ANO se chystá omezit možnosti poslanců vystupovat ve Sněmovně

Politické hnutí ANO chce zrychlit jednání Sněmovny. Výsledkem novely sněmovního jednacího řádu má být méně přestávek na jednání klubů i faktických poznámek. A předsedové stran mají přijít o přednostní právo k vystupování v debatě.

(jg)

16.05.2018 13:10

20170527-101044_3297

Podle Jana Farského nejsou změny jednacího řádu, se kterými přichází Radek Vondráček, potřebné. „Paralýza Sněmovny, není dána jejím fungováním. Je to problém vlády, která nemá důvěru,“ říká. Foto ANO

Politické hnutí ANO v souladu s předvolebními sliby svého předsedy Andreje Babiše (ANO) připravuje novelu jednacího řádu Poslanecké sněmovny. Změny směřují k omezení přestávek na jednání poslaneckých klubů, faktických poznámek i přednostních práv předsedů jednotlivých stran pro vystupování v debatách.

Premiér v demisi Andrej Babiš (ANO) několikrát označil Sněmovnu za žvanírnu. „Zdržovačky, obstrukce, opakování spousty řečí, které už dávno zazněly. Chuť spolupracovat? Nic moc. Hlavně se dostat do zpráv, když řeknu něco hodně ostrého,“ psal ve své předvolební knize O čem sním, když náhodou spím s tím, že je třeba upravit a zefektivnit jednací řád dolní komory Parlamentu. Krátce po volbách kvůli tomu vznikla ve Sněmovně pracovní skupina.

V čele skupiny, v niž jsou zastoupeny všechny strany, pracovníci ministerstva spravedlnosti i lidé z Rekonstrukce státu, stojí Babišův spolustraník a předseda Sněmovny Radek Vondráček (ANO).

Přestože se politikům prozatím nepodařilo promítnout diskutované změny jednacího řádu do paragrafovaného znění, z dokumentu, který má Deník Referendum k dispozici, je zřejmé, jakým směrem změny v činnosti Sněmovny půjdou.

Zřejmě nejdůležitější změnou by mělo být zkrácení přestávek pro jednání poslaneckých klubů na jednu hodinu denně, dnes mají nárok na dvě hodiny. „Při počtu devíti stran je to osmnáct hodin každý den. To nemusíme vůbec chodit do Sněmovny, kdyby přišlo na věc,“ říkal Vondráček již těsně po volbách, kdy poprvé konkrétněji hovořil o své představě nového jednacího řádu.

Pracovní skupina dále navrhuje omezení faktických poznámek během jedné rozpravy na dvě pro každého poslance. Ti doposud mohli vystupovat bez jakéhokoliv omezení.

Omezování přednostních práv předsedů stran
Novela jednacího řádu rovněž počítá s tím, že by od příštího volebního období přišli předsedové sněmovních stran o předností právo. Získali je teprve před sedmi lety v době vlády Petra Nečase (ODS).

„Uvědomujeme si, že situace, kdy předseda strany je v opozici a nemůže vystoupit s přednostním právem je nenormální. Zbytečně se pak do jedné funkce dubluje předseda strany a buď místopředseda Sněmovny, nebo předseda poslaneckého klubu,“ odůvodňoval tehdy změnu dlouholetý poslanec Marek Benda (ODS).

Právo na přednostní vystoupení by tak mělo zůstat jen prezidentu republiky, členům vládního kabinetu, vedení Sněmovny a předsedům poslaneckých klubů.

Změn s největší pravděpodobností dozná i projednávání zákonů ve třetím čtení, pro které jsou dnes vyčleněny středy a pátky mezi devátou a čtrnáctou hodinou. Pracovní skupina totiž navrhuje, aby se Sněmovna zákony v závěrečném čtení mohla zabývat celý středeční jednací den.

Vondráčkovi se nicméně zřejmě nepodaří prosadit zrušení pravidla, které dvěma sněmovním klubům umožňuje vetovat hlasování o jednorázovém prodloužení doby pro schvalování zákonů, o čemž rovněž krátce po volbách hovořil. Materiál totiž o ničem podobném explicitně nehovoří.

Vondráček spolu se svými kolegy chce dále upravit stávající systém interpelací na členy vlády, projednávání ryze implementačních evropských tisků nebo mezinárodních smluv, u nichž se pravidelně mění jejich přílohy, které ovšem nemají na původní znění výraznější vliv.

V neposlední řadě pak komise na návrh místopředsedy Sněmovny Vojtěcha Pikala (Piráti) zvažuje dílčí změny při ustavování komisí, které by měl na počátku volebního období vždy řídit nejstarší člen, než se podaří zvolit řádného předsedu.

Většina změn má ve Sněmovně podporu
„Přestože politické hnutí ANO vstupovala do jednání s tím, že chce jednací řád výrazněji překopat, tak se nám podařilo dosáhnout širší dohody napříč stranami,“ řekla Deníku Referendum poslankyně Markéta Pekarová Adamová (TOP 09).

Podle Adamové Pekarové na většině navrhovaných změn panuje konsensus s výjimkou omezování počtu faktických poznámek. „Není to vhodné opatření. Poslanci by mohli přijít o možnost reagovat na bezprostřední výroky svých kolegů,“ vysvětlila.

Podobné výhrady má i poslanec Jan Bartošek (KDU-ČSL). „Je to osekávání sněmovní diskuse a omezování možností opozice se vyjádřit,“ řekl Deníku Referendum. Bartošek současně rozporuje i záměr zkrátit o hodinu přestávky na jednání poslaneckých klubů.

S většinou opatření, která novela přináší, naopak souhlasí místopředseda Sněmovny Vojtěch Pikal. „Nemáme problém se dohodnout i na snížení počtu faktických poznámek, ovšem pouze na základě kodexu, nikoliv změnou zákona,“ napsal Deníku Referendum Pikal.

„Že dnes Sněmovna působí paralyzovaně, není dáno fungováním Sněmovny. Je to problém vlády, která nemá důvěru. Proto často dochází ke zmatkům, které berou čas i energii. Neefektivita Sněmovny plyne z vládní nepřipravenosti,“ řekl Deníku Referendum poslanec Jan Farský (STAN) s tím, že změna jednacího řádu není potřebná. „Když je na vině vláda politického hnutí ANO, tak je přinejmenším s podivem, když členové této strany chtějí hasit požár,“ dodal Farský.