Řekněte, kde šijete naše boty, žádá firmy petice

Nemocné klouby, nízké mzdy nebo dětská práce doprovázejí výrobu bot i pro český trh. Firmy nemají povinnost zveřejňovat jména dodavatelů, čímž ztěžují mezinárodní kontrolu. Situaci chce změnit petice v několika evropských zemích.

(pd)

17.05.2017 02:02

Shoes_and_fruit__p365_20_

Boty můžete šít třeba od deseti let, pro evropské firmy, bez odborů a bez ochranných pomůcek. Foto Wikimedia

Lidé v patnácti evropských zemích včetně České republiky mohou od poloviny května podepisovat petici vyzývající obuvnické značky k transparentnosti a převzetí odpovědnosti za podmínky ve svých dodavatelských řetězcích. Firmy dnes nemají povinnost údaje o svých dodavatelích zveřejňovat, a běžný spotřebitel tak nemá šanci zjistit, za jakých podmínek a kdo jeho boty vyrobil. Petice je součástí kampaně Obuj se do toho, pro české spotřebitele ji připravila brněnská nezisková organizace NaZemi.

Petice je adresována známým obuvnickým značkám, jakými jsou Deichmann, Camper, Prada, Birkenstock, CCC či Leder&Schuh. Signatáři petice svým podpisem vyzývají uvedené firmy, aby zveřejnily jména a adresy všech svých dodavatelů. Petice dále požaduje, aby firmy lépe informovaly o krocích, které podnikají, aby z výroby vyloučily nebezpečné chemické látky. A rovněž aby dokázaly, že respektují lidská práva pracovníků a pracovnic, kteří pro ně boty vyrábějí, a zajistily jim spravedlivé mzdy a bezpečné pracovní podmínky.

„Pokud budeme vědět, od kterých továren značky nakupují, můžeme je lépe v konkrétních případech přimět k přijetí odpovědnosti. Firmy se již nebudou moci vymlouvat. Spotřebitelé zároveň budou mít možnost se při svých nákupech vědoměji rozhodovat,“ uvedl k petici koordinátor kampaně Obuj se do toho Petr Mareš z organizace NaZemi.

Žádná důstojná mzda
V roce 2016 vydala organizace NaZemi zprávu o lidských právech v globalizovaném obuvním průmyslu, v rámci níž iniciativa evropských neziskových organizací Change your shoes hodnotila výrobní praxi ve třiadvaceti obuvnických firmách. Na dotazy iniciativy téměř polovina firem vůbec nereagovala. Vyšlo ale najevo, že společnosti Prada, Geox nebo Gabor pracovní podmínky u svých dodavatelů v podstatě neřeší.

Žádná z dvanácti firem, které odpověděly, pak nezaručuje dělníkům důstojnou mzdu. V roce 2011 přitom vydala OSN Obecné zásady pro oblast byznysu a lidských práv, které od každé společnosti vyžadují, aby v dodavatelských řetězcích lidská práva dodržovala.

V roce 2015 bylo na celém světě vyrobeno více než 23 miliard párů bot. Celkem osmdesát sedm procent světové produkce pochází z Asie, zejména z Číny. Pro obuvnický průmysl jsou typické extrémně nízké mzdy, dlouhé nucené přesčasy, a dokonce i dětská práce. Problémem jsou nefunkční odbory.

Dělníci a dělnice pracují v nebezpečných pracovních podmínkách, hrozí jim vyšší riziko rakoviny, mají dýchací potíže a trpí onemocněními kůže, častá jsou zranění. Typická je pro tento sektor také domácí práce. Domácí pracovnice a pracovníci nemají žádné pracovní smlouvy, žádné sociální zabezpečení a dostávají jen zlomek stanovené minimální mzdy.

„Při stříhání musíme celý den stát, a proto nám hrozí nejrůznější problémy s klouby. Kvůli zápachu z kůží a jiných materiálů, které používáme, například z lepidel na boty, občas trpíme nevolností. Nemáme chuť k jídlu a chce se nám spát hned, jak přijdeme z práce domů," vypověděla ve výzkumu iniciativy o pracovních podmínkách v obuvnickém a kožedělném průmyslu jedna z indických dělnic.

V minulosti se pomocí obdobných mezinárodních iniciativ například podařilo přimět firmy k vyplacení odškodného dělníkům, kteří byli zraněni v důsledku zřícení továrního komplexu Rana Plaza v Bangladéši, nebo přimět firmu Adidas, aby vyplatila odstupné zaměstnancům továrny PT Kizone v Indonésii. Organizátoři petice si i díky tomu uvědomují, že mezinárodní tlak ze zemí globálního Severu může pomoci zlepšit pracovní a životní podmínky lidí na globálním Jihu a tím i zlepšit hospodářskou a sociální situaci v těchto zemích