Svět se připravuje na nástup brazilského Trumpa

Samozvaný Mesiáš i ochránce tradičních hodnot s Biblí v jedné ruce a se samopalem v druhé. I tak vidí Brazilci osobu Jaira Bolsonara, který právě vyhrál první kolo tamních prezidentských voleb.

Politický matador Jair Bolsonaro, jehož preference v průběhu uplynulého měsíce a půl stoupaly i přes stále častější protesty proti jeho osobě, vyhrál první kolo brazilských prezidentských voleb se ziskem 46 procent hlasů.

Druhé místo obsadil Fernando Haddad, který se může chlubit ještě strmějším nárůstem, ačkoliv za něj může poděkovat pouze faktu, že další kandidát za jeho Stranu pracujících, exprezident Luís Inácio Lula da Silva, byl zatčen, čímž přišel o možnost ucházet se o křeslo vrcholného představitele země.

Během svého politického působení, v němž je oproti Bolsonarovi spíše nováčkem, se Haddad nikdy netěšil příliš velké popularitě. Nyní však dostal za úkol zachránit Stranu pracujících, kvůli které se Brazílie v posledních letech propadla do ekonomické krize, a očistit její jméno. S Bolsonarem se střetne v rozhodujícím kole 28. října.

Pojďme se ale blíže podívat na vítěze.

Graf_brazilieVývoj preferencí před prvním kolem. Žlutá – Jair Bolsonaro, Červená – Fernando Haddad, Šedá – Volební lístek nevyplním (účast je povinná), Oranžová – Ciro Gomes, Cyanová – Geraldo Alckmin, Zelená – Marina Silvová. Graf Ibope

„Země svatého kříže“ mnohým slouží jako příklad státu s mnohdy bezproblémovým multikulturním prostředím. Něco pravdy na tom je. Na rozdíl od české kotliny probíhá nepřetržitě míšení nejrůznějších etnik, náboženství a kultur už od 16. století, čímž vzniká pestrá směsice obyvatel.

I v takovém „ráji“ ale samozřejmě existuje rasismus. Už jen z prostých statistik vyplývá, že být běloch je v profesionálním životě výrazně jednodušší, což je jeden ze smutných pozůstatků otroctví, které se v Brazílii legálně udrželo nejdéle z celého světa až do roku 1888. Bělošský absolvent vysoké školy si průměrně vydělá o 43 procent více než jeho kolega tmavé pleti. Vinu na tom nese i fakt, že černochů je na univerzitách znatelně méně, což se vláda snaží vyřešit kvótami.

Černoši pak patří k nejchudším obyvatelům země. Sedm z deseti lidí, kteří čerpají podporu ze sociálního programu Bolsa Família, jsou právě Afroameričané, podobné procento je i mezi obyvateli chudinských čtvrtí, které jsou neblaze známé jako favely. S tím souvisí i analfalbetismus, jenž je u obyvatel tmavé pleti procentuálně dvakrát častější.

Přesto tkví odsuzování menšin spíše v „kastovním systému“. Společenské postavení je v Brazílii velice důležitým faktorem a bohatí lidé dávají okatě najevo, že patří k „lepší společnosti“. Jedním z příkladů tohoto chování je správná obuv. V dřívějších dobách nesměli otroci nosit boty, neboť ty byly symbolem majetnosti. I dnes si Brazilci velmi zakládají na své obuvi, podle níž lze bezpečně poznat, do jaké třídy patříte.

S puškou v ruce
Bolsonaro, bývalý armádní důstojník, se nikdy netajil obdivem k vojenskému režimu. O tom se lze mimo jiné přesvědčit i v osobě jeho potencionálního viceprezidenta, generála Hamiltona Martinse Mourãa, jenž kritizuje některá nově nabytá občanská práva včetně třináctého platu. Pro demokracii je ovšem horší Bolsonarova obhajoba mučení, které praktikovala vojenská junta. Prý šlo o „legitimní praktiku“ a jediné, co lze diktatuře vyčítat, je to, že lidi zavírala – údajně je měla rovnou zabíjet.

Jedním z hlavních Bolsonarových cílů je uvolnění restrikcí na držení zbraní, aby se lidé mohli bránit zločincům. Je známý výrokem, že policisté, kteří zastřelí pachatele trestných činů, by měli být vyznamenáni. Stává se z něj postava ochránce jakýchsi tradičních hodnot, držícího v jedné ruce Bibli a v druhé samopal. Opírá se o křesťanské hodnoty, ale odmítá přijímání jakýchkoli imigrantů (ty z Haiti, Afriky a Blízkého Východu dokonce nazývá odpadem lidstva), byť sám je synem italských přistěhovalců.

Vzhledem k jeho narážkám na černochy, ženy a homosexuály je zřejmé, že největší Bolsonarovu voličskou základnu budou tvořit jiné skupiny, tedy zejména evangelikální bílí muži, ale také jejich ženy. Rozděluje tak společnost na dva nesmiřitelné tábory, podobně jako to Trump dokázal v případě Američanů či Zeman u Čechů.

