Ombudsmanka chce pomoci hendikepovaným i majitelům bytů

Veřejná ochránkyně práv představila pět doporučení na změny zákonů, která mají pomoci seniorům, hendikepovaným, či majitelům bytů v rodinných domech. Rovněž představila statistiky z loňského roku, podle kterých roste sebevědomí občanů.

(rk)

10.04.2018 15:55

Dsc_0208

Za příklad špatné praxe Šabatová považuje, že neexistuje možnost udělit přestupek v případě zásahu do důstojnosti lidí v sociálních zařízeních. Foto Saša Uhlová

Pět doporučení na změny zákonů představila na úterní tiskové konferenci ombudsmanka Anna Šabatová. Konkrétně požaduje úpravy v zákonech o zápisu do zvláštní matriky, osvobození od daně z nabytí nemovitých věcí pro bytové jednotky v rodinných domech, zavedení přestupku narušování důstojnosti při poskytování sociálních služeb či snazší úřední změnu pohlaví u trans lidí.

Za příklad špatné praxe Šabatová považuje, že neexistuje možnost udělit přestupek v případě zásahu do důstojnosti lidí v sociálních zařízeních. Nejčastěji se jedná o mentálně hendikepované či seniory. V dnešní době není možné postihnout zanedbání proleženin, nerespektování vůle klienta či podcenění správné výživy.

„Z praxe známe i některé hrozivé příklady, které však nikdy nebylo možné postihnout, pokud nedosáhly intenzity trestného činu. Známe i případ, kdy personál sociálního zařízení na noc odešel a zamkl klienty, které nechal bez potřebné pomoci,“ řekla Anna Šabatová na tiskové konferenci.

Ochránkyně lidských práv rovněž podporuje osvobození od daně z nabytí nemovitosti u lidí, kteří si pořídí byt v rodinném domě. „Při koupi bytů v bytovém domě jste přitom od daně osvobození. Podobné rozlišení nedává smysl, je nespravedlivé a dle mého názoru vzniklo chybou,“ vysvětlila Anna Šabatová.

Po vzoru většiny evropských států ombudsmanka prosazuje zrušení nutnosti dokládat pro úřední jednání doklady ze zvláštní matriky, které se týkají událostí, které se staly v zahraničí. Napříště by měly stačit originální doklady.

Ombudsmanka kritizuje také nutnost podstoupit rizikový chirurgický zákrok u trans lidí, kteří chtějí úředně změnit pohlaví. Změnit by se podle ní mělo také nastavení kompetencí při úhradách zdravotních služeb ze zdravotního pojištění. „Jedná se například o lázně či výjimečné služby, o kterých rozhoduje zdravotní pojišťovna, místo aby se postupovalo podle správního řádu,“ sdělila Šabatová.

Podle ochránkyně lidských práv trvá v průměru dva až tři roky, než nad podobnými návrhy začne politická debata, která přinese změnu. Celkově se jí v úřadě podařilo prosadit již šestnáct změn v zákonech z celkových šestatřiceti návrhů, což jí dává čtyřiačtyřiceti procentní úspěšnost.

Shrnutí loňského roku
Na setkání s novináři ombudsmanka představila také statistiky z loňského roku. Zatímco počet podnětů od lidí zůstává setrvale stejný, v loňském roce úřad zaevidoval přes osm tisíc podnětů, roste počet takzvaných podnětů v působnosti, které skutečně spadají do kompetence ochránkyně práv.

Podle Šabatové lze díky tomu vidět, že lidé čím dál lépe chápou, kdy se mohou na ombudsmanku obrátit. Nejvíce si lidé stěžovali na chování úřadů práce, správ sociálního zabezpečení a soudních úředníků.

„V souvislosti se soudnictvím vzrostl počet stížností o šestnáct procent. Dle mého za to může růst sebevědomí občanů, kteří se nebojí ozvat. Zlepšila se činnost stavebních úřadů. Dosud chybí lepší financování pro chráněné památky,“ shrnul na tiskové konferenci zástupce veřejné ochránkyně práv Stanislav Křeček.