Rozšíření Bíliny jde proti kotlíkovým dotacím a snahám o zlepšení ovzduší

Ekologové varují, že rozšíření lomu Bílina je v rozporu se snahou státu o omezení znečištění z lokálních topenišť. Navrhují také zvýšení daně z uhlí v domácnostech, čemuž se ministerstvo životního prostředí nebrání.

(rk)

23.11.2018 12:23

2409645659_51b1876c19_b

Rozšíření Bíliny by podle ekologů šlo proti plánům vlády na ochranu ovzduší. Foto Ma Rui, flickr.com

Související

Nejen snahám o účinné kroky proti změnám klimatu, ale také pokusům o ochranu ovzduší, by podle ekologů zabránilo připadané rozšíření lomu Bílina na Ústecku. Hnutí DUHA upozorňuje, že při aktuálně probíhajícím posuzování vlivu na životní prostředí (EIA) ministerstvo životního prostředí opomíjí fakt, že by rozšíření lomu popřelo smysl programu kotlíkových dotací i dalších opatření, která směřují k omezení znečištění ovzduší z lokálních topenišť.

Ekologové z hnutí DUHA říkají, že rozšíření lomu je v rozporu s programem kotlíkových dotací, ve kterém ministerstvo životního prostředí vyčlenilo již deset miliard na výměnu starých kotlů na nové. Uvolnění uhlí na trh by totiž snížilo zájem o dotace a zmenšilo jejich celkový efekt. Připomínají také, že rozšíření lomu je v rozporu i s platnou Státní energetickou koncepcí, jež počítá s útlumem uhlí v energetickém mixu a zavíráním tepelných elektráren.

„Není možné jednou rukou rozdávat miliardy na moderní kotle kvůli špinavému vzduchu a druhou rukou lidem cpát hnědé uhlí, které způsobuje znečištění ovzduší. Podobně stát motivuje ke znečišťování nízkou energetickou daní, nízkým poplatkem z vytěženého uhlí či sociálními dávkami na pevná paliva,“ řekl programový ředitel Hnutí DUHA Jiří Koželouh.

„Pokud chceme opravdu lépe dýchat, musí protichůdnost politiky skončit a zaměřit se jedním směrem - na snižování závislosti na uhlí,“ dodal Koželouh. Ministerstvo životního prostředí se ovšem k probíhajícímu procesu EIA k rozšíření lomu Bílina a z něj plynoucích rozporů prozatím vyjadřovat nechce.

Vyšší zdanění pro uhlí v kotlích
Ekologové zároveň požadují, aby vláda, respektive odpovědná ministerstva zvýšila energetické daně na fosilní paliva spalovaná v malých výtopnách, hlavně v domácích kotlech a kamnech. A připomínají, že takové opatření se nicméně neobejde bez finančních kompenzací, které by lidem umožnily výměnu starých kotlů.

Navrhované řešení má podporu i Svazu průmyslu a dopravy, který ve svém novém programovém prohlášení o zvýšení daní z fosilních paliv rovněž hovoří. Kromě toho dále žádá vytvoření nového systému podpory obnovitelných zdrojů.

„Budeme sledovat Státní energetickou koncepci. Naším cílem je dosáhnout odklonu od použití uhlí v domácnostech. Budeme prosazovat srovnání ekonomických podmínek pro centralizované i decentralizované zdroje tepla,“ uvádí Svaz.

Ministerstvo životního prostředí se podle svého tiskového mluvčího Ondřeje Charváta zvýšení daně nebrání, avšak musí si nejprve zpracovat potřebné podklady. „Aktuálně čekáme na analýzu dopadů, kterou zadalo ministerstvo financí na základě předchozích vládou schválených strategických dokumentů. Poté bude možné zhodnotit podmínky zavedení takové daně, zejména v souvislosti s dopady na nejslabší sociální skupiny,“ řekl Charvát Deníku Referendum.

Lokální topeniště podle statistik produkují až osmadevadesát procent rakovinotvorného benzo(a)pyrenu a čtyřiasedmdesát procent nebezpečného jemného prachu. Kvůli nadbytku jemnému prachu splňují v České republice limity znečištění doporučené Světovou zdravotnickou organizací jen hluboké lesy, zejména na Šumavě.