BolsonaroBolsonaro je velmi aktivní na sociálních sítích. Foto Flickr

Zajímavá byla Bolsonarova kampaň. Nelze mu upřít některé pozitivní prvky, odmítá třeba příspěvky na kampaň, a spoléhá se tedy na velkou skupinu dobrovolníků, kterou disponuje. V posledních chvílích před osudnou nedělí ale vyhlásil klid zbraní svým typickým způsobem: jako voják. Jeho žádost kořenila i sprostá slova a řeči o tom, aby se klidně mezi sebou poprali, hlavně ať neotravují, čímž projevil mimořádnou vděčnost za prokázanou službu. Byli to přitom právě dobrovolníci (společně s velkou aktivitou Bolsonara na sociálních sítích, abychom mu nekřivdili), kteří zajistili jeho vzestup.

Bolsonaro měl jako člen malé strany jen omezený čas v televizi, ze stejného důvodu ho nemuseli povinně zvát do debat. To, co mu podle politologů mělo hodně uškodit, nakonec, jak vidno, nemělo kýžený efekt. Bolsanoravi také pomohl nezdařený atentát, při kterém ho pobodal psychicky narušený muž. Pro některé se skutečně stal dalším Mesiášem.

Prostřední jméno tohoto kandidáta je totiž Messias, proto o sobě s oblibou tvrdí, že je novým spasitelem. Chtěl by, aby se celá země stala opět křesťanskou a vlasteneckou – podle něj brazilská vlajka zrudne leda jeho krví. S případným vítězstvím Haddada v druhém kole, jenž ve svých spisech brání socialismus, se nejspíš jen tak nesmíří.

Brazilský Trump
Co ale donutilo Brazilce, jindy klidné a vřelé, hlasovat pro člověka, který otevřeně káže nenávist? Jednoduše nespokojenost se situací, jež se poslední dobou vymyká kontrole. Jde o celosvětový trend. Bolsonaro je přezdíván „Brazilský Trump“, ani Češi však nemusí chodit pro porovnání příliš daleko.

Bolsonaro je Trumpovi skutečně podobný. Také se obklopuje rodinnými příslušníky ve veřejných funkcích, používá ostrou rétoriku (občas jde ale mnohem dál, ani Trump by si asi nedovolil přirovnat homosexuály k pedofilům), necítí se příliš svazován ekologickými závazky. I volební heslo je podobné. „America first“ (i „Deutschland uber alles“) byly zřejmě inspirací pro Bolsonarovo „Brasil acima de tudo, Deus acima de todos“, tedy „Brazílie nade vším, Bůh nade všemi“. Zatím nemá dostatečnou podporu, aby mohl své plány uskutečňovat, strana, za kterou kandiduje, je příliš malá a lehce přehlasovatelná.

Jako předzvěst budoucích konfliktů je už nyní připravena armáda. Ozbrojené složky střežily 510 lokalit ve 12 federálních státech, ale zvýšenou pozornost věnovaly třem hlavním městům. Riu de Janeiru a Fortaleze v Ceará, ve kterých panovaly obavy, že se milice ve favelách pokusí ovlivňovat tamní obyvatele a ve kterých v poslední době probíhaly nepokoje. V São Paulu zase podle dostupných informací stále hrozí potyčky mezi příznivci Bolsonara a Haddada.

V pohotovosti je 30 tisíc vojáků, další čtyři tisícovky vyčkávají v záloze. Celkově se ovšem operace před, během i po volbách zúčastní až 280 tisíc lidí, s armádou bude spolupracovat například tajná služba, námořnictvo, policie nebo hasiči. Letectvo například převáželo speciály volební urny do těžko dostupných osad v Amazonském deštném pralese.

Brazilie_protestNa sociálních sítích zuří boj skrze hashtagy. Foto WMC

Je jisté, že k dalším nepokojům dojde, obě strany už je nepřímo naznačily: ani jedna z nich nehodlá uznat vítězství té druhé. Na sociálních sítích zuří boj skrze hashtagy EleNão, EleNunca a EleJamais (on ne, on nikdy) na jedné straně a EleSim (on ano) na straně druhé. Také lidé z kdysi neslučitelných táborů se pravděpodobně spojí s cílem porazit Bolsonara alespoň v druhém kole.

Případné definitivní Bolsonarovo vítězství prohloubí už nyní existující problémy brazilské společnosti. Je možné, že pokud se mu nepodaří zrušit výhody menšin a žen (například výše zmíněné kvóty), bude na dané skupiny minimálně dále verbálně útočit, což si temperamentní Brazilci nenechají líbit.

Násilí mezi běžnými občany tak bude pokračovat, větší moc armády a schválení možnosti neomezeného střílení do skutečných i domnělých zločinců prohloubí nenávist k autoritám, kterým ani dnes skoro nikdo nedůvěřuje. Nejhorším je ale fakt, že se rasismus, který nemá v Brazílii co dělat, začne více prodírat na povrch.

Nemalujme ale čerta na zeď. Bolsonaro zatím nevládne, na konečné výsledky si počkáme ještě dva týdny. Nehezké vyhlídky na budoucnost a především všechna varování si je však nutno neustále připomínat.