Stranické vyúčtování 2017: Nejvíc vydělalo ANO. Transparency je ale kritizuje

Podle výročních zpráv politických stran a hnutí v minulém roce nejvíce vydělalo politické hnutí ANO. Přispívali mu poslanci i napojené firmy. Transparency International kritizuje jak hospodaření politického hnutí ANO, tak regulační zákony.

(jk)

13.04.2018 10:54

Politické hnutí ANO vloni skončilo v zisku 143 milionů korun. Z toho 34 milionů přijalo na darech, jak uvádí ve své výroční zprávě. To je o zhruba deset milionů méně než v předchozím roce. Částka se skládá z nižších darů, z nichž největší činil 650 tisíc.

Za tím stojí podnikatel Jakub Koudela zapsaný v obchodním rejstříku v obci Mokré Lazce na Opavsku. Další vysoké – shodně půlmilionové – částky ANO věnovaly firmy Zetor, LaserTherm, Farma Pohoda či akciová společnost Brano, v níž je předsedou představenstva poslanec za ANO Pavel Juříček.

Nezanedbatelnou část dárců tvoří firmy podnikající v realitách, například Passerinvest Group, která ANO zaslala jeden z půlmilionových darů. V oblasti realit podniká i zmiňovaný Jakub Koudela, jenž figuruje ve firmě Reality World a je vlastníkem společnosti Projekt UnL. U ani jedné z nich není možné dohledat konkrétní činnost. A webové stránky společnosti Reality World jsou aktuálně mimo provoz.

Další příspěvky zaslali členové a funkcionáři ANO. Například předseda Poslanecké sněmovny a člen představenstva ANO Radek Vondráček politickému hnutí zaslal přes 360 tisíc. Jiný člen ANO a poslanec, manažer Robert Králíček, přispěl 320 tisíci. 200 tisíc korun pak zaslala pekařská a cukrářská firma Jiřího Bláhy, poslance za ANO bez stranické příslušnosti.

Dalším sponzorem je rovněž nestraník Jiří Hlavatý, majitel společnosti JUTA, který ANO věnoval 400 tisíc korun. Ten proslul komplikovanou opakovanou kandidaturou za ANO. Zatímco působil coby senátor, kandidoval na podzim 2017 i do Poslanecké sněmovny.

Protože ale není možné držet obě funkce současně, po zvolení do Poslanecké sněmovny Hlavatému senátorský mandát zanikl. Nově zvolený poslanec se nicméně rozhodl, že chce být raději opět senátorem, a tak poslanecké místo opustil a pokusil se kandidovat v doplňujících volbách do Senátu na pozici, ze které v roce 2017 odešel – tentokrát ale neúspěšně. „Udělal se ze mě blbeček,“ okomentoval tehdy svůj nezdar v pamětihodném výroku.

Část darů spočívala v bezúplatném plnění, většinou v poskytování reklamních ploch či služeb souvisejících s dopravou. Bezúplatné plnění ANO poskytl ve výši půl milionu korun i jeho předseda Andrej Babiš vydáním knihy „Andrej Babiš v rozhovorech s osobnostmi“. Babiš kromě toho svému politickému hnutí věnoval padesát tisíc korun.

Celkově bylo hospodaření ANO nejziskovější ze všech politických subjektů zastoupených v Poslanecké sněmovně. Oproti minulým letům v jeho účetnictví prakticky nefigurovaly firmy přímo spadající pod holding Agrofert, který je ve faktickém vlastnictví Andreje Babiše, i když jej premiér v demisi kvůli novele o střetu zájmů převedl od roku 2017 pod svěřenské fondy AB private trust I a II.

Babišovo ANO se při volbách do Poslanecké sněmovny co do transparentnosti příjmů zařadilo mezi nejhorší strany. V monitoringu organizace Transparency International si odneslo na pětibodové škále hodnocení 2,7. Hůře se umístili pouze Realisté (3,1), SPD (3,2) a SPO se zcela nejhorším skóre 3,6. „Volby do Poslanecké sněmovny ukázaly řadu slabin ve formulacích volebních zákonů, praktických postupech politického marketingu i ve vymáhání pravidel dohledovými orgány,“ shrnul výsledky monitoringu za minulý rok ředitel české TI David Ondráčka.

Kromě toho po poslaneckých volbách koordinátor monitoringu Transparency International Ondřej Cakl poukázal na možnost, že některé strany „získávaly bezplatnou podporu určitých mediálních skupin – a tím si vytvořily obrovskou konkurenční výhodu a nemalý korupční potenciál“. Transparency International také poukázala na to, že údaje uvedené na „transparentních“ účtech stan transparentní nutně nejsou, protože nemusí obsahovat konkrétní informace o účelu zaslání peněz, natožpak o motivaci dárce či jeho napojení na různé zájmové skupiny.

Sociální demokracie i TOP 09 ve ztrátě
Na druhém místě z hlediska finanční úspěšnosti skončili Piráti s padesátimilionovým přebytkem a v závěsu za nimi s devětatřiceti miliony politické hnutí Svoboda a přímá demokracie Tomia Okamury. V plusu zůstala i ODS, KSČM a KDU-ČSL.

Graf ukazuje příjmy stran od státu ve dvou posledních volebních obdobích. V galerii nahoře si jej můžete prohlédnout v jemnějším rozlišení. Graf Jan Kašpárek, DR

V největší ztrátě naopak skončila sociální demokracie s téměř čtyřicetimilionovým deficitem. Podle ekonomického ředitele ČSSD Martina Starce je jasnou příčinou nebývalý neúspěch ve volbách do Poslanecké sněmovny, do kterých strana investovala přes pětaosmdesát milionů korun.

ČSSD k tomu obdržela ve srovnání s ANO výrazně méně peněz na darech – jednalo se o necelých pět milionů, přičemž nejvyšší dar od společnosti Aliaves & Co. činil zhruba 230 tisíc korun. Výraznou část darů poskytli lidé z ČSSD nebo za ní kandidující. Například nestraník a bývalý hejtman Vysočiny Jiří Běhounek straně věnoval téměř dvě stě tisíc. Současný předseda Jan Hamáček podle výroční zprávy ČSSD za loňský rok daroval své straně dvanáct set korun.

Další stranou, která je ve ztrátě kvůli výsledku parlamentních voleb, je TOP 09. U ní záporná částka činí čtyřiadvacet milionů. S téměř nulovou bilancí skončili Starostové a nezávislí, kteří ztratili přibližně patnáct tisíc korun.