Dvě stě let staré moudro

Jak řešit uprchlickou krizi? Zatímco u nás se politici a někteří intelektuálové předhánějí, kdo vypluje výš na vlně antiimigranských nálad, v Německu hledají skutečně efektivní řešení.

Německý týdeník Der Spiegel přinesl tento týden návod k řešení různých aspektů uprchlické krize. Nadpis sugeruje, že se jedná o otázku století. V podstatě se ale jedná o návody, jak zrychlit a zefektivnit různé části procesu zacházení s uprchlíky.

V principu jde ovšem o otázku více než dvousetletou. Johann Sebastian Bach napsal Kávovou kantátu, která se týká rozkoší a požitků, jako je pití kávy – plodu z koloniálních oblastí. Ke kantátě o kakau se nejspíš nedostal. Wolfgang Amadeus Mozart umístil do své Kouzelné flétny člověka s černou pletí. Moc dobře s tímto Monostatem nezachází, ale v Osmanské říši, jak ji zobrazuje Únos ze serailu, nachází Mozart osoby vznešené i komické, jen ne zlé. Severní Afriku popisuje krásně Rossini ve své Italce v Alžíru.

Všechny tyto kulturní skvosty pocházejí z doby kolem napoleonských válek, které skončily Vídeňským mírem. Tehdy všichni tančili a přitom naformulovali první pravidla, která v oblasti lidských práv vycházela z toho pozitivního, co přinesla Francouzská revoluce. Několik let před Vídeňským kongresem prosadil William Wilberforce zrušení otroctví v celé tehdy obrovské mocenské zóně Velké Británie. Britské loďstvo, West Africa Squadron, hlídkovalo před africkými břehy, osvobozovalo otroky z lodí, které jely především pod portugalskou vlajkou do Ameriky.

Osvobození se dostali zpět do Afriky a dodnes se tu nacházejí ostrůvky populací z té doby, které etnicky nepatří ke svému okolí. Pijeme kakao, pepříme, užíváme cukr z cukrové třtiny, jdeme si koupit banány, mango a řadu dalších věcí. Nemůžeme tvrdit, že s Afrikou a Asií nemáme nic společného. A ještě: Arabové pro nás zachránili velké části antické kultury. Máme algebru a své bohatství zapisujeme arabskými číslicemi.

Dvousetletý vývoj

Od doby kolem roku 1800 se samozřejmě stalo vedle pozitivního posunu v oblasti lidských práv i mnoho tragického. V těchto dnech si v Německu připomínají genocidu Herrerů v tehdejší kolonii Jihozápadní Afrika. Rasismus vedl k holokaustu, který stál život miliony nevinných lidí na základě pokleslých a nepravdivých rasistických argumentů. Německo po válce přijalo miliony vyhnaných Němců ze střední a východní Evropy, které integrovalo. Má tedy leccos už nacvičené.

1024px-kurdish_refuge_camp_in_suruc_turkeyUprchlíkům je potřeba pomáhat i na cestě. Cílem vykořisťování převaděčů se stávají proto, že tu není nikdo jiný. Foto Scott Bobb

Integrovalo i miliony tehdy takzvaných gastarbeiterů, přičemž jejich děti dnes najdeme mezi německými politickými a kulturními elitami. V západním Německu po válce mocnosti začaly s vyučováním občanské a politické otevřenosti a schopnosti vybrat si z politických argumentů. Na východě se nic takového neodehrálo a o indoktrinaci ze strany komunismu, hlavně toho sovětského, víme i u nás své.

Dnes je toto rozdělení Německa znát na gradientu negativních jevů v souvislosti s uprchlíky. Podobný nedostatek reflexe vidíme i u většiny českých reakcí. Skoro jako by humanistický vývoj zmíněných dvou set let nikdo neznal. Lemtáme kakao a kávu, ale nechápeme jejich historii.

Desatero
To vše si je třeba uvědomit, než se začteme do návrhů Spiegelu. Jde (1) o pomoc v zemích, odkud uprchlíci přicházejí. Kancléřka je právě v Africe a domlouvá v některých zemích pomoc, která by zamezila migračnímu tlaku. Následuje (2) výzva ke zlepšení integrace těch, kteří již v Německu jsou. Pak jde (3) o zlepšení kontroly na vnějších hranicích EU – zatímco Andrej Babiš v Itálii právě navrhuje zrušení Frontexu. Jako bychom nepotřebovali strukturu, která nemá komunikační hranice, bleskově přenáší zprávy propojených policií a má patřičný soft- a hardware.

Spiegel se dále (4) vyjadřuje k tomu, že opravdovým uprchlíkům je třeba pomoci i na cestě – převaděči uprchlíky vykořisťují právě proto, že jim vlastně jinak nikdo nevychází vstříc. Evropské firmy pak (5) mají své zacházení s africkými trhy a produkty upravit tak, aby nepoškozovaly africké producenty svými okamžitými přebytky. U produktů, jako je kakao, tedy plod, který roste na dřevině a rodí několik desítek let, je důležité podchytit producenty i tehdy, když je například rok neúrody. Pokud se totiž ony v české oblasti tak často zmiňované „trhy“ od těchto lidí odvrátí, vzniká migrační tlak.

Pak se (6) hovoří o zachraňování lidských životů, což některé dnešní politické špičky, například v Itálii či České republice, odmítají, ač zde máme onen dvousetletý vývoj lidských práv a námořní regulace. Bylo-li by po jejich, dnes by na SOS Titanicu nikdo nezareagoval.

Mají se zřídit (7) tranzitní centra, která by urychlila proces vyhodnocování jednotlivých žadatelů o azyl, což by vedlo k urychlenému odsunu těch, kteří nárok nemají, ale také k urychlené integraci těch druhých – kteří jsou podle Spiegelu obohacením. Kde to bude, je zatím nejasné. V české debatě takové rozlišování a hodnocení není na pořádku dne. To, co právě nyní kancléřka v Africe dělá je (8) součást strategie vytvoření dohod o vracení uprchlíků. A pak je (9) nutné vytvořit strategii náboru lidí, které Německo potřebuje. V této oblasti chybí (10) legislativa, která by reagovala na danou situaci.

