Vyhánění a násilí v Barmě trvá už dva týdny, 340 tisíc uprchlých, mrtvých stovky

Z Barmy utekla už takřka polovina rohingské populace. Podle Vysokého komisaře OSN pro lidská práva jde o „učebnicový příklad etnického čistění“. Na přímou intervenci v oblasti však žádná z velmocí zatím netlačí.

(pjed)

11.09.2017 16:17

A1

Dětí hledají použitelné zbytky domácího vybavení ve spáleništi jenoho z rohingských domů. Foto TRT

Násilnosti a vyhánění vesničanů provázející armádní tažení proti povstalcům z řad muslimských Rohingů na severozápadě Svazové republiky Myanmar, známé též jako Barma, pokračují již třetím týdnem. Podle odhadů OSN z pondělí 11. září uprchlo z oblasti, jež spadá administrativně v rámci Barmy do takzvaného Rakhinského státu, už 340 tisíc lidí: 314 tisíc Rohingů, kteří prchají na západ do Bangladéše, a 26 tisíc příslušníků buddhistických etnik, zvláště Rakhinů, kteří utíkají naopak na jih a východ Barmy před rohingskými povstalci.

Barmská vláda stále oficiálně tvrdí, že v oblasti probíhá protiteroristická operace proti Arakánské armádě spásy Rohingů (ARSA), jejíž útoky na policejní a vojenská stanoviště 25. srpna operaci předcházely. Rohingští uprchlíci však uvádějí, že armáda – a spolu s ní také milice buddhistických nacionalistů – především vypaluje vesnice a Rohingy, kteří neutečou, vraždí.

K tomuto uprchlickému výkladu se nyní po dvou týdnech přiklonil i úřad Vysokého komisaře OSN pro lidská práva. „Zdá se jít o učebnicový příklad etnického čistění (...) Ačkoliv vláda uvádí, že koná v zájmu všech obyvatel, přístup k ochraně práv Rohingů je v porovnání s ostatními skupinami obyvatel jednoznačně nepoměrný,“ uvedl v tematickém prohlášení samotný Vysokým komisař OSN pro lidská práva Zaíd Raád Zaíd Husajn.

OSN Barmu soustavně vyzývá k zastavení operace, západní velmoci k uvážlivému postupu. Eventuální přímá intervence v oblasti by ale dle znalecké shody vynesla k moci v Barmě zpět vojenský režim. A vzhledem k tomu, že počet vyhnaných mnohonásobně převažuje počet zabitých, zaměřují se snahy mezinárodních organizací stále spíše na zajištění přísunu humanitární pomoci do bangladéšských uprchlických táborů, než na přípravu nějakého humanitárního zásahu.

Rakhinský stát byl v posledních letech společným domovem pro 730 tisíc Rohingů muslimské víry a dva miliony Rakhinů. Ti vyznávají tradičně théravádový buddhismus. Repro VoA/WmC.

Mezi komentátory se vede již od počátku operace spor, do jaké míry jde v jádru skutečně o tažení proti povstalcům, které je pouze bezohledně vedené, doprovázené odvetami a zneužívané milicemi buddhistických nacionalistů, a lidé tak utíkají prostě do bezpečí, a do jaké míry jde o systematickou snahu oblast Rakhinského státu od Rohingů vyčistit.

V oblasti jsou desítky objektivně vypálených vesnic. Stovky příběhů uprchlíků o nájezdech na vesnice a vraždách těch, kdo nestihli utéct, se navzájem doplňují. Na druhou stranu se v oblasti až do posledního víkendu, kdy ARSA vyhlásila jednostranné humanitární příměří, rovněž bojovalo, a počet mrtvých přitom nesahá do tisíců – což při 730 tisícové rohingské populaci, jež v Barmě do srpna žila, relativizuje vznášená obvinění z genocidy.

Barmská armáda současně pouští novináře do oblasti jenom na vybraná místa a v organizovaných skupinách. Jakékoliv konkrétní zprávy se tak obtížně ověřují. V řadě muslimských zemí, například v Afghánistánu, Kyrgyzstánu, Turecku nebo Čečensku, navíc přejala prorežimní média už v srpnu tezi o snaze zlikvidovat muslimský národ a o událostech informují s propagandistickým zaujetím.

Barmský pohled

Genezi třenic mezi Rohingy a ostatními etniky v Barmě popsal pro DR již Linn Thant. Stručně se tak paří jen připomenout, že Rohingové mají dlouhodobě u ostatních etnik v Barmě pověst, kterou lze přirovnat ke kombinaci pověsti sudetských Němců po 2. světové válce a Romů v 90. letech u nás – jako vnímáni jako přivandrovalci, zákeřníci, nenávistníci a potížisté všeho druhu, a to i mezi politiky nebo v médiích.

V barmském tisku i televizi je boj rohingských povstalců spojován dlouhodobě s historickými dobyvačnými taženími muslimských říší. Příběhy obětí povstalců či uprchlíků před povstalci dostávají maximální prostor.

I při současných událostech dochází v celé zemi k napadání jednotlivých Rohingů a jejich obviňování za dění v Rakhinském státě. Například v neděli musela takto policie bránit muslimského řezníka v oblasti Magway v centrální Barmě střelbou gumovými projektily do davu, který se ho chystal zlynčovat.

