Starostové chtějí zmírnit zákon o střetu zájmů, proti jsou Piráti i vláda

Starostové a křesťanští demokraté chtějí zmírnit zákon o střetu zájmů. Hrozí podle nich, že kvůli povinnosti zveřejňovat informace o vlastním majetku ve veřejném registru malá města nenaplní kandidátky do komunálních voleb. Vláda a Piráti návrhy odmítají.

(rk)

12.02.2018 17:35

Stanislav_pol_k

Při současném znění zákona podle STAN hrozí, že v malých obcích nebudou strany a hnutí schopny sestavit kandidátky do podzimních komunálních voleb. Foto TOP09

Zrušit povinnost veřejných funkcionářů zveřejňovat prohlášení o majetku ve veřejném registru chtějí poslanci za KDU-ČSL a STAN prosadit novelou zákona o střetu zájmů. Při současném znění zákona podle nich hrozí, že v malých obcích nebudou strany a hnutí schopny sestavit kandidátky do podzimních komunálních voleb, takže je bude muset vést správce na náklady státního rozpočtu.

Novela zákona navržená křesťanskými demokraty, kterou bude na své nejbližší schůzi projednávat Sněmovna, vyjímá z povinnosti podávat prohlášení místostarosty, radní a další veřejné funkcionáře. Druhá novela navržená poslanci za Starosty a nezávislé zavádí možnost prohlížení podaných oznámení o majetku jen na požádání.

„Problém je potřeba urychleně řešit tak, aby nenastala situace, kdy některé kandidátky nebudou lokální pobočky stran a hnutí schopné sestavit. Hrozí také, že by v některých hodně malých obcích byl nedostatek stran a zastupitelstva by zůstala neobsazená. Naše novela zákona má otevřít debatu, která má zabránit negativním důsledkům zákona,“ řekla na tiskové konferenci jedna z předkladatelek novely Věra Kovářová.

Snahy obou stran podpořilo i Sdružení místních samospráv, které si nechalo zpracovat průzkum mezi pěti sty respondenty na Lanškrounsku a Orlickoústecku. Podle výsledků polovina respondentů zvažuje, že nebude kvůli zákonu kandidovat.

Vláda novely zákona nepodporuje, Sněmovně doporučila oba návrhy zamítnout. Proto zástupci Sdružení místních samospráv v pondělí iniciovali jednání s předsedou vlády Andrejem Babišem. „Premiér byl k našim návrhům vstřícný a projevil ochotu o změnách zákona diskutovat. Shodli jsme se, že nechceme v komunálních volbách krizovou situaci,“ řekl Deníku Referendum tajemník Sdružení místních samospráv Tomáš Chmela.

Za změny v zákoně se postavil i hejtman Pardubického kraje Martin Netolický (ČSSD). „Pokud urychleně zákon nezměníme, přijdeme v komunální politice o lidi, kteří jsou vzhledem ke své profesní zkušenosti velkým přínosem pro fungování obce,“ uvedl v tiskové zprávě Netolický.

Naopak proti zmírnění zákona se kromě vlády postavila Pirátská strana. Novela je podle nich nepřijatelná, protože by znamenala oslabení protikorupční legislativy kvůli tlaku členů stran a spřízněných zájmových skupin.

„Transparentnost je zároveň nejlepší obrana, nařkne-li vás někdo neoprávněně z korupce. Žádosti vnímáme jako evidentní snahu ztížit přístup veřejnosti k informacím a další krok k nárůstu byrokracie. Přitom možnost veřejné kontroly je jediný způsob, jak navrátit politice ztracenou důvěru občanů,” uvedl v tiskovém prohlášení předseda Pirátů Ivan Bartoš.

Zrušení zákona
Ještě radikálnější postoj k zákonu má skupina senátorů vedená majitelem společnosti Synot a senátorem za obvod Uherské Hradiště Ivem Valentou, která podala k ústavnímu soudu podnět ke zrušení celého zákona. Zákon podle nich odporuje ústavě, jelikož zasahuje do práv třetích osob či společníků a akcionářů obchodních společností na soukromí a ochranu osobních údajů.

„Ani zákonodárce nemůže libovolně zákonem pokrýt jakékoli shromažďování údajů, ale i při jejich zákonném umožnění musí být poměřována legitimita, nezbytnost a rozumnost takového shromažďování dat. Veřejný zájem nemá apriorní přednost před ochranou osobních údajů, ale musí to být odůvodněno legitimním cílem a prostředky v demokratickém státě přípustnými a obvyklými,“ uvedli senátoři v návrhu na zrušení zákona.

Ústavní soud zatím o návrhu nerozhodoval. Návrhem se již zabývala vláda, která Ústavnímu soudu doporučí podnět senátorů zamítnout.