Šedesát procent žen se potýká s diskriminací na pracovišti, nejčastěji matky s dětmi

Nižší ohodnocení, nízké šance na postup či překážky při přijímacích pohovorech jsou nejčastější problémy, na které v zaměstnání narážejí specificky ženy. Pomoci mohou změny zákonů a jiná systémová opatření.

(rk)

08.02.2018 14:07

B1

Nejčastějším terčem diskriminace jsou matky a ženy ve věku třicet až čtyřiačtyřicet let, které jsou na pohovorech často tázány na svůj soukromý a rodinný život. Foto archiv JWT Inside

Nový výzkum Sociologického ústavu Akademie věd popisuje problémy, se kterými se nejčastěji setkáváme v zaměstnání. Jde o rozdílné mzdy za stejnou práci, nedostatečný postup žen na vyšší pracovní pozice v zaměstnání či překážky při přijímacích pohovorech. Podle sociologů se minimálně s jednou z podobných překážek potkalo až šedesát procent žen a téměř čtyřicet procent mužů.

Nejčastějším terčem diskriminace jsou matky a ženy ve věku třicet až čtyřiačtyřicet let, které jsou na pohovorech často tázány na svůj soukromý a rodinný život. Celkově pak osmdesát procent žen a šestapadesát procent mužů souhlasilo, že nerovné odměňování je v České republice závažný problém.

„Je to systémový problém, který máme ve zvyku házet na samotné ženy. Častým argumentem bývá, že stačí ženy mentorovat a pomoct jím být průbojnější, což přinese kýžené změny. Nicméně to není úplná pravda“ řekla Deníku Referendum Petra Havlíková z organizace NESEHNUTÍ.

Rovné odměny, společná péče
Situace je podle výzkumu řešitelná. Využít lze například transparentní odměňování v soukromých i státních a veřejných firmách. Podle průzkumů by takové opatření mohlo snížit množství zaměstnanců a zaměstnankyň, kteří se cítí znevýhodnění, až o polovinu.

„Když se řekne platová transparentnost, mnoho lidí si představí, že budou znát přesnou výši mzdy svého kolegy či kolegyně. Transparentnosti lze ale dosahovat i na anonymní bázi. Lze například zveřejňovat konkrétní výši nástupní mzdy v náborových inzerátech či zveřejňovat anonymní průměry odměn na příslušných pozicích v organizaci. Je taky dobré zdůraznit, že na pracovištích s kolektivní smlouvou jsou průměrné mzdy vyšší, a to jak u mužů, tak u žen. Jsou zde zároveň patrné i nižší rozdíly v odměňování,“ vysvětlila Deníku Referendum Lucia Zachariášová z občanské organizace Otevřená společnost.

Podobné kroky ke zvyšování transparentnosti přitom ministerstvo práce a sociálních věci podporuje. "Prosazujeme kroky ke snižování nerovného odměňování, jako je například zvyšování transparentnosti systému odměňování. Jedním z účinných nástrojů ke zvýšení transparentnosti je kolektivní vyjednávání. V rámci jedné klíčové aktivity projektu 22 procent k rovnosti, do které jsou zapojeni zástupci zaměstnavatelů a odborů, vzniknou vzorová ustanovení kolektivních smluv k rovnému a transparentnímu odměňování," uvedl mluvčí ministerstva Petr Sulek.

Účinná bývají opatření ke slaďování rodinného a pracovního života, legislativní úpravy a důsledné kontroly a postihování zaměstnavatelů. Více žen by se také podle průzkumu přiklonilo k zavedení povinnosti zveřejňovat anonymizované platové statistiky. Příklady můžeme hledat i v zahraničí. Například v Německu musejí společnosti s více než dvě stě zaměstnanci umožnit, aby ostatní znali výši odměny svých kolegů a kolegyň.

Na Islandu se pak rozhodli řešit situaci tak, že zaměstnavatelé a zaměstnavatelky zaměstnávající alespoň pětadvacet zaměstnanců musí získat vládní certifikaci pro svá vnitřní pravidla rovného odměňování. Pokud tuto certifikaci nezískají, je jim uložena pokuta. Základem je samozřejmě ochota a otevřenost situaci řešit, a to jak ze strany státu, tak samotných zaměstnavatelů a zaměstnavatelek,“ dodala Lucia Zachariášová.

Podle Zachariášové také stále platí, že srovnávání podmínek můžu a žen pomůže dostatek míst ve školkách, možnost pracovní flexibility pro pečující osoby či zavedení opatření pro rovnoměrnější rozdělení péče o děti a jiné osoby mezi ženami a muži, například formou otcovské dovolené.