Migrantů prochází přes Českou republiku stále méně

Počet migrantů zadržených na území České republiky klesl v loňském roce oproti roku 2016 o dvě třetiny. Roste naopak počet odhalených případů nelegálního zaměstnávání cizinců.

(rk)

24.01.2018 16:56

Migranti

Cizinecká policie konstatuje, že Česká republika není pro migranty ani tranzitní, ani cílovou zemí. Foto Anežka Polášková

Cizinecká policie konstatuje, že Česká republika není pro migranty ani tranzitní, ani cílovou zemí. Počet migrantů procházejících přes Českou republiku meziročně klesá. Ve srovnání let 2017 a 2016 poklesl počet migrantů zadržených na našem území o dvě třetiny. Zadržení migranti se nejčastěji chtěli dostat do Německa či Skandinávie. Většinou se stejně jako v předešlých letech jednalo o Afghánce, Syřany a Iráčany.

„Loni jsme zadrželi celkem 172 tranzitních migrantů, zatímco v předcházejícím roce jich bylo 511 a v době kulminace migrační krize před dvěma lety dokonce 2 294,“ uvedla v tiskové zprávě mluvčí cizinecké policie Kateřina Rendlová.

Situace s migrací je podle cizinecké policie stejně stabilní jako v období před takzvanou migrační krizí. Nejvíce lidí z cizích zemí s nelegálním pobytem tak tvoří lidé, kteří do země legálně vstoupili a překročili povolenou délku pobytu. Celkově policisté v loňském roce zajistili přes čtyři tisíce tři sta lidí s nelegálním pobytem.

„Nejčastěji byli při nelegálním pobytu zjištěni státní příslušníci Ukrajiny, Ruska a Vietnamu. Nejvíce cizinců jsme odhalili v Praze a na mezinárodních letištích, v menší míře pak v Ústeckém a Jihomoravském kraji,“ dodala Kateřina Rendlová.

Poslední kategorií zadržených cizinců jsou lidé pokoušející se překročit vnější hranice Schengenského prostoru. Těch v roce 2017 policisté zadrželi dvě stě padesát. Nejčastěji se jednalo o Albánce.

Nižší počet případů zaznamenávají i organizace poskytující pomoc uprchlíkům. „Můžeme potvrdit, že výrazně ubylo případů takzvané náhlé pomoci lidem na cestě, těm, kteří uvízli na nádražích nebo v detencích,“ řekl Deníku Referendum ředitel Organizace pro pomoc uprchlíkům Martin Rozumek.

Počet žadatelů o azyl je podle Rozumka ovšem pořád stejný „Přibývá klientů, kteří si stěžují na slovní útoky, ba dokonce i fyzické,“ upozorňuje na nové problémy migrantů Rozumek.

Nelegální zaměstnávání
Podle cizinecké policie naopak významně vzrostl počet lidí z cizích zemí, kteří jsou zaměstnáváni nelegálně. Nejpočetnější skupinu opět tvořili Ukrajinci a Moldavané. Vzhledem k zavedení bezvízového styku pro občany Ukrajiny se tak podle cizinecké policie dá očekávat pokračování trendu i v příštím roce.

„Loni jsme vydali rozhodnutí o správním vyhoštění 5 119 osobám, šedesáti procent z nich právě z důvodu vykonávání nelegální práce. Oproti roku 2016 se jedná o dvojnásobný nárůst. Na tři stovky z nich se při kontrole prokázaly padělaným nebo pozměněným dokladem totožnosti,“ uvedla Kateřina Rendlová.

Podle předsedy Českomoravské konfederace odborových svazů Josefa Středuly jsou na vině zejména poskytovatelé nelegální práce. „Z našeho pohledu je hlavním problémem ochota zaměstnavatelů a některých agentur vůbec nabízet nelegální práci, ze které mají nemalé zisky. Navíc jsou podobná zaměstnání často spojená s kriminální činností,“ řekl Deníku Referendum Josef Středula.

Řešením by podle Středuly mohly být přísnější tresty pro firmy a jednotlivce, kteří nelegální práci nabízejí. „Musí existovat koordinovaná a efektivní spolupráce mezi policií, státní správou a zaměstnavateli. Cílem by však neměli být pracovníci, ale sami zaměstnavatelé a agentury. Nebál bych se i vytvářet odstrašující příklady, například odebírat licence agenturám poskytujícím nelegální zaměstnání. Navíc nikdo mi nenamluví, že v dnešní době nelze sehnat práci legálně. Problémem jsou nízké mzdy, které zaměstnavatelé nabízejí,“ dodal Středula.