Minimální mzda vzroste o 1150 korun. Zůstane však jednou z nejnižších v EU

Vláda Andreje Babiše na návrh ministryně práce a sociálních věcí Jany Maláčové rozhodla o zvýšení minimální mzdy o 1150 korun. Od příštího roku bude činit 13 350 korun. Jde o druhý nejvyšší růst minimální mzdy v historii České republiky.

(jg)

20.11.2018 07:55

Ea7a0833

Při zohlednění parity kupní síly je česká minimální mzda čtvrtá nejnižší v Evropské unii. Hůře na tom jsou jen v Bulharsku, Lotyšsku a Litvě. Foto ÚV ČR

Související

Minimální mzda se od ledna zvýší o 1150 korun, ze stávajících 12 200 vzroste na 13 350 korun měsíčně, rozhodla na svém úterním zasedání koaliční vláda Andreje Babiše (ANO). Debata o růstu minimální mzdy se vedla několik posledních měsíců. Odbory a ČSSD požadovaly její zvýšení o 1500, politické hnutí ANO o 1000 a zástupci zaměstnavatelů o 800 korun. Současně s minimální mzdou se od příštího roku zvýší i takzvaná zaručená mzda.

„Myslím, že je to poměrně slušná částka. Je to kompromisní číslo. Mám z toho radost,“ řekla již minulý týden po jednání tripartity, kde bylo o zvýšení minimální mzdy rozhodnuto, ministryně práce a sociálních věcí Jana Maláčová (ČSSD). Dohodu přivítal i předseda Českomoravské konfederace odborových svazů Josef Středula. „Jde o dobrou zprávu pro zaměstnance i dobrou zprávu pro podporu dalšího růstu ekonomiky,“ uvedl.

Nesouhlasné hlasy se naopak ozvaly ze strany reprezentací zaměstnavatelů. „Upozorňujeme, že to je po zrušení karenční lhůty další krok, který zatíží podnikatele vyššími náklady,“ konstatovala Hospodářská komora. Podobně reagoval i Svaz průmyslu a dopravy. „Pro firmy je navýšení minimální mzdy o 1150 korun špatná zpráva. Nečekal jsem, že premiér takto ustoupí požadavkům ČSSD a odborů,“ řekl prezident Svazu Jaroslav Hanák.

Česká republika je čtvrtá nejhorší v Evropské unii
Poslední zvýšení minimální mzdy se uskutečnilo v loňském roce, tehdy vzrostla na 12 200 korun a odpovídala zhruba 38 procentům průměrné mzdy. Téměř stejného podílu vůči průměrné mzdě minimální mzda dosáhla naposledy v roce 2007. V následujících letech ji však pravicové kabinety Mirka Topolánka a Petra Nečase (oba ODS) nezvyšovaly. Podíl minimální mzdy ke mzdě průměrné se proto během jejich vládnutí propadl na necelých 32 procent.

Pro příští rok plánovaný růst minimální mzdy je druhý nejvyšší v historii České republiky. Nejvyššího zvýšení minimální mzdy dosáhla na sklonku minulého volebního období koaliční vláda Bohuslava Sobotky (ČSSD). Tehdejší ministryně práce a sociálních věcí Michaela Marksová (ČSSD) prosadila – i přes původní odpor politického hnutí ANO, KDU-ČSL i zástupců zaměstnavatelů – její růst o 1200 korun.

Stávající výše minimální mzdy je ale podle databáze Eurostat sedmou nejnižší v celé Evropské unii. Rezort práce a sociálních věcí nad to upozorňuje, že nepříznivě pro Českou republiku vyznívá i srovnání se zeměmi Visegrádské skupiny, ze kterého vyplývá, že nižší minimální mzdu má pouze Maďarsko. V případě zohlednění parity kupní síly pak Česká republika mezi členskými státy Evropské unie zaujímá dokonce čtvrtou pozici od konce, horší je pouze Bulharsko, Lotyško a Litva.

Automatické zvyšování minimální mzdy?
Babišova vláda se současně v programovém prohlášení zavázala, že připraví závazná pravidla pro předvídatelný růst minimální mzdy v příštích letech. Ministerstvo práce a sociálních věcí proto na konci srpna předložilo novelu zákoníku práce, která počítá s vytvořením valorizačního mechanismu, podle něhož by minimální mzda měla vždy činit 0,548 násobek průměrné hrubé mzdy za předminulý kalendářní rok.

Přestože připomínkové řízení k novele skončilo v polovině září, připomínky nebyly doposud vypořádány. „V polovině listopadu se uskuteční zásadní schůzka sociálních partnerů, kde se bude nad novelou diskutovat. Pokud se sociální partneři do konce února shodnou a svou dohodu stvrdí podpisy, půjde novela na vládu,“ řekla před dvěma týdny Deníku Referendum ministryně práce a sociálních věcí Maláčová.

Zástupci zaměstnavatelů i odbory sice záměr vytvořit valorizační mechanismus přivítali, nejsou se však s to shodnout na výši koeficientu pro automatický výpočet minimální mzdy. Českomoravská konfederace odborových svazů podporuje návrh Maláčové. Svaz průmyslu a dopravy spolu s Hospodářskou komorou naopak prosazují návrh její předchůdkyně Jaroslavy Němcové (ANO), podle něhož by měla minimální mzda odpovídat 0,44 násobku průměrné hrubé mzdy v minulém roce.