Kdo si všímá nerovností žen a mužů

Světové ekonomické fórum minulý týden zveřejnilo Globální index genderových nerovností za rok 2017. Česká republika si oproti roku 2016 pohoršila o jedenáct příček. Může za to nízká účast žen na ekonomickém životě a zastoupení v politice.

Světové ekonomické fórum zveřejňuje Globální index genderových nerovností s cílem podpořit veřejný, občanský i byznys sektor ve společném hledání udržitelných řešení největších výzev, kterým současný svět čelí. Za takovou výzvu považuje také přetrvávající rozdíly v přístupu žen a mužů ke zdrojům a příležitostem. Tento chvályhodný cíl formulovalo Světové ekonomické fórum již při prvním zveřejnění indexu v roce 2006.

Zdá se ale, že od té doby se v České republice mnoho nezměnilo a v rozdílech v postavení žen a mužů se propadáme hlouběji a hlouběji. Zatímco například v roce 2010 byla Česká republika na 65. místě ze 134 hodnocených zemí, v roce 2014 už klesla na 96. místo ze 142 hodnocených zemí, v roce 2016 skončila na 77. místě ze 144 zemí a letos je to nelichotivá 88. příčka při stejném počtu hodnocených zemí jako v roce 2016. Přestože jsme zvyklí chlácholit se tím, že naše země se přece nachází mezi vyspělými, ekonomicky dobře prosperujícími demokraciemi, nerovnosti mezi ženami a muži jsou řešeny pomalu a ztuha a stále přetrvávají.

Světové ekonomické fórum se při tvorbě indexu zaměřuje na čtyři oblasti: zdraví, vzdělávání, ekonomická participace žen a mužů a účast na politickém rozhodování. Při pohledu na první dvě kategorie můžeme být naplněni optimismem, neboť v nich si Česká republika stojí velmi dobře. Jsme dokonce na prvním místě mezi všemi hodnocenými státy.

K otázce zdraví je však třeba dodat, že kdyby Světové ekonomické fórum do svých ukazatelů zahrnulo například porodnictví a možnost svobodně si zvolit místo, způsob a okolnosti porodu, pravděpodobně bychom mezi premiantskými zeměmi nebyli. Máme sice nízkou novorozeneckou úmrtnost, ve srovnání s jinými vyspělými zeměmi by se však ukázalo, že množství medicínských zákroků při porodu je u nás nesrovnatelně vysoké nebo že péče porodní asistentky a porod v jiném, než nemocničním prostředí představuje značně komplikovanou záležitost. Metodologie takového zkoumání by však byla natolik rozsáhlá, že se Světové ekonomické fórum omezuje na dva ukazatele, a to poměr narozených žen a mužů a naděje na zdravý život. A tak se můžeme radovat z pěkného umístění.

_eny3Po volbách se zdá, že bude dále přituhovat. Repro DR

Také v přístupu ke vzdělání jsme na tom velmi dobře, nacházíme se na prvním místě mezi všemi hodnocenými státy. Není divu, podíl žen-absolventek vysokých škol se v České republice pohybuje okolo 60 procent. To mimo jiné znamená, že je u nás velké množství vysokoškolsky vzdělaných, a tedy vysoce kvalifikovaných žen. Tyto vzdělané ženy však následně „mizí“ a v rozhodovacích pozicích se vyskytují jen velmi málo, což je ostatně vidět na dalším ze čtyř ukazatelů.

V České republice máme nízký počet žen v parlamentu i ve vládě, nikdy jsme neměli ženu prezidentku. I to jsou indikátory, kterých si Světové ekonomické fórum v rámci politické participace žen všímá. Pokud nefunguje zásadní argument spravedlnosti, tedy že ženy by se jakožto polovina populace měly spravedlivě podílet i na rozhodování o ní, mohl by fungovat alespoň argument ekonomický. Prostředky, které jsou investovány do (vysokoškolského) vzdělání žen, pak nejsou vynakládány hospodárně, pokud s jejich talentem takto plýtváme.

Poslední oblastí, kterou Světové ekonomické fórum hodnotí, je ekonomická participace a příležitosti žen a mužů. Zde nám škodí vysoký rozdíl v příjmech žen a mužů. V České republice dostávají ženy v průměru o 22 procent peněz méně než muži, což nás řadí mezi nejhorší země v EU. Rozdíl v příjmech má pak samozřejmě zásadní vliv na ohrožení žen chudobou, na postavení některých zvláště ohrožených skupin jako matky samoživitelky. Souvisí to také s důchody, které samozřejmě tento rozdíl odrážejí. Ženy mají v průměru o 18 procent nižší důchod než muži a české seniorky jsou nejvíce ohroženy chudobou ze všech seniorek v EU.

Ministerstvo práce a sociálních věcí před několika dny zveřejnilo analýzu Aktuální rozdíly v odměňování žen a mužů v ČR, ve které zevrubně mapuje rozdíly v příjmech žen a mužů u nás. Z této analýzy mimo jiné vyplývá, že v některých věkových kategoriích či na některých pozicích je rozdíl v příjmech ještě více nad průměrem, tvoří dokonce 30 i 40 procent.

Výše popsané problémy se samozřejmě nevyřeší ze dne na den. Jedná se o komplexní témata, která vyžadují systematický, a především systémový přístup a pozornost. Jedině kontinuální snahou je možné dospět ke zlepšení. To ukázal i Globální index genderových nerovností. Sestup České republiky byl způsoben i tím, že na rozdíl od jiných států jsme nezaznamenali příliš velký progres. Zatímco jiní postupují vpřed, my přešlapujeme na místě a propadáme se ještě hlouběji.

Systémový přístup však předpokládá, že je těmto problémům věnována dostatečná pozornost na různých úrovních, v prvé řadě na té vládní. V končícím funkčním období jsme měli ve vládě ministra pro lidská práva, rovné příležitosti a legislativu, který mohl leccos z těchto otázek ovlivňovat přímo z vládní úrovně. Po volbách se ale zdá, že půjde do tuhého. Mnoho představitelů zvolené politické reprezentace se již nechalo slyšet, že tato pozice není potřeba, ti radikálnější chtějí tuto agendu (a s ní i některé další takzvané lidskoprávní agendy) přesunout z Úřadu vlády na jiné resorty. Z toho je patrné, jakou váhu tomuto tématu připisují. Nemůžeme se pak divit, pokud se v žebříčcích jako Globální index genderových nerovností budeme dále propadat.