Ovčáček: přeplacený troll

Jiří Ovčáček má názory a nebojí se je použít. S gustem tak blokuje seriózní diskuzi stejně jako samotný prezident. Celé hradní partě by měli poslanci pořádně seškrtat kapesné.

Jiří Ovčáček miluje internet, i když mu příliš nerozumí. Rozpoznat falešnou informaci od pravdivé mu činí potíže, nicméně sociální sítě a jeho pozice mu umožňují ventilovat to, co má ještě raději než internet: vlastní názory.

Na svém twitterovém účtu tak pálí jeden postřeh za druhým. Od výmluv ohledně prezidentových eskapád, přes dotírání na „pražskou kavárnu“, až po fanfarónská pozurážení 172 lidí a institucí.

Ani Kancelář prezidenta republiky se přitom neshodne, koho Ovčáček na twitteru vlastně zastupuje. Podle hradního kancléře Mynáře i samotného Ovčáčka tyto glosy reprezentují názory prezidenta Zemana. Oproti tomu Václav Pelikán, advokát Kanceláře prezidenta republiky, tvrdí, že se jedná o osobní účet Jiřího Ovčáčka. Zkrátka, Schrödingerův twitter.

Za lození po síti, kterému se Ovčáček oddává i během pracovní doby, každopádně dostává úctyhodné ocenění. Za minulý rok činily jeho plat a odměny 980 947 korun.

Cynismus nejvyšší jakosti
V novém roce se Jiří Ovčáček zařídil podle úvahy „Co je lepší než jeden účet na twitteru? Dva účty!“ A založil profil ČÚTI, tedy „Český úřad pro tisk a informace“. Hodlá zde „satiricky“ a „nekorektně“ reagovat na činnost Centra proti terorismu a hybridním hrozbám.

Takové glosování souvisí s Ovčáčkovou pracovní náplní, alespoň on sám to tvrdí. Jeho úloha je totiž prý „trojjediná“. Těžko říct, co to znamená, ale snad mu bude během tweetování pomáhat Otec, Syn i Duch svatý.

Zatím se mu to totiž moc nedaří. Krom několika zmatených vyjádření se už stačil nachytat na falešný facebookový profil, který považoval za oficiální účet zmíněného centra. Ve zbylém čase pokračuje ve své malé české kontrarevoluci: bojuje proti politické korektnosti a sdílí výroky Donalda Trumpa.

Jeho činnost ale není ničím převratným – spadá pod kategorii obyčejného internetového trolla: jedince, který zveřejňuje cíleně urážlivé nebo provokativní příspěvky k citlivým tématům a blokuje tím seriózní diskuzi.

Šířit pitomosti na internetu a velebit Trumpa lze i levněji než za téměř půl miliardy korun. Repro DR

Na případnou kritiku pak reaguje tím, že jeho pravomoci určuje prezident. Ve skutečnosti je ale Ovčáček podřízen vedoucímu Kanceláře prezidenta republiky. Ta je organizační složkou státu a řídí se samostatným zákonem. Zajišťuje výkon prezidentových pravomocí, protokolárních povinností a dalších funkcí. Prezident této kanceláři ovšem nešéfuje, on sám ani nepatří mezi její zaměstnance.

A především: hradní parta není nezávislou jednotkou, která se jednou vydrápala na Hradčany a teď si může dštít politickou nekorektnost dle nálady a hladinky. Rozpočet pro celou Kancelář prezidenta republiky je čerpán ze státního rozpočtu a přiděluje jej sněmovní rozpočtový výbor.

Ostudná parta na Hradě je tedy placena penězi občanů. Za ně ale dostanou jen diletantské výlevy mluvčího a nenávistné bonmoty prezidenta. A přes všechny kiksy a trapasy prezidentovy klaky navýšili poslanci už několikrát peníze na její provoz. Nesou tak zodpovědnost za to, že tahle grupa šašků dostává královské kapesné na svoje osobní kejkle.

Hradní cynismus a žabomyší přestřelky jsou zkrátka mizerně odváděnou službou občanům. Vyžadují proto podobně mizernou odměnu. A navíc: šířit pitomosti na netu a velebit Trumpa lze i levněji než za téměř půl miliardy korun, která byla kanceláři schválena na rok 2016.

Získání podobných funkcí totiž nemá být pozvánkou na rozjetou párty, ke které se fasuje aura celbrity a ztráta soudnosti. Jedná se o úkol a službu. A to platí o twitteru mluvčího, křeslu ve Sněmovně i prezidentské sesli.