Íránské dilema: Rouhání, nebo Raisi?

Fatima Rahimi představuje ještě podrobněji dva favority aktuální prezidentské volby. Přibližuje také, jakou roli hrají v íránských volbách ženy a jak se je snaží kandidáti tento rok oslovit.

V íránských prezidentských volbách kandiduje letos více politiků, vše však nasvědčuje tomu, že se bude rozhodovat mezi dvěma: současným prezidentem Hassanem Rouháním a konzervativním klerikem Ebrahimem Raisim. Rouhání, nebo Raisi – to je pro většinu Íránců letošní dilema.

Hassan Rouhání a Ebrahim Raisi. Foto archiv WmC

Úřadující prezident Hassan Rouhani vystupuje jako věčně usměvavý smírný duchovní. Narodil se jako Hassan Fereydoun, později však přijal příjmení Rouhani, což v perštině znamená právě duchovní. Rouhání je známý jako velký intelektuál a výborný řečník, má doktorát v oboru práva ze skotské univerzity Glasgow Caledonian Univerzity.

Rouhání se zapsal do íránského dění jako člověk, který dopomohl uzavřít historickou dohodu mezi Íránem a světovými velmocemi o jaderním programu, dokument, jež je v Íránu vnímán jako dohoda jejich země se Západem. S pomocí tohoto ujednání s Rouhánímu podařilo dosáhnout odvolání část sankcí.

Ačkoli dohoda otevřela Íránu možnosti ekonomického růstu a podnikání, a přispěla také k tomu, že klesla nezaměstnanost, Íránci očekávali mnohém více. Letošní volby jsou tak do značné míry testem, zda lidé Rouhánímu dají opět svůj hlas, a podpoří tak budoucí směřování Íránu dále k otevřenosti i přes nenaplněná očekávání.

Nezaměstnanost u mladých lidí, která je dnes až 12,5procenta, je navíc velkým tématem voleb sama o sobě, a právě mladí lidé tvořili vždycky základnu příznivců Hassana Rouháního. Nyní v předvolebním rozhovoru pro BBC se několik mladých Íránců zastalo Rouháního a dodalo, že na ekonomický rozkvět je třeba delší čas.

Volby odhalí, zda tak smýšlí i zbytek společnosti.

Ebrahim Raisi, přítel nejvyššího vůdce
Ebrahim Raisi je letos Rouháního konzervativnější protivou. Až do nedávna byl pro širší íránskou veřejnost poměrně neznámou postavou a dle odborníků není v politické praxi příliš zkušený. Přesto v průzkumech dosahoval velké podpory. Ebrahim Raisi je překvapením letošní volby. Zároveň je však už dnes zřejmé, že má osobní vazby na vedení revolučních gard a že ho podporuje i samotný největší vůdce země, ajatolláh Alí Chámeneí.

Raisi je držitelem titulu PhD z islámského práva a v rámci íránského kléru měl vskutku hvězdný vzestup. Velmi rychle se stal důležitým členem náboženských instituci. V roce 1988 byl jedním ze čtyř soudců, kteří zasedali v takzvané komisi smrti. Tato komise rozhodovala o osudech tisíce opozičních vězňů, z nichž mnozí byli z jejího verdiktu popraveni. Popravy jsou jedním z nejvíce tabuizovaných témat v íránské porevoluční historii a nebyly nikdy oficiálně vyšetřovány. Rouhání během své kampaně tuto kauzu několikrát zmiňoval, vypadá to však, že příznivcům Raisi příliš nevadí. Někteří jí dle rozhovorů v médiích vnímají dokonce jako přirozenou součást boje s nepřátely režimu v dané době.

V březnu roku 2016 byl Raisi jmenován do čeka Astán Ghodsve Razavi, jedné z nejdůležitějších a nejbohatších íránských náboženských organizací. Jde o autonomní charitativní nadaci, která sídlí v druhém největším městě v Íránu, v Mašhadu. Jejím hlavním posláním je spravovat svatyni Imáma Rézy a další instituce, které pod ni spadají. Rozloha pozemku zabraném svatyní se přitom zvětšila od roku 1979 na čtyřnásobek. V současné době organizace zaměstnává zhruba devatenáct tisíc lidí, vlastní většinu nemovitostí v Mašhadu a pronajímá obchodní prostory.

Eventuální vítězství v prezidentských volbách otevírá Raisimu výhledově i možnost stát se budoucím nejvyšším vůdcem země, nástupcem Alího Chameneího. Jestli prohraje, bude naopak pro jeho stoupence dosti těžké ho na daný post instalovat.