Nepaušalizovat
Týdeník Der Spiegel tedy reaguje diferencovaně. Dává ne jeden návod, ale celou sadu návodů. Čeští představitelé se zatím v debatách chovají podle průpovídky „z jedné vody načisto“. S takto umytými okny, kterými hledíme na svět, moc reality nepochopíme. Je ovšem zajímavé, kolik českých intelektuálních příspěvků vzniká v naději, že ve všeobecné vlně paušalizujících protiimigrantských názorů „si mne přečte hodně lidí“.

Známe to již z historie, například z Rudého práva, ale podobnou hlásnou troubou byl v nacistickém Německu „Völkischer Beobachter“. Ve stejném Německu, které nejdřív chtělo vystěhovat Židy, kteří byli přece „tak cizí“, na Madagaskar, tedy k Africe. A které teď na základě historické zkušenosti pomáhá.

A co si myslíte vy? Diskuse (43 příspěvků)

Jiří Nushart - maloměšťácký usmiřovač

Nezištná pomoc a potřeba Německa Pondělí, 3.Září 2018, 08:37:47

Podle Spiegelu (jak píše autor článku) jsou úspěšní žadatelé o azyl obohacením.

Logiku v tom najít nemohu: Proč by ti, jejichž žádost o azyl bude vyřízena kladně, měli být obohacením, zatímco ekonomičtí migranti, jimž azyl udělen nebude, by obohacením nebyli? Oč bude Německo "méně bohaté", když v něm bude žít milión ekonomických migrantů, a oč bude více bohaté, když to místo miliónu migrantů ekonomických bude milión azylantů?

Nejde tedy v případě slova "obohacení" o bezmyšlenkovitě opakovaný stereotyp, jehož časté používání je vzhledem k napjaté společenské situaci kontraproduktivní?

---------------------

Potřeba Německa:

"A pak je (9) nutné vytvořit strategii náboru lidí, které Německo potřebuje."

Co když však tyto lidi potřebuje nejenom Německo, ale i ta země, ze které by odešli ne proto, že by jim tam hrozilo nebezpečí, ale právě jen proto, že je "Německo potřebuje"? Bude pak "Německu jedno", že odliv kvalifikovaných lidí, může jinou zemi postupně destabilizovat?

Zdá se, že "dobrým" řešením takové situace je poskytnout pak následně takové zemi mezinárodní pomoc, přičemž ovšem pomoc často vytváří závislost na této pomoci a může také v obyvatelích chudých zemí vyvolávat nežádoucí koloniální resentimenty a potřebu bránit svoji kulturu před "pozápadňováním" a globalizací.

--------------------

K těmto rozporům je možné dojít proto, že je zde uplatněno hledisko vlastního prospěchu (nikoli nezištné pomoci těm skutečně potřebným), přičemž toto hledisko vlastního prospěchu má (poněkud nelogicky) vést k morálnímu sebeuspokojení.

Janmachacek_bw

Honza Macháček - chemik, Neratovice

Nacismus není zločin komunismu Pondělí, 3.Září 2018, 17:41:17

Za rozvoj nacismu ve východní Evropě nemůže komunistická indoktrinace. Právě naopak — nacismus nám tu vyrostl přiživován antikomunistickou propagandou.

Zatímco na Západě byli nacisté stálými odpůrci demokratických režimů, na Východě dostali příležitost prohlásit se za bojovníky proti komunistické totalitě. Nové režimy budující kapitalismus jim umožnily vylézt z děr, protože i nacisté přece bojovali proti komunismu, který je horší než nacismus.

Ani německá spolková vláda na tom není bez viny. Jakub Ort ve svém komentáři k současnému nacistickému řádění v Saské Kamenici připomíná pogrom v Lichtenhagenu v roce 1992:
https://a2larm.cz/2018/09/hajlovani-v-kamenici-nevzniklo-z-niceho/
Spolková vláda na něj nezareagovala tvrdými postihy nacistů, ale naopak ústupky vůči nacistickým požadavkům, postihy přistěhovalců. Po Lichtenhagenu začínají zpřísňování azylové a přistěhovalecké politiky a deportace, politika, kterou záhy Deutche Welle označila za budování Pevnosti Evropa (omlouvám se, že příslušný dokument Festung Europa nedohledám, myslím, že jsem ho před lety viděl v české televizi, jenže ten název byl od té doby použit vícekrát).

Václav Pospíšil - Záhoří

Úterý, 4.Září 2018, 02:08:56

Nemohu se zbavit dojmu, že Německo je trestáno za to, že základní téze byla: Vezmeme migranty, protože Německo
1. vymírá a potřebuje mladé lidi
2. potřebuje nové kádry.
Pokud by je přijímalo s vědomím, že pomůže pronásledovaným a pomůže i jejich zemi tím, že se budou moci jednou vrátit a budovat svou vlast, bylo by jejich přijímání požehnáním - za předpokladu, že příchozí by cítili, že jsou přijímáni a ne že jsou dobyvatelé.
Stejně si myslím, že Babišův postoj je opačným extrémem. I my bychom mohli přijímat ve stejném duchu uprchlíky, kteří potřebují pomoc a nechtějí být dobyvateli.

Janmachacek_bw

Honza Macháček - chemik, Neratovice

Miřme na správné cíle Úterý, 4.Září 2018, 10:02:52

Německo nedoplácí na přijímání migrantů — natož uprchlíků —, ale na jejich odmítání. Snahy bránit přistěhovalcům, aby se ve státě usazovali, překážejí jejich integraci, a navíc vyznívají jako přitakávání nacistům.

„Migranty pryč!‟ řvou nacisté, a stát se nezmůže na pádnější odpověď než: „Ano, ale...‟ „Migranty pryč,‟ přitakávají úřady nacistům, „ale civilizovanými deportacemi, ne divokým odsunem.‟ „Migranty pryč,‟ přitakává nacistům i Angela Merkelová, „ale některé nemůžeme vyhnat hned, protože prchají před příliš velkým zlem, musíme jejich deportaci odložit, dokud se to u nich doma trochu neuklidní.‟ „Migranty pryč,‟ přitakávají nacistům národohospodáři, „ale někteří z nich jsou pro nás přínosem, ty bychom si snad mohli nechat.‟

A zatímco si tak všichni notují s nacisty a omezují opozici vůči jejich nenávistným útokům na vyjednávání, jestli Židy transportovat v dobytčácích nebo vozech druhé třídy, jestli do Osvětimi nebo do Izraele a jestli všechny nebo bez Einsteina, soustředí se bezpečnostní složky státu na boj proti „levicovému extremismu‟. Ve všech státech euroatlantického civilizačního okruhu jsou jako hlavní nepřátelé státu sledováni a stíháni anarchisté, ekoaktivisté a obránci práv zvířat. Po islamistických atentátech ve Francii vyšlo najevo, že tamní policie je natolik vytížena sledováním ekoaktivistů, že už jí nezbývají kapacity ani na islamisty, natož na nacisty (od kterých islamisté nakupují zbraně, jak se ukázalo v případu Charlie Hebdo a Hyper Casher, — patrně protože na černém trhu se zbraněmi mají právě nacisté významný podíl).

