Trump pro přesun ambasády, Sanders proti demolici palestinských vesnic

Americký prezident hodlá navzdory varováním z mnoha stran uskutečnit přesun ambasády do Jeruzaléma. Demokratičtí senátoři mezitím vystupují za práva Palestinců zbavovaných izraelskou vládou domova.

Prezident Donald Trump uznal Jeruzalém jako hlavní město Izraele a rozhodl, že přes dvacet let plánovaný přesun amerického velvyslanectví z Tel Avivu do Jeruzaléma se opravdu uskuteční. Své rozhodnutí Trump nejprve telefonicky oznámil palestinskému prezidentovi Mahmúdu Abbásovi, den poté je oznámil veřejně. Dá se tedy očekávat, že na rozdíl od svých předchůdců počínaje Billem Clintonem, kteří takový krok napřed avizovali a poté nerealizovali, Trump přejde od slov k činům.

Nové prohlášení již vyvolalo obvyklou kritiku amerických spojenců, například Německa, představitelů Evropské unie, papeže Františka nebo čínského ministerstva zahraničních věcí varujících před potenciálními riziky tohoto kroku. Zásadně proti je pochopitelně i palestinská strana a arabské země. Na rozdíl od Clintona, G. W. Bushe a Baracka Obamy ale jejich nástupce zdá se tato varování oslyší.

Ignorování rizik je Trumpovou vůdčí vlastností
Nepůjde nicméně o nějakou radikální změnu přístupu, protože jak vzápětí upřesnil Bílý dům, reálné provedení přesunu ambasády může nastat až za několik let, a to kvůli komplikacím a logistickým obtížím s tím spojeným. Současně s rozhodnutím o přesunu ambasády ostatně podepsal prezident Trump i další šestiměsíční odklad tohoto kroku. Jde tak v každém případě přinejmenším o signál, o to, nenechat věc zcela usnout, jak učinili Trumpovi předchůdci.

MaxresdefaultJeruzalém jako hlavní město. Nejde o radikální změnu přístupu USA, ale o signál. Repro Youtube

Signál pochopitelně směřuje k největším zastáncům přesunu ambasády, kteří se nacházejí mezi velkými dárci Republikánské strany (mezi ně patří lasvegaský kasinový magnát Sheldon Adelson), pravicovým křídlem republikánské strany, částí americké evangelikální scény a pochopitelně izraelskou vládou a osadnickými skupinami. O přesun velvyslanectví se zasazovali i vlivní republikánští senátoři a prezidentští kandidáti Ted Cruz a Marco Rubio. Americká veřejnost jako celek ovšem s přesunem ambasády nesouhlasí, podle průzkumu marylandské univerzity je proti celých 63 procent včetně významných 44 procent příznivců Republikánské strany.

Izraelský deník Haarec také připomíná, že navzdory jakémukoli rozhodnutí uznat Jeruzalém jako nedělitelné hlavní město Izraele je Jeruzalém fakticky hluboce rozdělený, a to i v pohledu izraelské správy – izraelský parlament se právě chystá hlasovat o oddělení několika palestinských čtvrtí s desítkami tisíc obyvatel od města. Jeruzalém jako hlavní město Izraele může být uznán pouze současně s Jeruzalémem jako hlavním městem palestinského státu.

Trumpův krok nelze nevidět v souvislosti s jiným jeho rozhodnutím, zveřejněným téměř současně. Americký prezident se rozhodl radikálně omezit rozsah indiánských rezervací (jež jsou zároveň chráněnými územími), aby je otevřel těžbě a výstavbě. Území se nacházejí v několika státech (Utahu, Nevadě či Oregonu) a Trump rozhodnutí typicky odůvodnil tím, že chce vracet jednotlivým státům moc rozhodovat o sobě, bez diktátu „byrokratů z Washingtonu“.

Že přitom zcela ignoruje původní obyvatele, kteří mají na územích rezervací své hojné památky, je v logice věci. Trumpova rétorika slibuje svobodu a rozhodování o sobě samém, ovšem jen někomu, konkrétně většinou republikánským elitám, a zcela přitom opomíjí takové věci, jako jsou práva původních obyvatel, kteří, jak se každý obyvatel Spojených států učí (nebo by se měl učit), byli okradeni, vysídleni, podvedeni někdejšími imigranty. Nezajímá ho pochopitelně ani ochrana krajiny a životního prostředí. Ignorování rizik na jakékoli úrovni, regionální i globální, je zdá se jednou z Trumpových vůdčích vlastností.

Židovští senátoři za práva palestinských vesničanů
Původními obyvateli jsou také palestinští vesničané na Západním břehu ohrožení vystěhováním ze svých domovů, kterých se o týden dříve zastalo deset senátorů za Demokratickou stranu. Senátoři, mezi nimiž figurují významné postavy jako Bernie Sanders a Elizabeth Warrenová, napsali 29. listopadu otevřený dopis izraelskému premiéru Netanjahuovi. Izraelská vláda má podle senátorů zastavit demolici dvou vesnic na Západním břehu Jordánu, vesnice Susiya a beduínské osady Khan al-Ahmar. Vystěhování těchto dvou vesnic by podle senátorů bylo nenapravitelným krokem vzdalujícím od dvojstátního řešení.

V dopise připomínají, že vesnice Susiya se nachází na soukromé palestinské půdě v zóně C na Západním břehu (tedy na území pod izraelskou vojenskou i civilní kontrolou). Tato vesnice blízko Hebronu se datuje přinejmenším od 30. let 18. století a dnes ji obývá přibližně 45 palestinských rodin s 85 dětmi, obyvatelé se živí zemědělstvím a chovem zvířat. Beduínská osada Khan al-Ahmar se zhruba 170 obyvateli se nachází východně od Jeruzaléma, sousedí s židovskou osadou Maale Adumim. Ve vesnici je mešita a škola pro přibližně 150 dětí z okolí. Zničení této vesnice by podle dopisu učinilo souvislý palestinský stát velmi obtížně uskutečnitelným.

Kromě argumentace komplikacemi pro dvojstátní řešení ale nelze přehlédnout, že senátoři kladou důraz i na právo původních obyvatel zachovat si svůj domov. Není náhodou, že Bernie Sanders v loňském roce výrazně podpořil indiánské protesty proti ropovodu Bakken v blízkosti rezervace Standing Rock.

Důležité je také to, že mezi deseti senátorskými signatáři dopisu jsou čtyři Židé. Kromě vermontského senátora jsou to Dianne Feinsteinová z Kalifornie, minnesotský Al Franken a havajský Brian Schatz. Dopis cituje údaje izraelské lidskoprávní organizace Peace Now o počtu osad plánovaných izraelskou vládou na palestinské půdě, a staví se tak po bok židovské kritice izraelské politiky. To je pro vývoj postoje k Izraeli na americké politické scéně docela podstatné.

Podle demokratických senátorů kroky izraelské vlády jako vysídlování palestinských vesnic a další budování osad ohrožují nejen dvojstátní řešení, ale také budoucnost Izraele jako židovského demokratického státu. Je možné, že jako protipól dnešní radikalizace proizraelského postoje Trumpovy administrativy budou představitelé demokratů i nadále odvážnější v kritickém postoji k Izraeli a v odpovědném a spravedlivém přístupu k izraelsko-palestinskému konfliktu.