Odvrácená strana cestování: Turistický průmysl odpovídá téměř za desetinu emisí

Podle kalkulace australských vědců, kteří započítali i nepřímé emise, je příspěvek turismu k ničivým změnám klimatu až čtyřikrát větší, než se doposud předpokládalo. Podstatná část dopadů připadá na leteckou dopravu.

(josp)

11.05.2018 14:00

Foto_venezia_autentica

Přeplněné Benátky jsou jen jedním z mnoha měst, které trpí pod náporem turistů. Foto Venezia Autentica

Rozmach turistického průmyslu po celém světě je tak rapidní, že dle nejnovějších vědeckých propočtů zodpovídá za zhruba osm procent všech emisí skleníkových plynů. To je až čtyřnásobek dřívějších odhadů, upozorňuje studie publikovaná v odborném klimatologickém časopisu Nature Climate Change, která se jako první pokusila započítat i nepřímé dopady a komplexně tak vyčíslit ekologické následky masového cestování.

Studie pod vedením Arunimy Malikové z australské University of Sydney počítá skutečně se vším: od dálkových letů po provoz hotelů, od luxusních večeří až po laciné suvenýry. Ve výsledku podle jejích závěrů v roce 2013 globální turistický průmysl způsobil emise odpovídající 4,5 gigatunám oxidu uhličitého, což je oproti období před čtyřmi lety nárůst o 0,6 gigatun.

Ze závěru australských vědců vyplývá, že stopa turistického průmyslu velmi rychle narůstá; při pěti procentech ročně dokonce rychleji, než emise z většiny ostatních sektorů jako je stavebnictví či mezinárodní obchod. To je trend, který bude podle výzkumníků bez významné změny pokračovat. „Půjde-li vše jako doposud, vzrostou emise do roku 2025 na 6,5 gigatuny,“ varuje Maliková.

Znečištění koreluje s bohatstvím
Emise skleníkových plynů z turismu mají jasnou souvislost s mírou bohatství, protože, jak studie poznamenává, „bohatší lidé více cestují“. Vztah je natolik silný, že u lidí, kteří vydělávají každoročně víc než čtyřicet tisíc dolarů (cca devět set tisíc korun), vede nárůst bohatství o deset procent k vzrůstu emisí o celých třináct procent. Na nejbohatší země světa také připadá největší podíl emisí z turismu. Nejrychleji navíc spotřební cestování a s ním spojené škody narůstají v rychle se rozvíjejících zemích jako je Čína, Indie či Brazílie, jejichž „zámožní obyvatelé vyhledávají dovolené v exotických lokalitách,“ poznamenává Maliková.

Nejméně pětinu všech emisí z turismu má na svědomí letecký průmysl, jehož celková spotřeba podle údajů Mezinárodní rady pro čistou dopravu zodpovídá za dvě až pět procent všech globálních emisí. Létání, jež patří mezi nejšpinavější formy přepravy vůbec, navíc není prakticky nijak regulované, neboť spolu s lodní nákladní dopravou nepodléhá platným mezinárodním smlouvám na ochranu klimatu.

Důsledná opatření jsou nutná
Omezit dopady letecké přepravy je obtížné, protože za letecký benzín neexistuje žádná cenově dostupná náhrada. Ekologicky problematické je i používání biopaliv – jejich produkce často vede k odlesňování a přispívá ke zdražování potravin. Sami autoři studie doporučují jednotlivcům omezit létání a volají po tom, aby aerolinky zavedly přísnější standardy pro své stroje.

Jiní, jako komentátorka britského Observeru Sonia Sodhaová, navrhují mezinárodní dohodu, která by množství nalétaných kilometrů zastropovala a formou povolenek rovnoměrně rozdělila mezi obyvatele. Ti by pak mohli buď své povolené kilometry prolétat, nebo je prodat těm, kdo by jich potřebovali více. Letání by tak podle ní bylo možné omezit, aniž by zásadně zdražilo a stalo se přístupným jen pro ty nejbohatší. „Průmyslu by se to nelíbilo, ale změny klimatu můžeme výrazněji omezit jedině s pomocí důsledných opatření,“ píše Sodhaová.

Masový turismus je mimo své ekologické dopady předmětem stále častější kritiky také proto, že v mnoha městech s rozmachem platforem typu Airbnb tlačí nahoru nájmy a vyhání tak z jejich center starousedlíky. Nápisy jako „turisté jděte domů!“ je stále častěji vidět na ulicích různých evropských metropolí, jejichž obyvatelé se snaží přimět radnice, aby příliv turistů omezily.

Další informace