Členské příspěvky mezinárodním organizacím se vloni snížily

Přestože více mezinárodních organizací vzniká, než zaniká, české příspěvky mezinárodním organizacím vloni poklesly. Nejvíce platíme Organizaci spojených národů. Za vlády ČSSD jsme znovu začali platit Mezinárodní organizaci práce.

(pd)

17.07.2017 04:00

727011

Největší příspěvky Česká republika platí Organizaci spojených národů, ty se díky ekonomickému růstu zvýšily na téměř devět set milionů. Foto OSN

Česká republika v roce 2016 vyplatila mezinárodním organizacím tři miliardy a tři sta čtyřicet milionů korun. V roce 2015 přitom na členských příspěvcích zaplatila asi o dvě stě milionů korun více. Příspěvky platíme přibližně pěti stům organizací, v necelé polovině případů jde o organizace mezivládní. Naprostou většinu příspěvků vyplácíme přibližně osmdesáti organizacím. Nejvíce Česká republika zaplatila Organizaci spojených národů, a to přibližně devět set milionů korun.

Mezi organizace, jimž posíláme nejvyšší příspěvky, patří i Severoatlantická aliance, Rada Evropy nebo Evropská organizace pro jaderný výzkum. Kromě toho Česká republika přispívá třeba Mezinárodnímu trestnímu tribunálu pro Rwandu nebo Evropské agentuře pro životní prostředí nebo Evropské vědecké nadaci. Po nástupu vlády Bohuslava Sobotky (ČSSD) Česká republika obnovila i platbu příspěvků Mezinárodní organizaci práce (ILO). Její ředitel Guy Ryder vloni Českou republiku jako první ředitel ILO navštívil. Mezi první organizacemi, k nimž jsme se ve dvacátých letech minulého století připojili, patří Meziparlamentní unie, Světová organizace pro zdraví zvířat nebo Mezinárodní organizace pro révu vinnou a víno. Od roku 2012 projednává členství v jakékoliv mezinárodní organizaci vláda.

„Politický i ekonomický prospěch ze členství se hodnotí v dlouhodobém horizontu a může být nepřímý. Například členství v ekonomicky zaměřených organizacích nepřináší okamžitý kvantifikovatelný efekt, ale zjednodušuje obchod či dopravu, činnosti mezinárodních organizací zlepšují mezinárodní prostředí bezpečnostně. Jejich účinnost je možné vyhodnotit, ale nikoli přesně změřit,“ odpověděla Deníku Referendum Irena Valentová z ministerstva zahraničních věcí.

Půl miliardy na jaderný výzkum
Od roku 2013 hraje ministerstvo zahraničí v otázce přispívání mezinárodním organizacím pouze koordinační úlohu a za financování a členství obecně zodpovídají jednotlivé resorty. Přesto ministerstvo zahraničí nadále zodpovídá za vyplácení příspěvků zásadním organizacím jako Mezinárodnímu trestnímu soudu (ICC), Organizaci pro hospodářskou spolupráci a rozvoj (OECD), Světové zdravotnické organizaci (WHO) nebo Organizaci pro bezpečnost a spolupráci v Evropě (OBSE), které by svým zaměřením mohly spadat pod jiné resorty. Ministerstvo zahraničí tudíž nadále hradí více než třetinu členských příspěvků, za rok 2016 poslalo mezinárodním organizacím 1,37 miliardy korun. WHO například v polovině června v Ostravě uspořádalo ministerskou konferenci na téma kvality ovzduší.

Ostatní ministerstva posílají ze svého rozpočtu v porovnání s ministerstvem zahraničí poměrně nízké částky. Například ministerstvo financí odeslalo vloni na členských příspěvcích sto osmdesát milionů, a to nejvíce Světově bance. Rezort upozorňuje, že díky členství v Rozvojové bance nebo Evropské investiční bance získává Česká republika výhodné úvěry. Ministerstvo školství zase dává nejvíce peněz organizacím zabývajícím se jaderným výzkumem, přibližně půl miliardy, nebo astronomickým či kosmickým výzkumem, přibližně čtyři sta milionů. Ministerstvo dopravy posílá necelých pět milionů organizacím zabývajícím se mezinárodní železniční dopravou, přes pět milionů putuje z rezortu na letectví.

„Bez spolupráce zemí v rámci mnoha organizací by svět nebyl tím, čím je dnes, státy by své zájmy prosazovaly jinde a jinak a velmi pravděpodobně by docházelo k více konfliktům až konfrontacím různého typu. A hodnota toho, že se třeba ‚jen něco nestalo‘, může být zcela zásadní, ale není vyčíslitelná," dodává Valentová.