Raisi je ve svých názorech současnému vůdci Chemeneímu velmi blízký a výjimkou není ani jeho mínění o ženách. Chameneí totiž odmítá rovnost pohlaví. Podle něho jde o „neúspěšnou západní myšlenku“ a je nežádoucí, aby odváděla íránské ženy od důležité role v domácnosti a rodině.

Ženy ve volbách
V íránských volbách mohou ženy nejen volit, ale oficiálně i kandidovat a mnoho z nich této možnosti využívá. Letos požádalo o registraci celkem 137 žen, Rada dohlížitelů však prezidentskou kandidaturu žádné z nich neschválila. Přesto je hlas žen obecně při volbách velmi důležitý. Tvoří ostatně polovinu voličstva. Prezidentští kandidáti se je tak snaží různě specificky oslovovat.

Lidé, kteří dělají kampaň pro Rouháního, například nedávno umístili na sociální sítě fotografii, kde prezidenta Rouháního doprovázejí děvčata v netypicky odvážném odění. Fotografie je jasnou zprávou pro mladé lidi, pro moderně uvažující voličky, které tim chce Rouhání získat na svou stranou. A vypadá to, že strategie funguje: Rouháního přivítali nedávno na shromáždění v Teheránu tisíce mladých žen. Mnohé z nich měly na sobě fialové šátky, tedy barvu Rouháního kampaně.

Prezident Rouhání (zcela vlevo) se prezentuje jako člověk blízký mládeži a otevřený modernímu stylu. Foto FB Hassana Rouháního

I ultrakonzervativní Raisi se přitom snaží. Na svých volebních cestách zmiňuje kupříkladu často svou manželku, která má doktorát a působí jako profesorka na univerzitě. Jeho povídání o manželce však působí, jako když komisař Colombo vyprávěl o své ženě – víme, že je, ale nikdo ji zatím neviděl.

Právě Rouhání ovšem sliboval už při své minulé – první – kandidatuře zlepšení ženských práv v zaměstnání a větší účast žen v politice. Velké změny ale nepřišly.

Podobně jako v dalších zemích ztratilo i v Íránu mnoho lidí v poledních letech víru ve zlepšení dosavadního stavu a nevěří, že by politikové opravdu něco změnili. Často přemýšlí, jestli vůbec jít k volbám. Podle serveru BBC až dvacet milionů Íránců ještě krátce před hlasováním nevědělo, koho volit a zda vůbec k volbám vyrazí. Ačkoliv íránský volební systém není svobodný a spravedlivý, je důležité, kdo se dalším prezidentem stane. Přála bych si, aby to už konečně byla žena.

A co si myslíte vy? Diskuse (3 příspěvky)

Zima1

Petr Jedlička - editor zahraničního zpravodajství

Aktuálně Sobota, 20.Května 2017, 10:34:27

V Íránu se stále ještě sčítá, aktuální trend ale naznačuje, že Rouhání vyhraje.

Josef Poláček - Manuální pracovník

Sobota, 20.Května 2017, 12:36:57

Podle nejčerstvějších údajů (12:24) vyhrál Rouhání - a to navíc s velmi výrazným náskokem před svým konkurentem, v poměru 57 : 38. To je skutečně téměř vítězství K.O.

Tento výsledek se ale dal vytušit už předem: byla totiž hlášena velmi vysoká volební účast. A - velkou část populace tvoří mladí lidé. A je možno s vysokou pravděpodobností vycházet z toho, že právě mladá generace své hlasy dá reformátorovi Rouhánímu, a nikoli jeho (ultra)konzervativnímu soupeři. Jediné nebezpečí bylo v tom, že právě ta mladší generace propadne skepsi, že se - pod vládou kleriků - stejně nic podstatného nezmění, a že se k volbám vůbec nedostaví. Ale jak řečeno jakmile bylo jasné že volební účast je vysoká, dalo se s dosti velkou jistotou očekávat vítězství Rouháního.

Ten teď tedy nejen zvítězil; nýbrž získal i velmi silný mandát, který posílí - alespoň v rámci možného - jeho pozici ve věčném zápase s ultrakonzervativní frakcí v íránské politice, ale i společnosti samé.

Zima1

Petr Jedlička - editor zahraničního zpravodajství

A jak to dopadlo Sobota, 20.Května 2017, 13:25:0

Rouhání nakonec skutečně vyhrál už v prvním kole, s více než 57 procenty hlasů. Dostal přibližně o pět milionů hlasů více nž minule. Zde podrobnější volební zpráva: http://denikreferendum.cz/clanek/25290-iranske-prezidentske-volby-vyhral-opet-rouhani-ziskal-vice-hlasu-nez-napoprve