popírá.

(josp)

19.12.2018 00:08

Borici_camp_bihac_bosnia_herzegovina

Uprchlíci v táboře na okraji bosenského města Bihać nedaleko chorvatské hranice. Foto Human Rights Watch

Chorvatská policie násilím vyhání uprchlíky ze svého území a v rozporu s mezinárodním právem jim upírá možnost požádat o azyl. Tuto dlouho tušenou skutečnost nyní dokládají nahrávky pořízené skrytou kamerou, které zveřejnila organizace Border Violence Monitoring (BVM).

Lidé na útěku měli být v některých případech také biti, okrádáni o věci a o peníze, případně jim policisté rozbíjeli mobilní telefony. O systematickém násilí a porušování lidských práv hovoří dlouhodobě rovněž svědecké výpovědi, naposledy ty shromážděné mezinárodní lidskoprávní organizací Human Rights Watch.

Více než 240 hodin záběrů zachycených skrytou kamerou zobrazuje vyhánění čtyřiapadesáti skupin uprchlíků přes chorvatskou hranici zpět do Bosny a Hercegoviny ve dnech 29. září a 10. října v lese poblíž příhraniční obce Lohovo v Bosně. BVM videa obdržela od zdroje, který z bezpečnostních důvodů drží v tajnosti, zaručuje se ovšem za jejich autenticitu, již dokládá mimo jiné údaji z geolokační služby GPS.

„Na videích lze identifikovat přinejmenším 350 uprchlíků včetně dětí a žen, jež se stali oběťmi násilného vyhánění zpět přes hranici. Vyháněni jsou opakovaně během dne i noci. Pokud by se měly tyto ilegální deportace odehrávat tak často, jako na uveřejněných záběrech, jejich počet by jen na tomto místě překročil sto padesát za měsíc,“ uvedla organizace ve svém prohlášení.

Po internetu kolují také fotografie modřin, zhmožděnin a dalších ran, jež měla údajně zraněným způsobit chorvatská policie. Na webu borderviolence.com se od počátku roku 2017 shromáždily doklady o víc než dvou stech podobných případech. Zprávy o nich často přinášejí některé z dobrovolnických kolektivů, které se snaží pomáhat lidem na útěku.

Svědectví hovoří o bití, Chorvatsko obvinění popírá
Tím, že uprchlíky vyhání násilím, aniž by jim umožnilo řádně požádat o azyl, Chorvatsko zřejmě porušuje mezinárodní právo: konkrétně Ženevskou úmluvu o právním postavení uprchlíků, Evropskou chartu základních práv i čtrnáctý článek Všeobecné deklarace lidských práv.

„Vracením uprchlíků přes hranici jim chorvatská policie brání požádat o azyl, čímž porušuje vlastní chorvatskou ústavu i mezinárodní právo,“ potvrzuje Emina Bužinkićová, mluvčí iniciativy Dobrodošli („Vítejte“), která zastřešuje více než šedesát chorvatských organizací pomáhajících uprchlíkům. Dobrodošli již v průběhu loňského roku podala k ministerstvu vnitra dvojici stížností, podrobně podložených důkazy o násilí, jehož se policie na uprchlících dopouští. „Na odpověď stále čekáme,“ říká Bužinkićová.

Chorvatské ministerstvo vnitra veškerá obvinění systematicky a dlouhodobě popírá. „Všechny stížnosti vznesené státními úřady i občanskými organizacemi obsahující informace o údajném násilí chorvatské policie na migrantech byly prošetřeny policejní administrací. V žádném z případů nedospěla inspekce k závěru, že by policie použila nepřiměřenou sílu,“ uvedlo ministerstvo v prohlášení ke zveřejněným nahrávkám.

