O bobrech, vydrách a lidech

Myslivci by měli přestat přikrmovat přemnoženou zvěř a se zbraní v ruce začít redukovat její stavy. Naopak by měli přestat snít o obnově středověkých pytláckých praktik proti vydrám a bobrům.

Pro spoustu lidí je myslivec hrdina, když se závějemi prodírá k jesličkám, aby srnkám poskytl seno v období strádání. Pro mne nikoliv, protože jako statutární zástupce Lesů města Brna jsem si vždycky uvědomoval, že přikrmováním se zvyšují stavy lesních kopytníků, kteří brání přirozené obnově lesa. Okusují mladé stromky, a škody jdou do milionů.

Naopak si vážím myslivců, kteří sedí na čekané dlouhé hodiny, aby střelili srnce nebo divočáka a tak snížili neúnosně vysoké stavy této zvěře. V krajině, kde chybí vrcholoví predátoři, konají důležitou činnost.

Proto bylo pro mne překvapení, že myslivci žádají o použití pastí na odlov bobrů a vyder. Jednak je to slovy Mirka Dušína nečestné a nesportovní a za druhé jsou tyto pasti středověkým pytláckým vynálezem a v moderní myslivosti nemají místo.

„Bobr a vydra jsou v České republice chránění a velice úspěšně se rozmnožují a šíří. Ve skutečnosti tak moc, že působí velké hospodářské škody. Jestli nestanovíme racionální plány péče, bude hůř,“ tvrdí Českomoravská myslivecká jednota ve svém prohlášení. Myslivci vycházejí z ničím nepodložené teze, že vydry a bobři jsou u nás přemnoženi.

Na rozdíl od kopytníků, žijících ve stádech a majících tendenci k přemnožení, vydry i bobři jsou teritoriální živočichové a na příslušném území jich vždy bude tolik, kolik se jich na tom území uživí. Jako sláma z bot čouhá ze snahy o odlov do pastí touha zabít konkurenci. Není také náhodné, že tato konkurence nosí pěkný kožich.

Bobři pracují sice bez stavebního povolení a vodoprávního rozhodnutí, ale zato i v sobotu a v neděli bez nároku na příplatek. Foto WmC

Jiná věc je, že tito živočichové dělají škody. Bobři sice jako striktní vegetariáni ryby nežerou, zato ohryzávají stromy a dělají hráze. V době, kdy nám z krajiny mizí voda bychom jim za tuto činnost měli být vděčni.

Bobři pracují sice bez stavebního povolení a vodoprávního rozhodnutí, ale zato i v sobotu a v neděli bez nároku na příplatek. Vydry loví ryby, o tom není sporu. Pokud ovšem majitelé rybníků z nich dělají necky plné kaprů, které přikrmují obilím a chlebem, pak nutně držím palce vydrám.

Návrat vydry a bobra do naší přírody většina lidí oceňuje. Neměli bychom tedy ustupovat požadavku mysliveckých sdružení, které požadují jejich lov, mohlo by to velmi snadno vést k jejich opětovnému vyhubení.

Bobr je v současné době problémem v oblasti Jihočeské pánve. V plánu péče o bobra, schváleného ministerstvem životního prostředí, jsou vymezeny tři zóny. V zóně A platí striktní ochrana, v zóně B je možno povolit odchyt a v zóně C lze již dnes bobra lovit (a to je právě například oblast jižních Čech).

Smyslem je, aby bobr osídlil plošně územní České republiky, kromě vymezených oblastí. Nevidím zatím důvod tento plán měnit. Je ale vhodné používat vyzkoušené živolovné pasti (jak navrhuje ministerstvo životního prostředí), a bobry pak znovu vypouštět anebo je možné je i prodat. Vždyť takto se k nám dostali první bobři z Polska a Litvy.

A je tady ještě jedna okolnost. Do pasti totiž může vlézt i zcela jiný živočich, než pro kterého je určena. Past zabíjí bez výběru a správný myslivec střílí jen na kořist, kterou bezpečně „obezná“.

Tak tedy pánové myslivci, přestaňte přemýšlet o pytláckých praktikách, o tlučkách, železech a samoobslužných gilotinách. Vezměte rozum do hrsti, flintu do ruky a běžte střílet zvěř a ne chytat chráněné živočichy. Držím vám palce.