Národní parky přinášejí miliardy, omezení volné přírody by zájem mohlo snížit

Poslanecká sněmovna bude ve středu hlasovat o ochraně národních parků. Senátní verze chce údajně napomoct rozvoji obcí v parcích. Ty jsou na tom ale již dnes ekonomicky mnohem lépe než obce mimo národní parky.

(jnn)

28.02.2017 12:37

363143_mediafax_michal_kalasek

Turisty do parků láká chráněná příroda, ne nové stavby. Foto Michal Kalášek, Mediafax

Související

Poslanecká sněmovna bude ve středu podruhé hlasovat o novele zákona o ochraně životního prostředí. Schválen bude buď původní kompromisní plán z pera ministra životního prostředí Richarda Brabce (ANO), nebo senátní verze novely. První především chrání přírodu, druhá klade důraz na rozvoj obcí a podle ekologů národní parky likviduje. Již dnes jsou na tom však z ekonomického hlediska mnohem lépe vsi uvnitř národního parku než ty na okraji. Ročně národní parky navštíví devět milionů lidí, kteří v nich utratí přes pět miliard korun.

Příznivci senátní verze novely zákona, navržené Jaroslavem Větrovským (nezávislý za ANO) s podporou senátora Tomáše Jirsy (ODS), argumentují tím že, Brabcova novela omezuje rozvoj obcí a nehledí na obyvatele, kteří v národním parku žijí. „Oblast Šumavy se potýká se skutečně reálnými problémy a další omezování životních podmínek lidí a rozšiřování nepřístupné divočiny povede jen k dalšímu zchudnutí této oblasti, ” uvedl proti poslaneckému návrhu poslanec Vladislav Vilímec (ODS).

Ve skutečnosti se však lidem v obcích uvnitř Národního parku Šumava daří minimálně dvakrát lépe než obcím na hranicích nebo blízko hranic s národním parkem. Obce uvnitř národního parku dokonce pravidelně figurují v žebříčku deseti nejbohatších obcí v České republice. V těchto obcích je nezaměstnanost nižší, než je nezaměstnanost v jiných venkovských oblastech a dokonce je nižší než celostátní průměr.

Ve studii renomované britské společnosti EFTEC byl vyčíslen celkový roční přínos Národního parku Šumava na čtyřicet čtyři miliard korun ročně. Přínos je podle propočtů vyšší na území, které je ponecháno divoké přírodě. Příznivci senátní novely zákona o tom však mlčí.

„Senátoři, regionální politici a starostové, kteří chtějí, aby v NP byl posílen místní rozvoj, se vlamují do otevřených dveří. Obcím zde se prokazatelně daří a žádný lepší zdroj místní udržitelné ekonomiky než spokojení turisté neexistuje. Další ‚regionální rozvoj‘ požadovaný některými regionálními politiky jako cíl národních parků je scestný. Poškodí-li divokou přírodu a krajinu, obce a obyvatelé národních parků na tom budou v dlouhodobém měřítku tratit, “ říká Martin Voráč, expert Hnutí DUHA na ochranu přírody.

„Ukažte mi jediný národní park u nás, kde uvnitř národního parku kromě šumavského národního parku jsou obce. Nejsou. To znamená, my z občanů a z lidí, kteří žijí na území Národního parku Šumava, děláme občany – brouci, ryby, zvířata – šesté kategorie. Takže my neustále tady říkáme, že prostě musíme bojovat za lidi, musíme bránit lidi proti tomu, eventuálně proti tamtomu. Takže prosím, chraňte i tyto lidi,“ rozohňoval se nad novelou poslanec Igor Jakubčík z ČSSD již v loňském roce během sněmovního projednávání.

Přibývá návštěvníků národních parků

Národní parky zaznamenávají v posledních letech značný nárůst zájmu turistů. Šumava udává meziroční růst dvacet procent, České Švýcarsko třináct procent a Podyjí jej odhaduje na dvacet až třicet procent. Dokazuje to – vedle nedávných průzkumů veřejného mínění – že právě přírodní kvality jsou pro návštěvníky víc než dostatečným turistickým magnetem.

Náš nejstarší národní park, Krkonoše, navštíví ročně pět až šest milionů lidí, řadí se tak mezi nejnavštěvovanější evropské národní parky. Z toho milion čtyři sta tisíc turistů obdivuje právě nejvíc chráněné a nejcennější první zóny. Stoupající návštěvnost Krkonoš potvrzují i informační centra a krkonošská muzea. Navštíví je ročně přes sto dvacet tisíc lidí a počet narůstá.

Značný ekonomický přínos má i přeshraniční Národní park Bavorský les. V roce 2014 ho dle při přesného sčítání navštívil milion tři sta tisíc turistů, kteří zde utratili třiačtyřicet milionů euro. Většina návštěvníků chápala určitá omezení vyplývající z omezeného pohybu po vyznačených stezkách a čtyřiadevadesát procent z nich se necítilo ochranným statutem národního parku nijak omezeno.

Odmítnutí senátního návrhu novely zákona o ochraně přírody podporují odborníci i široká veřejnost. Petici hnutí DUHA na podporu novely chránící přírodu podepsalo již více než 51 000 lidí.

Podle zjištění Deníku Referendum by pro znění zákona v původní podobě měla hlasovat celá TOP 09, ANO, KDU-ČSL i většina poslanců ČSSD. Stejně se vyjádřilo i hnutí Úsvit. Sněmovna tedy zřejmě Senát přehlasuje. Na jednání minulé úterý se dostavil senátní novelu podpořit prezident Zeman. Poslanecký klub ODS požádal ve večerních hodinách o přestávku a hlasování tím znemožnil.