V Německu sehrála tajná policie velmi ostudnou roli v případu Nacionálně socialistického podzemí — a místo důkladného vyšetřování toho, jak byli kteří policisté do činnosti těchto nacistických teroristů zapleteni, a pečlivého rozkrývání všech vazeb vidíme snahu zamést aféru pod koberec: zavřít poslední žijící členku vraždící nacistické buňky do vězení, zahodit klíč a na všechno zapomenout. Že se policie tvrdošíjně snažila vyšetřovat vraždy přistěhovalců jako nějaké vyřizování účtů v migrantském podsvětí, místo aby hledala nacistické teroristy, je výstižnou karikaturou jednoho z nejhrubších omylů evropské politiky.

Evropa si kope hrob, když řeší problémy s migranty místo problémů s nacisty.

Pavel Kolařík - informatik

Ano, Německo je typicky známé tím, Úterý, 4.Září 2018, 10:38:33

že “vyhání imigranty”. Tím se zejména v posledních třech letech nechvalně proslavilo, a je za to právem odsuzováno svými sousedy.

Josef Poláček - Invalidní důchodce a student

Extremistické pohledy zaslepují Úterý, 4.Září 2018, 12:47:13

Tak především: ten problém s (masovou) imigrací je v každém případě velice složitý a komplexní; a každý zjednodušující pohled na tuto problematiku nevyhnutelně deformuje celou záležitost ve smyslu té či oné ideologie.

Takže konkrétně: opravdu se nedá žádným právem tvrdit, že Německo by přijímalo imigranty p o u z e z té či oné motivace. A vedoucí politikové prostě ani vůbec nemohou jinak, nežli stavět se k této záležitosti se zohledněním všech jejích aspektů.

Takže tedy: samozřejmě, je v tom i určitý kalkul. Německo skutečně vymírá, jeho ekonomika oproti tomu kvete a expanduje, potřebuje nové pracovní síly. Takže Německo opravdu tu "čerstvou krev" potřebuje. A tak dochází k napohled paradoxnímu jevu, že těmi největšími "humanisty" jsou nakonec zástupci německého průmyslu, jinak řečeno kapitalisté. Kteří jinak nemají zrovna pověst těch, kteří by se v prvé řadě zajímali o blaho "dolního lidu". Jenže teď je tomu skutečně tak, že když z řad konzervativních politických partají (s nimiž jsou ti kapitalisté jinak v důvěrné symbióze) přijdou požadavky na silné restrikce ohledně imigrace, tak jsou to právě němečtí průmyslníci kteří proti tomu hlasitě protestují.

Na straně druhé tomu ale opravdu není tak, že by německá vstřícnost vůči imigrantům byla založena jenom a čistě na ekonomickém kalkulu. Za prvé je nutno si uvědomit: Německo jako j e d i n ý stát na celém světě má přímo ve své ústavě zakotveno právo na azyl. Německo tedy velkou část příchozích vůbec odmítat nemůže. A za druhé: především v té velké přistěhovalecké vlně (především ze Sýrie) před třemi roky - to že Německo tuto obrovskou vlnu pustilo přes své hranice, to nebyl žádný kalkul, tehdy bylo opravdu zcela nevypočitatelné jak to všechno dopadne, svým způsobem to byla celá obrovská horda, a Německo tady riskovalo velice hodně tím, že tento krok vstřícnosti učinilo.

Nakonec to celé dopadlo - relativně - dobře; a přes všechny jednotlivé excesy integrace nově příchozích probíhá úspěšně. To ovšem tehdy nikdo nemohl vědět.

Takže: ani se nedá říci že by Německo imigranty přijímalo jenom z ryze altruistických důvodů; ale ani se nedá právem tvrdit, že by tak činilo z důvodů ryze ekonomického kalkulu.

Josef Poláček - Invalidní důchodce a student

Úterý, 4.Září 2018, 12:52:8

A ještě jednu věc je nutno dodat: němečtí politici musejí zohledňovat i nálady obyvatelstva, svých voličů. A německá veřejnost je v otázce imigrace velice polarizována. Zvnějšku ten dojem klame, napřed jsou samozřejmě nejviditelnější protesty xenofobů, především neonacistů.

Ve skutečnosti ale velká část německé veřejnosti je - mnohdy až neuvěřitelně - v s t ř í c n á vůči imigrantům; a to i vůči těm z islámských zemí.

Například teď v souvislosti s událostmi v Chemnitzu/Saské Kamenici: proti průvodům xenofobů/neonacistů se postavily téměř stejně tak početné demonstrace jejich odpůrců; a na uspořádaném protinacistickém koncertu se sešlo 65 tisíc návštěvníků! Dvakrát více než s čím sami organizátoři počítali.

Jiří Nushart - maloměšťácký usmiřovač

Pokud se mysl soustředí na jeden velký problém, Úterý, 4.Září 2018, 16:18:16

ať už je tím problémem nepřiměřený strach z migrantů nebo z fašistů, nemůže pak řešit vůbec nic jiného, například reálnou potřebu nezištné pomoci uprchlíkům.

Václav Pospíšil - Záhoří

Středa, 5.Září 2018, 08:12:22

Souhlasím, pane Poláčku, že Německo má i jiné, humánní důvody. Jenže jakmile se naše mravné impulsy míchají s nemravnými, vše jde do háje. (Kapitalista řekne: jsem humánní, ale musím likvidovat konkurenci, jinak neobstojím, Kaifáš řekne: jinak nám Římané vezmou vládu, politik: musím dát na to, co říká volič). Evropa, nejen Německo v prvé řadě potřebuje vrátit se k mravnosti.
V tom byla i velikost Masarykova, že šel často i proti většině.

Pavel Kolařík - informatik

Není nad Českou republiku Středa, 5.Září 2018, 08:26:45

Tu opravdu nikdo nemůže podezírat, že by přijímala uprchlíky ze zištných důvodů.