Barmské zdroje všechny informace o systematické diskriminaci Rohingů, případech nucené sterilizace, znásilněních či vraždách z minulosti bagatelizují jako kauzy nafouknuté rohingskými exilovými skupinami. Podle zpravodajů BBC v samotné Barmě se lze často setkat s názory, že Rohingové mají, co si zasloužili, že bez Rohingů bude celé zemi lépe a podobně.

Důležité je také připomenutí, že v Barmě dosud nevzniklo názorově-pluralitní mediální pokrytí a veřejnost není po desetiletích totality ještě úplně schopna kritického nadhledu. Za neschopnost odsoudit jednoznačně diskriminaci, vyhánění a represe vůči Rohingům byla v posledním týdnu kritizována zhusta i držitelka Nobelovy ceny míru, někdejší disidentská vůdkyně barmské opozice a dnes de facto premiérka země Aun Schan Su Ťij.


Další informace:
BBC News Rohingya crisis: UN sees 'ethnic cleansing' in Myanmar
The Guardian The Guardian view on the Rohingya in Myanmar: the Lady’s failings, the military’s crimes
BBC News BBC reporter in Rakhine: 'A Muslim village was burning'
BBC News Myanmar conflict: Rohingya refugee surge hits Bangladesh
BBC News Rohingya crisis: Suu Kyi says 'fake news helping terrorists'
The Guardian Massacre at Tula Toli: Rohingya recall horror of Myanmar army attack
New China Iran criticizes international "silence" on Rohingya plight
Al-Džazíra Myanmar laying landmines on Bangladesh border: reports
Global Voices Thousands of Rohingyas Fleeing Violence Are Stranded on the Bangladesh-Myanmar Border
Economist Aung San Suu Kyi and her foreign admirers must help the Rohingyas


A co si myslíte vy? Diskuse (5 příspěvků)

Zdeněk Jehlička - Praha

genocida Pondělí, 11.Září 2017, 19:59:17

Pojem genocidy, tak jak jej během války popsal Raphael Lemkin a po válce i OSN je daleko širší. Ve stručnosti se dá definovat jako koordinovaný plán zaměřený na vykořenění samotných základů života skupiny ve snaze vyhladit tuto skupinu samotnou. OSN pak ve své Úmluvě o zabránění a trestání zločinů genocidy explicitně vyjmenovává akty proti národu, etniku či rase, které ke genocidě vedou. Včetně například uvalení opatření, které mají zabránit porodnosti v dané skupině či úmyslného uvedení kterékoli skupiny do takových životních podmínek, které mají přivodit její úplné či částečné fyzické zničení.

Nelze tedy genocidu zjednodušeně přepočitávat pouze na počet ubitých k počtu obyvatel. Navíc za situace, když počet Rohingů ani není znám z důvodu jejich neobčanství. Neboli z důvodu toho, že byli občanství zbaveni. Nejspíš také proto, že mají natalitu daleko vyšší než běžní Barmánci. A tak prostě neexistují, jsou to cizáci, kteří musí být označeni, vyhoštěni či rovnou pobiti. Což naplňuje pojem genocidy jak podle Lemkina, tak i podle OSN.

Zima1

Petr Jedlička - editor zahraničního zpravodajství

Pondělí, 11.Září 2017, 22:30:28

No, v mezinárodně-právní teorii je spor nad definicí termínu genocida stále otevřený, podle některých definic tak skutečně to, co se odehrává v Barmě od roku 2012, znaky genocidy naplňuje dostatečně (Barta, Huttenbach), podle jiných ne (Feinová, Horowitz, Harffová). Nedá se ale říct je to tak a tak a hotovo. A zvláště pro OSN ne. Výtahy z Úmluvy z roku 1948 jsou sice hezké, ale tak do akademické rozpravy. Aby bylo něco vyhodnoceno oficiálně jako genocida i prakticky -- tj. shodou mezi mocnostmi či v rámci OSN -- , a tedy se začalo konat, musí jít o likvidaci národa, skupiny, etnika atd. přímo fyzickou. V praxi navíc uznání genocidy předchází vždycky konstatace masového vraždění. Jinak by nešlo rozlišit mezi genocidou a vyháněním či masovým nuceným přesídlováním. Zřejmě je to nefér, ale takový je obyčej, hledá se tak rovnováha mezi principem suverenity a lidsko-právními konvencemi -- hranice, kde ještě státy uznají autoritu OSN a dalších mezinárodně-právních aktérů. Samotná Rada bezpečnosti OSN přitom používá od 90. let velice úzkou kategorizaci, která současné počínání barmského režimu nepustí ani přes definici "konflikt se prvky genocidy".

Zdeněk Jehlička - Praha

Pondělí, 11.Září 2017, 23:26:45

Úmluva je součástí rezolucí VS OSN, které tvoří mezinárodní právo a jsou tak pro signatáře závazné. Jiné mezinárodně-právní teorie tak mohou zůstat v rovině akademické rozpravy.

I když je pravda, že obyčej a mocenské vyjednávání je věci druhou.

Jiří Nushart - maloměšťácký usmiřovač

Panu Jehličkovi Úterý, 12.Září 2017, 01:03:49

Zajímalo by mě, jak se díváte třeba na téměř tři desítky let trvající konflikt na Srí Lance. Měl nějakého jednoznačného viníka? Vidíte nějaké podobnosti?

Josef Poláček - Manuální pracovník

Úterý, 12.Září 2017, 11:25:42

K poslední větě: Su Ťij je premiérkou de iure; ale je právě velice zásadní otázkou, jestli je i premiérkou de facto. Jestli tedy má nějakou skutečnou rozhodovací moc.