Uprchlíky údajně chorvatské úřady vracejí do Bosny výhradně legálně a na základě vzájemné dohody. Čísla ale nesedí. Podle chorvatského ministerstva vnitra bylo v loňském roce na hranicích země zastaveno 4 808 lidí, v prvních sedmi měsících letošního roku pak 3 172. Oficiální bosenské statistiky však ukazují, že v rámci bilaterální smlouvy mezi oběma zeměmi byly v daném období vráceny pouhé tři stovky osob. „Ve skutečnosti tato dohoda vůbec nefunguje,“ vyvrací tvrzení chorvatských úřadů bosenský ministr bezpečnosti Dragan Mektić.

Ilegální vyhánění uprchlíků přes hranici dokládají také svědectví zveřejněná tento týden organizací Human Rights Watch. Z dvaceti respondentů ilegálně vyhnaných přes hranici jich šestnáct uvedlo, že je chorvatská policie bila pěstmi i obušky, kopala do nich, okradla je o peníze, a buď jim zabavila, nebo zničila mobilní telefony.

Oběti evropské politiky
V oblasti působí rovněž česká organizace Pomáháme lidem na útěku, jež vyhánění uprchlíků do Bosny a Hercegoviny potvrzuje. „To, že se nelegální tzv. ‚pushbacks‘ ze strany chorvatské policie dějí, je v Srbsku a Bosně veřejným tajemstvím minimálně od roku 2017,“ popisuje předsedkyně organizace Zuzana Lenhartová. „V uprchlických táborech, kde naše organizace působí, se s lidmi vytlačovanými zpět přes hranice, mnohdy okradenými a zbitými, setkáváme každodenně. Pro nás v terénu tedy tyto informace nejsou žádným překvapením. Novinkou je bohužel zvyšující se míra a frekvence násilí ze strany chorvatské policie. Zatímco loni bylo zmlácení migrantů při ‚pushbacks‘ pouze občasným jevem, dnes už je systematické.”

Množství uprchlíků se snaží namísto Chorvatska žádat o azyl v sousedním Slovinsku. I tam jsou ovšem podle sociologa Andreje Kurnika z Lublaňské univerzity jejich práva porušována. Státy Evropské unie se podle něj „navzájem vydírají“ a nutí se tak ke stále tvrdšímu postupu vůči lidem na útěku.

„Slovinsko si musí brát zpět uprchlíky z dalších evropských zemí na sever od něj, jako je Rakousko, které svou hranici se Slovinskem postupně uzavírá. Slovinsko proto vydírá Chorvaty, kteří se chtějí také co nejdřív dostat o Schengenského prostoru,“ uvádí Kurnik. Násilné chování Chorvatů vůči uprchlíkům podle něj začalo poté, co slovinský ministr vnitra vyhrožoval sousední zemi sankcemi, nebude-li na svých hranicích lidi zastavovat.

Politiku členských států Evropské unie kritizují rovněž čeští humanitární pracovníci. Zdůrazňují, že zatímco Chorvatsko či Slovinsko se ilegální deportace snaží alespoň zapírat, Maďarsko porušuje vlastní zákony i mezinárodní právo zcela otevřeně. „V situaci, kdy je rámci EU dlouhodobě přijatelné porušování vlastních zákonů a dohod, a kdy se EU dlouhodobě tváří, že systematické porušování mezinárodního práva mnoha členskými státy s Maďarskem v čele nevidí, je těžké navrhovat řešení,“ odpovídá Lenhartová na otázku, jak by šlo postavení prchajících zlepšit.

„Pokud bychom se o to přeci jen chtěli pokusit, řekli bychom, že se EU musí urychleně shodnout na společném postupu v řešení legální i neregulérní migrace. Tedy vytvořit možnosti, jak legálně požádat o azyl v jednotlivých členských zemích, začít efektivně podporovat státy, které jsou na hranicích EU… To vše ideálně za dodržení mezinárodních dohod, které mluví o zachování základních lidských práv a důstojnosti pro všechny lidi bez rozdílu a na kterých byla vybudována moderní Evropa,“ uzavírá Lenhartová.

Další informace