Evropa, nejen Německo v prvé řadě, by si z ní měla vzít příklad, a vrátit se k mravnosti.

Josef Poláček - Invalidní důchodce a student

Co by udělal Masaryk? Středa, 5.Září 2018, 10:09:3

To je opravdu zajímavý příklad.

Je krajně pravděpodobné, že Masaryk by zaujal ryze mravní stanovisko, a pevně by prohlásil: "Uprchlíky musíme přijímat."

Jenže, jediným důsledkem by bylo s největší pravděpodobností to, že český národ by ho vzápětí svrhl, a vyhnal ze země.

Jiří Nushart - maloměšťácký usmiřovač

Víte, proč je český prezident oblíbený? Středa, 5.Září 2018, 10:13:40

Protože když neříká pravdu, dělá to upřímně, narozdíl od těch mazaných imperialistických lhářů!

Pavel Kolařík - informatik

Eh, skutečně? Středa, 5.Září 2018, 10:46:22

Volání “fuj!, táhni!”, nesvědčí zrovna o velké oblíbenosti, aspoň to na mě nedělá ten dojem.

A pane Nusharte, opravdu jste se rozhodl zdejší diskuse totálně ovládnout a rozbourat? Proč?

Jiří Nushart - maloměšťácký usmiřovač

Inspiroval mě, pane Kolaříku, Středa, 5.Září 2018, 12:08:50

ten článek Ernsta Fischera.

Janmachacek_bw

Honza Macháček - chemik, Neratovice

Co udělal Masaryk? Středa, 5.Září 2018, 12:57:41

Myslím, že pokud jde o Tomáše Garrigue Masaryka, nemusíme se ptát, co by udělal, stačí vyhledat v historických záznamech, co udělal. Hned na počátku Československé republiky přicházeli uprchlíci z Ruska a Masaryk se dožil i nástupu Hitlera k moci v Německu, i když už ne Křišťálové noci. Mělo by se tedy nechat někde v archovich dohledat, jak se kdy Masaryk ke kterým uprchlíkům vyjádřil, případně co kdy pro ně, anebo proti nim, podnikl.

Mně se to ledabylým prohledáváním webu, pravda, najít nedaří, neobjevil jsem víc než jen krátké texty k tomu, jak se Česká republika chovala k uprchlíkům před nacismem, a ani jeden z nich se přímo o Masarykovi nezmiňuje. Vyčetl jsem z nich jen tolik, že naše pravicové strany štvaním proti migrantům navazují na tradici, kdežto levicové svou tradici zrazují.

http://praha.mkc.cz/cz/praha/praha-jako-utociste-uprchliku-pred-nacismem
https://www.radio.cz/cz/rubrika/historie/mezivalecne-ceskoslovensko-bylo-pro-nektere-uprchliky-nejistym-utocistem

V_mnich

Eva Hájková - penzistka

Středa, 5.Září 2018, 13:19:41

Já myslím, že v době 1. republiky proti uprchlíkům celkem nikdo nic neměl, poněvadž tehdy ještě neexistoval sociální stát. Od státu nikdo nic moc nedostal, a tak bylo méně strachu, že se "budeme muset s někým dělit".

Ivo Horák - Praha 3

Středa, 5.Září 2018, 14:57:51

Miloš Zeman se dříve k prezidentům Masarykovi i Havlovi dost hlásil. V poslední době od toho upouští. Není divu, byť proti němu nemohou jeho předchůdci už nic říct, v doslovném smyslu, přesto odhalují prudce narůstající vzdálenost, jež od nich současného českého prezidenta dělí.

Stěží asi lze zásadní odlišnost Zemana a Masaryka vystihnout lépe než srovnáním přístupu obou k osobnostem, které jim jednomu či druhému daly najevo nesouhlas a znechucení. Masaryk někdy své kritiky finančně podporoval. Např. Jakubu Demlovi dost přispěl na dům, samozřejmě aniž by čekal nějaké zdecentnění spisovatelových výhrad. První československý prezident pomáhal rovněž ruským spisovatelům, kteří se k nám odebrali do exilu. Je třeba ovšem podotknout, že většina emigrace z území Ukrajiny i Německa byla z řad inteligence. Chovali se převážně skromně, nic jiného jim také nezbývalo, např. v Paříži byli ruští spisovatelé typicky taxikáři, což tehdy neneslo (nejen konotace) co dnes. Leckdy ovšem přicházela chandra po širé Rusi, např. u Kuprina či Šmeljova. Nápadný je nezájem a nepředpokládání podobných problémů v případě dnešních imigrantů u naprosté většiny českého obyvatelstva ("Asi se jim nestýská, kdyby, aspoň by šli."). Ztráta empatie obyčejných lidí za necelé století naznačuje ztrátu obyčejného lidství jako takového, poukazuje na v tomto směru víc než ambivalentní roli bohatnutí. Nelze se divit, že právě v takové společnosti se na materiální sféru orientují naplno i imigranti, resp. že se na cestu chystají lidé právě takového vyznání.

Pavel Kolařík - informatik

Pokud je pravda to, co píše paní Hájková Středa, 5.Září 2018, 16:53:17

tak to pochopitelně znamená jediné: pryč se sociálním státem, který udělal z Čechů nestvůry. Češi potřebují zase jednou pořádnou pravici, která jim zatne tipec.

Zajímavé ovšem je, že Němci mají také sociální stát, a že to z nich žádné nelidy neudělalo.

V_mnich

Eva Hájková - penzistka

Středa, 5.Září 2018, 17:12:22

Ono je to trochu složitější, pane Kolaříku. Tak třeba Němci zřejmě netrpí strachem, že o svůj sociální stát (včetně starobních důchodů) přijdou. Kdežto Češi ano. Patrně jste ještě neslyšel o tom, jak se mladší ročníky baví o tom, že nebude na důchody. A tak všeobecně se má za to, že bude hůř.
Ostatně, žádná jednoduchá řešení neexistují.

Pavel Kolařík - informatik

Středa, 5.Září 2018, 17:17:3

No ale to přesně píšu. Češi evidentně zase potřebují "rýt držkou v zemi", potřebují o svůj sociální stát přijít, aby je přešly roupy.

Je to ostatně dost zajímavý obrat v argumentaci. Dosud jsme byli moralizováni, že máme "pečlivě naslouchat" voličům Zemana (kteří jsou mravně na úrovni teroristů), protože jejich motivace prý je, že se mají špatně. Nu, a teď se zase dovídáme, že jejich motivace je přesně opačná. Mají se až moc dobře, proto volili Zemana ...

