Nemocenská pro dlouhodobě nemocné zaměstnance se zvýší

Sněmovna rozhodla vrátit způsob výplaty nemocenské při dlouhodobém léčení před změny prosazené pravicovou vládou Petra Nečase. Ministryně Marksová zdůrazňuje, že nemocenská je plněním ze zdravotního pojištění, které si zaměstnanci platili před úrazem nebo onemocněním.

(pd)

19.05.2017 03:07

A4

Nemocenská pro dlouhodobě nemocné stoupne. Foto neznámého autora, flickr.com

Zaměstnanci, kteří jsou v dlouhodobé pracovní neschopnosti, budou mít nárok na vyšší nemocenskou. Sněmovna ve středu projednávala novelu zákona o pojistném na sociální zabezpečení. Během závěrečného hlasování prošel valnou většinou i pozměňovací návrh poslance Jaroslava Zavadila (ČSSD). Díky němu budou po třicátém prvním dni pracovní neschopnosti nemocní dostávat šedesát šest procent denního vyměřovacího základu. Od šedesátého prvního dne nemoci se pak dávka zvýší na sedmdesát dva procent. Novelu musí ještě projednat Senát a podepsat prezident. Změny by měla platit od roku 2018.

„Dlouhodobě nemocní zaměstnanci si pomoc určitě zaslouží. Jsou to pracující lidé, kteří si poctivě platili nemocenské pojištění,“ uvedla ke schválení návrhu ministryně práce Michaela Marksová.

Dnes zaměstnanec v prvních třech dnech nemoci nedostává žádnou částku, od čtvrtého do čtrnáctého dnes mu platí náhradu mzdy zaměstnavatel. Od patnáctého dne dostává nemocenskou ve výši šedesát procent denního vyměřovacího základu, a to bez ohledu na délku trvání dočasné pracovní neschopnosti. Není tedy rozdíl, jestli je pacient nemocný patnáct dní nebo trpí závažnějším onemocněním, kde si léčení vyžádá často i několik měsíců. Ze státního rozpočtu by na schválenou variantu pomoci dlouhodobě nemocným mělo jít 2,4 miliardy korun ročně.

Denní vyměřovací základ se vypočítává z průměrně denní hrubé mzdy zaměstnance za poslední rok. Platí ale, že člověku s vysokými příjmy se pro výpočet vyměřovacího základu započítá podle platných pravidel jen menší část jeho příjmu. V poměru jsou tedy zvýhodněni lidé s nižšími příjmy. Pro člověka s příjmem dvacet tisíc korun je denní vyměřovací základ 592 korun.

Výše náhrady příjmu u nemocenského se měnila v posledních dvaceti letech poměrně často. V období od roku 1993 do roku 2007 byla sice od čtvrtého dne pracovní neschopnosti stále platná jednotná sazba šedesát devět procent, byl však zejména v počátku výrazně omezen příjem, ze kterého se výpočet nemocenského odvozoval.

Postupně se tento příjem zvyšoval jak absolutně, tak zavedením druhé a později i třetí redukční hranice. V letech 2008 až 2010 pak došlo k několika rychlým změnám. Od roku 2010 poklesla sazba z důvodu škrtů tehdejší Nečasovy vlády na současných šedesát procent.

Nejvyšší nemocenskou, a to v hodnotě sto procent průměrného příjmu občana, mají Lucembursko, Dánsko a Norsko. Ve Finsku funguje klouzavá sazba dvacet pět až sedmdesát procent v závislosti na výši příjmu, ve Francii (padesát, respektive šedesát šest procent) nebo v Belgii (šedesát, respektive padesát pět procent) mají stanoven strop maximální částky nemocenské. V Irsku zase platí paušální sazba sto padesát euro týdně.