Výsluhy pro sestry jsou „blbost“, příspěvky na bydlení také

Namísto vymýšlení nejrůznějších příspěvků by měl stát v první řadě zaměstnancům ve zdravotnictví dostatečně platit, a to přímo v tarifním základu. Jejich práce je totiž nenahraditelná.

Ministerstvo zdravotnictví ještě nedávno řešilo výsluhy pro sestry. Možná je ještě řeší, ale podle Andreje Babiše je ta myšlenka už passé.

„Vedeme debaty, jak ještě víc motivovat sestry, a nejen ty na směny. Přemýšleli jsme o výsluhách, ale Schillerová (ministryně financí – pozn. red.) nám řekla, že je to blbost. Teď tedy uvažujme o tom, že bychom sestřičkám dali příplatek na bydlení šest tisíc, abychom je ještě víc motivovali,“ řekl na konferenci HealthCare Institute Efektivní nemocnice 2018 Andrej Babiš, který ale zároveň trvá na tom, že navyšování platů by už jinak mělo být nyní na managementech jednotlivých nemocnic. (Zdravotnický deník 28. 11. 2018)

Abychom poznali, že výsluhy pro sestry jsou blbost, nepotřebujeme ministryni financí. Výsluhy dostávají příslušníci bezpečnostního sboru nebo Armády České republiky po skončení svého služebního poměru nebo k důchodu, pokud je jejich důchod nižší než výsluha. Bylo by zjevně kontraproduktivní dát sestře po dvaceti letech praxe výsluhu, aby s ní odkráčela prodávat klobásy do masny.

Prace_zdravotni_sestra_denik-630Cílem je nalákat sestry a udržet je ve zdravotnictví. Výsluhy však k tomuto cíli nevedou. Repro DR

Navíc zaměstnanci s nárokem na výsluhy se řídí zákonem o služebním poměru, kdežto sestry zákoníkem práce. Stačí si vzpomenout, že výsluhy chtěli před pár lety záchranáři coby složka integrovaného záchranného systému a neuspěli. Nadále jsou jedinou částí Integrovaného záchranného systému, která výsluhy nemá.

Pokud vím, tak ministerstvo zdravotnictví uvažovalo dát sestrám „výsluhu“ skutečně jen jako příspěvek k důchodu, což už má logiku. Když si ale uvědomíme, že cílem výsluh mělo být nalákat sestry a udržet je v systému nepřetržitého provozu, hrajeme rázem opět písničku o „blbosti“.

Mladá sestra nebude čekat padesát let do důchodu (a bůhví, zda se nějakého důchodu při současné porodnosti a hospodaření našeho státu dočká). Potřebuje peníze hned a na důchod si pak může spořit. Mladá sestra chce mít často děti. To se s nepřetržitým provozem moc neslučuje. Jakmile z něj jednou vypadne, těžko se vrací zpět. Dozví se třeba, že po šestnácti letech práce na ráno by směny nezvládla a prostě ji nevezmou (čerstvá zkušenost mé kolegyně).

Zkrácený úvazek u sester obvykle neznamená práci od 7.00 do 13.00, ale od 6.00 do 18.00 nebo 18.00 do 6.00. Mají pouze méně směn. Některé dny ale přesto musí řešit hlídání dětí, jejich odvedení a přivedení ze školky a podobně. Firemní školky jsou pěkná věc, ale nejsou a asi nebudou ve všech nemocnicích.

Sestra ve vyšším věku si pak potřebuje hlavně odpočinout. Je možné, že vidina peněz k důchodu by ji ve směnách udržela, ale potřebujeme sestry, pro které je noční práce na hranici snesitelnosti?

A nakonec, jakým mechanismem by stát platil výsluhy sestrám, které pracují v soukromých zařízeních? A proč jen sestrám? Proč ne lékařům a jiným ošetřovatelským profesím? Celé to nedává smysl.

Obávám se, že příspěvek na bydlení dopadne podobně. Dostane ho stát ke všem sestrám včetně těch v privátních zařízeních? A opět… jenom k sestrám? Nemáme ošetřovatelky, sanitáře a další…? Kdyby jich bylo dost, možná by se ukázalo, že nám tolik sester vlastně nechybí. Příspěvek na bydlení ve stejné výši bude mít jinou hodnotu v Praze a jinou hodnotu v „Horní Lhotě“. Jinou hodnotu bude mít pro rodinu s vlastním domem a jinou pro rodinu s pronajatým bytem.

Kolik peněz bude stát administrace a rozdělování příspěvků – komu ano, a komu ne? Nebude to nakonec dražší než příspěvek? Možná by se měl Andrej Babiš zeptat ministryně Schillerové, jestli to není taky blbost.

Zdravotníci, nejen sestry, potřebují odpočinek. V okamžiku, kdy se spletou, nejde o peníze, ale o životy. Jistě by je potěšilo, kdyby měli možnost předčasného důchodu, mohli chodit na masáže nebo jet do lázní. V tomto souhlasím s ministrem Vojtěchem, že podobné benefity by měli nabízet sami zaměstnavatelé.

Jenže to měli začít před patnácti lety. Když dnes pošlou jednu sestru na rekondiční pobyt, můžou zavřít oddělení. Podle Babiše má být na managementech jednotlivých nemocnic i navyšování platů. Asi zapomněl, že to je vláda, která stanoví platové tarify, rozmezí a procentní výměry příplatků. Mimo tento rámec management nemocnic zaměstnancům nic nedá a dát ani nemůže.

Zdravotníky, nejen sestry, musíme zaplatit. Ne za směny a za přesčasy, ale už přímo v tarifním základu. Aby viděli, že jejich práce má pro společnost vysokou hodnotu. Pokladní lze vyměnit za samoobslužnou kasu, ošetřovatelku ne. Nebo postavíme pro pacienty automatické myčky?

Poslední dobou mi připadá, že náš stát dělá všechno pro to, aby nemusel lidem zaplatit. Zato různých příspěvků počínaje slevou na dopravu a bezplatnými obědy pro všechny děti konče se rojí nevídaně. Tohle opravdu chceme?