V_mnich

Eva Hájková - penzistka

Středa, 5.Září 2018, 17:41:5

Nebudu hodnotit, jak se Češi mají, pane Kolaříku (ono je to těžké posoudit). A hlavně nebudu hovořit o konzumu, protože vy sám jste si nedávno posteskl, jak je to hrozné neustále kritizovat konzum, když je zde tolik chudých lidí....
Ale obecně vzato, je lepší nemít se moc dobře a očekávat lepší budoucnost, než mít se dobře a očekávat špatnou budoucnost.

Pavel Kolařík - informatik

Středa, 5.Září 2018, 19:50:23

No ano, paní Hájková, já jsem to kritizování "konzumu" (jak jsme ho svědky např. ve vašich nekonečných debatách s panem Poláčkem) ironizoval, s poukazem na to, že na druhé straně se tady pořád hovoří o tom, jak se lidi mají špatně, a jak s tím levice musí něco udělat.

V_mnich

Eva Hájková - penzistka

Středa, 5.Září 2018, 21:04:26

Někteří lidé vskutku žijí konzumním způsobem života. A někteří se mají i špatně. Ale nelze paušalizovat.
Já si, pane Kolaříku, nemyslím, že s tím (tedy s konzumním způsobem života) levice může něco udělat.

Pavel Kolařík - informatik

Středa, 5.Září 2018, 21:32:7

Ne s konzumním způsobem života, ale s tím, že se lidi mají špatně. Přičemž se to navzájem vylučuje - mít se špatně, a žít konzumně.

Nevím, proč by měla levice nebo kdokoliv něco dělat s konzumním způsobem života. Konzum je správná věc - v míře, v jaké si ho každý může dovolit.

Jiří Nushart - maloměšťácký usmiřovač

No, myslím, že v taktice moderní levice není dělat něco s tím, že se lidé mají špatně. Středa, 5.Září 2018, 21:50:26

Pro "opravdovou" (revoluční) levici není cílem chvilkové křehké "šťastné vědomí" mas z okamžitého uspokojení jejich (falešných) materiálních potřeb. Takovým reformistickým postojem a spoluprací s kapitalismem na jeho vlastních cílech - produkovat a konzumovat, vyrábět a uspokojovat (falešné) materiální potřeby - by se skutečná levice zpronevěřila svému dějinnému poslání, kterým je revoluční přeměna světa od jeho základů a druhé stvoření člověka.

Správným postojem skutečné moderní levice, vědomé si svého dějinného poslání - revoluční přeměny světa - by tedy mělo být rázné zasazování se za zlepšení materiální situace mas, které by ale nemělo vést k tomuto cíli, nýbrž pouze k vytváření revoluční situace, neboť (jak již bylo vysvětleno výše) cílem není uspokojení (falešných) materiálních potřeb, ale revoluční přeměna světa a zrod nového člověka.

---------------------------

Důležité pro levici tedy není dělat něco s tím, že se lidé mají špatně, důležité je proti tomu protestovat!

V_mnich

Eva Hájková - penzistka

Panu Kolaříkovi Středa, 5.Září 2018, 21:55:6

S konzumním způsobem života druhých lidí opravdu nikdo nic nemůže dělat. Leda se svým vlastním.

V_mnich

Eva Hájková - penzistka

Středa, 5.Září 2018, 22:01:21

Jinak samozřejmě souhlasím s tím, že by se levice měla starat, aby se lidi neměli špatně.

Pavel Kolařík - informatik

Středa, 5.Září 2018, 22:27:29

Paní Hájková, vy se pořád pevně držíte předsudku, že "konzum" je něco špatného, s čím by někdo, a když nikdo jiný, tak aspoň "člověk sám", měl něco dělat. Snažím se vám naznačit, že "konzum" je správná věc, se kterou není třeba dělat v principu vůbec nic.

A neříkejte, že nemáte žádné koníčky, že nemáte ráda kulturu, pěkné věci kolem sebe, že ráda nepoznáváte cizí země atd. atd.

V_mnich

Eva Hájková - penzistka

Středa, 5.Září 2018, 23:40:13

A vy zase nerozlišujete mezi konzumem a konzumním způsobem života. Konzum je spotřeba, zatímco konzumní způsob života znamená nehledání naplnění života v ničem jiném než v konzumu.
Na samotné spotřebě samozřejmě není nic špatného. Každý musíme spotřebovávat. Já také. A ano, děláme to i rádi. Já si také občas ráda něco kupuji pro sebe - například oblečení. Koníčky, které by stály víc peně, ale nemám a cestuji celkem málo. Do zahraničí - např. k synovi do Mnichova (předtím do Švýcarska), jednou jsem byla v Itálii, jednou v Holandsku, ve Francii, pak v Polsku, zamlada v Rusku a střední Asii... To je zhruba vše. K moři na dovolenou nejezdím, protože mě to nebaví. Mám k tomu své důvody. Není to tím, že bych neměla peníze, a nikomu to pochopitelně ani nezávidím.
Ostatně, nevím, proč se nezeptáte spíš pana Poláčka. Ten je tady přece největším antikonzumistou.

Pavel Kolařík - informatik

Čtvrtek, 6.Září 2018, 07:43:39

Ale to je umělé rozlišení, které jste si právě teď vymyslela :-). A ve vašich debatách se nic takového nerozlišovalo.

Vy jste na konzum teď a tady zavedla řeč, proto jsem na to reagoval. S panem Poláčkem, jak víte, nediskutuju. Nad jeho věčným nesmyslným žvaněním plným klišé, předsudků a pomluv mohu, jak se on sám rád vyjadřuje, jenom pokrčit rameny.

Přece s ním nebudu diskutovat o jeho oblíbených klišé, že Hornobavorák nemá rád Dolnobavoráka, Ostravák Karviňáka, Hradečák Pardubičáka a Smíchovák Žižkováka. Jako stařičká vousatá anekdota pro odlehčení je to řekněme snesitelné, jako vážně míněné tvrzení naprosto nepřijatelné.

Chtěl jsem vlastně původně jenom napsat, že pokud z Čechů sociální stát udělal nelidy, jak jste na to upozornila, zaslouží si o něj přijít.

