Arabští spojenci přislíbili pomoc bouřícímu se Jordánsku

Zadlužené Jordánsko, které v posledních týdnech paralyzovaly masové protesty, se dočká významné finanční pomoci. Na regionálním summitu ji přislíbily státy Perského zálivu, jež se obávají o stabilitu království. Přispěje také Evropská unie.

(frak)

12.06.2018 08:30

Z_tar__foto_wmc

Jordánsko se mimo jiné muselo vypořádat s více než 650 tisíci uprchlíky ze sousední Sýrie. Na snímku uprchlický Zátarí, ve kterém v provizorních podmínkách žije asi 200 tisíc lidí. Foto Světová banka

Protesty zmítané Jordánsko se dočká značné hospodářské pomoci od svých arabských spojenců. Na summitu narychlo svolaném do saúdskoarabské Mekky to společně slíbili nejvyšší představitelé Saúdské Arábie, Kuvajtu a Spojených arabských emirátů, které plánují v příštích pěti letech do země investovat 2,5 miliardy dolarů (v přepočtu zhruba 54 miliard korun).

Součástí pomoci by měla být přímá podpora státního rozpočtu, navýšení rezerv jordánské centrální banky, ale také investice do rozvojových projektů. Pomocnou ruku nabídla i Evropská unie, jejíž vysoká představitelka pro zahraniční politiku Frederica Mogherini v neděli navštívila jordánské hlavní město Ammán. Při té příležitosti přislíbila zemi dodatečných 20 milionů eur (zhruba půl miliardy korun) na podporu „zvláště ohrožených osob“.

„Rozumíme naléhavosti situace a jsme připraveni pomoci,“ prohlásila Mogherini na tiskové konferenci.

Pod tlakem protestů
Desetimilionové Jordánsko v posledních dvou týdnech zasáhly masové protesty proti navyšování daní a rychle rostoucím cenám, které si obyvatelé chudé země s bezmála dvacetiprocentní nezaměstnaností nemohou dovolit. Kontroverzní daňovou reforma i poslední navyšování cen pohonných hmot a elektřiny nakonec musel zastavit král Abdalláh II., který zároveň na základě požadavků demonstrantů odvolal ministerského předsedu Haního Mulkího.

Novou vláda Umara Razzáze nicméně tíží stejné obtíže, jako jeho předchůdce: akutní nedostatek finančních prostředků na splacení úroků v kombinaci s dlouhodobě stagnujícím hospodářstvím pod tlakem nestabilního regionu a stovek tisíců uprchlíků. Království dlouho držela nad vodou finanční podpora ze zahraničí, především z Evropské unie, Spojených států a zemí Perského zálivu. Právě ty ale neprodloužily program pomoci schválený na období mezi lety 2011-2016 a Jordánsko si muselo chybějící prostředky vypůjčit u Mezinárodního měnového fondu. Výsledkem byla tvrdá úsporná opatření a raketově rostoucí ceny včetně základních potravin, které vláda přestala dotovat.

Oáza klidu
Masové protesty přispěly nejen ke změně vládní politiky, ale i k opětovnému upoutání pozornosti mezinárodních a především regionálních spojenců. Režimu umírněného krále Abdalláha II. se v roce 2011 podařilo sérií reformních kroků přežít Arabské jaro a následnou občanskou válku v sousední Sýrii, kvůli které do země uteklo na 650 tisíc uprchlíků. Jordánské tajné služby a armáda navíc hrají klíčovou úlohu v boji proti terorismu a v kampani proti tzv. Islámskému státu.

Země jako Saúdská Arábie a Spojené arabské emiráty si nyní opět palčivě uvědomily, že ohrožení jedné z mála stabilních zemí regionu není v jejich zájmu, přestože se Jordánsko plně nepřipojilo k asertivní politice vůči Kataru nebo Íránu a neposlalo ani jednotky do ofenzivy v Jemenu. Právě to pravděpodobně v poslední době vedlo ke snižování jejich finanční pomoci.

„Pokud by demonstrace pokračovaly, samotné přežití [jordánského] režimu by mohlo být v ohrožení,“ domnívá se Abú Odeh, bývalý poradce jordánského krále. Saúdská Arábie podle něj současné protesty považuje za „nebezpečný vývoj, který by mohl být nakažlivý“.

Další informace