V_mnich

Eva Hájková - penzistka

Panu Kolaříkovi Čtvrtek, 6.Září 2018, 08:24:7

Ano, někdy se opravdu odsuzuje „konzum“ a myslí se tím „konzumní způsob života“. Prostě se to takto zkracuje. A myslím si, že dnes jsou časté námitky i proti samotné spotřebě, a to z ekologických důvodů. Já se tím nijak nezaývám, ač připouštím negativní dopad na ekologii, ale zaujalo mě, že vy jste kritiku konzumu kritizoval. Dnes je kritika konzumu i konzumního způsobu života běžnou a rozšířenou záležitostí.

Ale vrátím se k tomu, co vás zaujalo, tedy k tomu, že lidé za 1. republiky patrně neodmítali ruské uprchlíky. Vlastně to nevím jistě, že je neodmítali, jen jsem se s tím v žádné literatuře nesetkala, že by se psalo o odmítání. A tak mě napadlo to, co jsem napsala – určitá souvislost (ráda totiž o věcech přemýšlím, co a proč se děje). Zároveň vím, že nikdy nic není jedinou příčinou, takže toho nedělám žádné velké závěry.

Tehdy možná nebylo oč se bát, protože sociální stát nebyl. Ne, že by lidem nechyběl, ale ještě k němu společnost nedošla. Státní důchody měli jen státní zaměstnanci. Ale je možné, že pokud ruští uprchlíci něco od našeho státu dostávali zdarma a obecně se o tom vědělo, pak se jistě našly odmítavé hlasy. Názorová jednota nikdy neexistuje. Důležité je ovšem to, co převažuje.

Kupodivu, nevzpomínám si, že by Češi měli něco proti Řekům, kteří sem přišli po válce. Nebáli se, že nebude na důchody. Ale možná se tehdy ani nepřipouštělo veřejné rozšiřování informací, které by měly charakter poplašné zprávy. Prostě to byla jiná situace.

Nedomnívám se, že Češi jsou nelidé. Ale dají se ovlivňovat a zrovna ten populistický výklad u nich asi zabodoval, protože zaútočil na nějaké ty skryté obavy. Nemyslím, že si něco špatného zaslouží.

Pavel Kolařík - informatik

Čtvrtek, 6.Září 2018, 09:45:0

Nevím teď jak zrovna Československo, ale ve 30. letech většina zemí zcela nelidsky odmítala židovské uprchlíky z Německa. Většina světa se ale naštěstí z této neslavné epizody svých vlastních dějin poučila.

Václav Pospíšil - Záhoří

Čtvrtek, 6.Září 2018, 09:48:24

I v Česku se vybere spousta peněz na různé charitativní akce: tříkrálová sbírka, paraple, adventní koncerty, ... Strach z migrantů je vyvolaný zprávani o větší zločinnosti, zprávami o non gou zónách na Západě, podléhání přáním muslimů, kterým vadí vše křesťanské a evropské, a strachem ze ztráty identity národnostní nebo religiozní.

Janmachacek_bw

Honza Macháček - chemik, Neratovice

Křivé zrcadlo Čtvrtek, 6.Září 2018, 09:54:34

Česko je zrcadlem Německa a Češi karikaturou Němců.

Záporné rysy Němců jsou v našem křivém českém zrcadle zveličeny, nicméně zároveň často předváděny s tradiční českou teatrálností — furiantsky, velkohubě, přitom však spíše symbolicky, téměř neškodně. Tak se nenávist k přistěhovalcům stala českým národním sportem a politici i média tento sport pěstují, podporují a oslavují s vervou, jaká je v Německu stále ještě považována za společensky nevhodnou, přesto se za odpudivým českým divadlem nenávistné kampaně neskrývá zdaleka tolik vražd, násilných útoků a žhářství jako v na povrchu uhlazeném civilizovaném Německu.

V letech 2015 a 2016 psala světová médie o ničivé vlně útoků na cizince v Německu:
https://www.cbsnews.com/news/violence-against-migrants-in-germany-spikes/
https://www.bbc.com/news/world-europe-39096833

Od té doby Deutche Welle čas od času oslavuje, že tato násilná nenávistná vlna zvolna klesá:
https://www.dw.com/en/migrant-shelters-attacks-in-germany-see-a-significant-decrease/a-41899093
https://www.dw.com/en/germany-fewer-attacks-on-migrants/a-45050359

Za letošní pololetí podpálili Němci 77 ubytoven pro přistěhovalce a 627 krát fyzicky napadli cizince; článek DW neuvádí, kolik z těchto násilných útoků bylo vražd a kolik „jenom‟ úmyslných ublížení na zdraví, a kolik z toho těžkých. O počtu napadení cizinců v Česku nemám přehled, hořela — kromě několika romských domů, za něž aspoň vítkovští žháři skončili poměrně rychle po zásluze ve vězení — snad jenom Klinika v únoru 2016. Z absurdního divadla českých politiků, kteří po útoku nacistických chuligánů na Kliniku označili za bezpečnostní riziko Kliniku, se němečtí politici zjevně nepoučili, nepochopili, že se dívají do křivého zrcadla, a stále řeší jako bezpečnostní problém víc přistěhovalce než nacisty. I německá média se zjevně nacistickým útokům věnují podobně málo jako ta česká, narozdíl od případů, kdy někde něco provede nějaký přistěhovalec, jak dokazují Češi žijící v Německu — zdá se, že ani Jaroslav Šonka si množství a sílu nacistických úroků neuvědomuje, natož Josef Poláček, nebo snad dokonce Pavel Kolařík.

Solidarita s migranty v Česku také existuje, stejně jako v Německu — ostatně čeští aktivisté s německými často spolupracují, vzájemně se navštěvují, a taky byli společně zmláceni policií v Hamburku, kde se německá policie činila mnohem víc než v Saské Kamenici. Českou solidaritu s migranty dokázala právě Klinika, když uspořádala sbírku na pomoc uprchlíkům, a během několika dní už v ní aktivisté neměli nasbírané věci skoro kam dávat — právě tím si zřejmě vysloužila nacistický žhářský útok a ztrátu podpory od Andreje Babiše. Stále jsou aktivní čeští dobrovolníci, kteří jezdí pomáhat do uprchlických táborů na jihu Evropy (a já bych si měl ověřit, kolik jim posílám peněz, a jestli je to méně než Deníku Referendum, přidat). Solidaritu s migranty ovšem nestavíme na odiv tolik jako nenávist, snad že zveličovat dobré vlastnosti úkolem křivého zrcadla není.

Dívejte se, Němci, a vezměte si z nás poučení!

Pavel Kolařík - informatik

“Dívejte se, Němci, a vezměte si z nás poučení!” Čtvrtek, 6.Září 2018, 10:12:3

Jak tady toho člověka sleduju, nepochybuji o tom, že to není ironie. Ten člověk to evidentně mysli vážně.

Nemám slov.

Snad jen obligátní početní úkol s trojčlenkou: Kolik do Německa přišlo, a bylo přijato uprchlíků od r. 2015? A kolik by tomu odpovídalo přijatých uprchlíků v Česku, přepočteno na počet obyvatel?

Nemusí to být přesně, stačí přibližně. Nějakých 10.000 plus minus nehraje roli.

Pavel Kolařík - informatik

“čeští aktivisté s německými často spolupracují“ Čtvrtek, 6.Září 2018, 10:44:16

“vzájemně se navštěvují, a taky byli společně zmláceni policií v Hamburku,“

Ovšem to soudruh Macháček něco popletl. Řádící levičácká lůza v Hamburku nebyla kvůli podpoře uprchlíků, a nebyla kvůli tomu “zmlácena”.

A že bylo mnohem více zraněných policistů než kriminální spodiny, to také nějak vytěsnil.

Josef Poláček - Invalidní důchodce a student

Čtvrtek, 6.Září 2018, 14:20:9

Paní Hájková, to Vaše rozlišení mezi "konzumem" a "konzumismem" je skutečně vynikající.

Pan Macháček: to srovnání německé a české mentality je sice samo o sobě opravdu trefné; ale v daném případě se přece jenom srovnává nesrovnatelné, to by muselo Česko přijmout (v jediném roce!) nějakých 100 000 uprchlíků a ubytovat je v ubytovnách, penziónech a tělocvičnách, a teprve potom by se mohlo posoudit, jak dlouho by to českým náckům trvalo, než by tyto ubytovny (s azylanty uvnitř) také začali podpalovat.

Ivo Horák - Praha 3

Pátek, 7.Září 2018, 11:49:39

Převážně vstřícný vztah Němců k imigrantům, který oceňuje pan Kolařík, má také můj respekt. Nemenší moje uznání ovšem patří Němcům, často týmž, kteří se tak či onak staví proti konzumnímu pojetí života. Nestačí to k tomu, aby bohatá společnost žila podstatně náležitějším způsobem života, ale význam to má značný.

Kolikrát vidím ve večerním pražském metru skupiny německé mládeže, často charakteristicky hlučnější, ale většinou na první pohled nepříliš spotřebně orientované. Aspoň v porovnání s mnoha Čechy, ale také s lidmi z Ukrajiny či Ruska, kteří u nás pracují a žijí. Ti na lákadla konzumerismu zabírají spolehlivě ("i s navijákem"). Jakkoli je to pochopitelné, naději na lepší příští nepředstavují.

Stále konzumnější způsob života miliard lidí představuje obdobu evoluční pasti jinými prostředky (v tomto případě pro ekosystém jako celek). O tom, že nečiní člověka lepším a lepším, netřeba pochybovat. Lidé mu podléhají nejen pro jeho příjemnost, ale neméně pro jeho obecnou sdílenost, aby nezůstali za pelotonem.

Ovšem, že je třeba proti přílišnému konzumerismu, stejně jako proti přehnaným sociálním rozdílům, bojovat! Samozřejmě inteligentně. Shora i zdola, zevnitř i uvnitř.

Pavel Kolařík - informatik

Zmatení jazyků kolem konzumu Pátek, 7.Září 2018, 13:56:58

Když mluvíme o konzumu, resp. konzumním způsobu života, a zvláště když ho kritizujeme, musíme si především vyjasnit, co máme na mysli. Je totiž paradoxně možno úplně stejný způsob života jednou označit jako "bohatý, naplněný", a podruhé moralistně odbýt slovem "konzumní".

Pan Horák odhaduje, že Němci, které vídá v Praze, nejsou "spotřebně orientovaní". Dobře že dodává "na první pohled". Oni totiž např. už tím, že jsou v Praze, tak "spotřebovávají". Cestování je totiž samozřejmě "konzum". :-) A kdo ví, kde všude už byli, než přijeli do Prahy.

Kromě toho mnozí mají doma různé materiální věci, jako třeba kvalitní hi-fi soupravu. Jsou třeba totiž fanoušky dobré hudby, a ta se nedá dobře vychutnat z kdejakého šumítka. A je-li tomu tak, jsou jednoznačně "konzumně orientovaní". :-)

Já mám dva mobily, jeden s českou, a druhý s německou kartou. Oba jsou ale už velmi postarší. Dopouštím se tím "konzumního způsobu života"?

Mobilem nefotím, tudíž nepotřebuju žádný nejnovější typ mobilu s nejlepší kamerou, jakou pro mobily vymysleli. Takže mi staré typy mobilů dělají dobrou službu.

No jo. Ale za to mám pořádný foťák, několik objektivů, a celkem drahé programy na zpracování fotek na počítači. Dopouštím se tím "konzumního způsobu života"? Já myslím, že určitě ano.

Jinak i čtení knih je "konzum", samozřejmě (kromě toho vyžaduje kácení lesů na výrobu papíru). Veškeré návštěvy kulturních událostí jsou "konzum".

Nakonec záleží na tom, co je pro konkrétního člověka důležité. V čem se uskrovní, a v čem si naopak dopřeje. Kdo jsem já, abych to posuzoval, a dělal o tom někomu kázání, jestli něčí konzum (který si sám může dovolit a sám si ho zaplatí) je "nad míru"?

Takže asi tak. Proto jsem s kritikou konzumu jako takového velmi opatrný.

Něco jiného je ale samozřejmě rozhazovačnost, nešetrnost, marnivost, způsob, jak zacházíme s odpady, které náš konzum produkuje, jak se je snažíme redukovat, atd.

Ivo Horák - Praha 3

Ve srovnání s vlastními prarodiči je ovšem 90% z nás vysloveně konzumní příšerou Pátek, 7.Září 2018, 18:29:51

Málokterý člověk si o sobě myslí (natož aby tak o sobě psal), že je silně konzumně orientován. Já si to o sobě nemyslím určitě také, a jsem si docela jist, že si to o mně nemyslí nikdo z lidí, kteří mě znají. Přitom bydlím ve velkém bytě blízko pražského centra, mám 30 km vzdálený víkendový domek, přes 20 tisíc knih, různé starožitnosti a vůbec opravdu velkou spoustu věcí. Většinou jsem si však zmíněné nepořídil sám. Už to, že jsem se uvedené ani v nejmenším nepokoušel zpeněžit, svědčí zřejmě proti mé spotřební orientaci. Pracuji jen na zkrácený pracovní úvazek, mj. proto, že námezdní práci pro soukromého zaměstnavatele chci vykonávat jen v rozsahu nezbytném pro mé živobytí. K věcem mám vztah, byť vím, že to bývá někdy kritizováno, takže v létě jsem opět nosil košili, již jsem koupil ve Španělsku roku 1990, i košili koupenou v Řecku roku 1986. Při svých cestách do zahraničí cestuji většinou autobusem s cestovní kanceláří. Ke spokojenosti opravdu nepotřebuji nakupovat. Udržet krok s jinými mi nic neříká, konformismus mám v nelásce. Především svou spotřebu po desetiletí nezvyšuji, pro růst své životní úrovně ostatně nic nedělám, i tak mám dost komercializace vůkol. Zdražení ekologicky citlivých komodit, či nějakou podobu přídělového systému na ně bych přivítal. Nekupování zboží firem, jejichž konání překročilo v mých očích jistou hranici, považuji za samozřejmé. Nikdy také nezajdu do center, jejichž vznik na konkrétním místě a v konkrétní podobě, jsem považoval za zcela nežádoucí. Může se ovšem říct: netypický případ, saturovaný, povznesený nad koneckonců pradávné snažení, protože asi nikoho neživí... Cest k podobné orientaci je zajisté vícero.

Ohromné množství lidí považuje za zcela přirozené, ba nutné vydělávat a kupovat si rok od roku víc. Sice to občas vysvětlují inflací, nicméně není příjem, s kterým by s gustem „nezatočili“. Spoustu věcí a služeb si dopřávají teprve odnedávna, ale už na to zapomínají. Chtějí si pořídit pokud možno neméně než jiní, majetnější. Je jim jedno, jaké má jejich počínání dopady, považují je za samozřejmé. Jsou jako indiáni, kteří když začali pít alkohol, tak neuměli (včas) přestat. Leckdy rezignují na různé zásady, jen aby dosáhli, po čem touží. Většinou přitom jde o zcela krátkodobé uspokojení stále rostoucí nenasytnosti, u chudších pak vesměs o kompenzaci za nasazení, ponižování a čas v neuspokojivé práci. Takoví lidé ovšem nečtou DR, finančně mu nepřispívají, natož aby o nepraktických věcech přemýšleli a diskutovali.

Pane Kolaříku, myslím, že lidi, žijící výrazně konzumním, nebo naopak opravdu nekonzumním způsobem života, lze při určité vnímavosti a cviku celkem spolehlivě rozeznávat. Třeba v supermarketu, či ZOO k tomu někdy stačí pouhá chvilka. Také si myslím, že některé vaše výhrady vůči většině lidí v ČR vycházejí z jejich projevů, silnou spotřební orientaci nemálo zakládaných či podporovaných.

V_mnich

Eva Hájková - penzistka

Sobota, 8.Září 2018, 06:59:11

Ještě k tomu významu obou slov: Mezi konzumem a konzumním způsobem života je možná podobný rozdíl jako mezi zákonem a zákonictvím.
O panu Kolaříkovi si nemyslím, že vede konzumní způsob života, má-li drahý foťák. Já mám třeba na zahradě bazén a také se nedomnívám, že žiji konzumním způsobem života. Vlastně jsem po bazénu ani netoužila a klidně bych se bez něj obešla, ale přeje si ho má rodina, kterou mám ráda, a moje vnoučata jsou z něj přímo nadšená, když k nám v létě přijedou.

Josef Poláček - Invalidní důchodce a student

Definice převrácením Sobota, 8.Září 2018, 12:29:3

Shodou okolností jsem zrovna v těchto dnech ve starém Rudém právu (z r. 1067) četl článek o tom, jak jeden italský (očividně kritický) publicista a spisovatel odpověděl na dotaz sovětských novinářů ohledně konzumistického způsobu života západního světa.

Dotyčný publicista na to odpověděl takto: "Ten konzumismus je možno rozpoznat vlastně zcela jednoduše - tím, že se určité věty převrátí naruby. Takže namísto "kupujeme si věci" pak ve skutečnosti stojí "věci si kupují nás". Namísto "žijeme svůj život" stojí "život vlastní nás"". Zkrátka: namísto toho aby abychom si předměty pořizovali jenom v té míře, aby nám to usnadňovalo naše možnosti náš život orientovat na činnosti naplněné skutečným smyslem, tak se tento vztah převrací, a my jsme v moci a ve vleku věcí, jejich povrchní líbivosti a prchavé užitkovosti.

Kdy dojde k převrácení tohoto vztahu, samozřejmě není možno určit paušálně; ale jak už napsal pan Horák, v praxi se to obvykle nechá rozpoznat velice snadno a rychle.

Jen tak pro zajímavost: ve svých "Dopisech Ivanovi" J. Hutka popisuje, jak za časů jeho emigrace v Holandsku za ním přijel na návštěvu jeho bratr se ženou.

Jaroslav Hutka - to byl tehdy jeden z největších symbolů vzdoru proti ničemnému, prolhanému totalitnímu režimu; ale ty dva návštěvníky jeho politická činnost či symbolický význam nijak nezajímaly; to jediné co je zajímalo bylo, aby si v Holandsku mohli nakoupit kachlíky do koupelny.

Takže to je jeden docela konkrétní příklad toho, kdy konzumismus na celé čáře vítězí nad otázkou po smyslu.

P.S. Musím ještě připojit: podle Hutky tohle nebyl nijak ojedinělý případ; že prý pro všechny emigranty příjezd jejich příbuzenstva pravidelně znamenal, že se s nimi budou muset celé dny vláčet po místních obchodních domech.

Josef Poláček - Invalidní důchodce a student

Sobota, 8.Září 2018, 12:30:15

Paní Hájková, až Vás Vaše rodina přiměje si k tomu bazénu ještě pořídit i vířivku a vodotrysk, pak už to budou dosti neklamná znamení konzumerismu. ;-)