V Austrálii začíná hlavní fáze boje s projektem Carmichael, děsem všech ekologů

V rámci projektu má být vybudováno jedenáct dolů, rozšířen přístav Abbot Point a uhlí vyváženo přes korálové útesy do Indie. Chystané akce odpůrců budou dle řady pozorovatelů hlavní protestní události v ekologickém hnutí roku 2017.

(rk)

06.01.2017 19:30


Spoluautor: Petr Jedlička

Mohutné protesty i přímé akce slibují ochránci přírody, aktivistické iniciativy i zástupci původních obyvatel v začínajícím roce v Austrálii. Jejich cílem má být projekt Carmichael – chystaný důlní komplex v Queenslandu čítající šest povrchových a pět hlubinných dolů s rozsáhlou infrastrukturou, extrémní zátěž pro životní prostředí a perspektivně jedna z největších důlních soustav na světě. 

Odpůrci vystupují proti projektu už od roku 2014, kdy jej představila poprvé v celku indická korporace Adani. Teprve nyní však končí období předběžných právních bitev a začíná se s faktickou výstavbou, což je tradičně fáze, kdy u podobných projektů probíhají právě ty největší protesty, jak bylo donedávna vidno třeba při kampani Siouxů v Severní Dakotě.

Řada pozorovatelů je již dnes názoru, že mobilizace proti Carmichael v Austrálii bude hlavní protestní událostí v ekologickém hnutí v roce 2017. A sami aktivisté vyhlašují, že jsou odhodláni bojovat případně i akty občanské neposlušnosti.

„Pokud bude potřeba přivázat se k buldozerům, uděláme to,“ uvedl pro The Ecologist Gail Hamilton, prezident organizace North Queensland Conservation Council.

Klima, korály i znečištění vod

Z ekologického pohledu je Carmichael doslova noční můrou. Podle předběžných analýz zvýší roční emise oxidu uhličitého o 750 milionů tun. Uhlí vytěžené v komplexu se navíc má dopravovat až do Indie, kde bude spalováno v tepelných elektrárnách.

Dále existují důvodná podezření, že provoz zvláštní železniční trati z důlního komplexu do přístavu Abbot Point, rozšíření tamního nákladního terminálu a lodní doprava z něj ohrozí Velký korálový útes, jehož části už nyní v závratném tempu odumírají. Společnost Adani musela kvůli povolení ke stavbě zavést na 200 bezpečnostních opatření a mimo jiné i právě na ochranu korálů, ekologové však jejich účinnost zpochybňují.

Provoz dolů bude krom toho mít takřka určitě negativní dopad na zdraví obyvatel přilehlých lokalit a ročně spotřebuje dvanáct miliard litrů vody, což ohrozí její dostupnost a kvalitu v oblasti.

Podobně jako v případě Siouxů v americké Dakotě, poukazují též v Austrálii zástupci původních obyvatel na možnou kontaminaci jejich tradičních pitných zdrojů. Zástupci kmenů Wangan a Jagalingou vyvolali už několik soudních sporů s queenslandskou vládou kvůli nárokům na vlastnictví půdy, kterou slíbila právě vláda prodat společnosti Adani.

Indická korporace je přitom obviňována také z pokrytectví. Sama chce totiž být součástí energetického přechodu na obnovitelné zdroje ve vlastní Indii.

Argumenty obhájců a sporné financování

Australské úřady si od projektu slibují zejména nové příjmy a zvýšení zaměstnanosti. V komplexu mají být vytěženy 2,3 miliardy tun uhlí při životnosti 25 až 60 let. Adani na počátku uváděla, že díky tomu získá práci na deset tisíc lidí.

Odpůrci projektu ovšem soustavně namítají, že čísla prezentovaná společností jsou silně nadsazená. Sama Adani už odhad několikrát výrazně snížila, naposledy až na tři tisíce. Jeden z odborných konzultantů korporace přitom u soudu v předloňském roce uvedl, že se realisticky počítá se zaměstnáním přibližně patnácti set osob.

Projekt Carmichael trápí též kontroverze s financováním. I díky veřejnému tlaku odvolalo účast na projektu v předchozích letech celkem čtrnáct bank, mezi nimi například BNP Paribas, Deutsche Bank, Citigroup nebo Barclays.

Ekologická organizace Greenpeace navíc při protestech proti podpoře projektu ze strany australské vlády – která přidělila projektu status strategicky důležitého infrastrukturního díla a vyčlenila půjčku v přepočtu 26 miliard korun – doložila, že korporace Adani vtáhla do projektu síť nově založených malých společností v daňových rájích. S jejich pomocí bude dle kritiků moci eventuálně mařit snahu Austrálie vymáhat splátky dluhu či kompenzace za zničené životní prostředí.

Hlavní argumenty kritiků projektu shrnulo loni v prosinci krátké ironické video. Repro TJM

Další díl kritiky vzbudilo odhalení americká lidskoprávní organizace Inclusive Development International, podle nějž přispívá Adani na podnikání i síť institucí napojená na Světovou banku. A ani v domovské Indii nemá Adani zrovna dobrou pověst. Od loňského roku čelí několika obviněním z podvodů i korupce.

„Je naprosto absurdní stavět takový megalomanský projekt s takto pochybným financováním za veřejné peníze, které už pravděpodobně nikdy neuvidíme,“ shrnul pro Guardian danou část kritiky Jonathan Moylan, vůdčí protitěžařský aktivista z australské pobočky Greenpeace.


Další informace:
The Ecologist Coral Not Coal - Australian Activists Fight To Save the Great Barrier Reef
The Guardian Adani's Carmichael coalmine doesn't meet infrastructure fund criteria, says Greenpeace
The Guardian Adani coalmine 'covertly funded' by World Bank, says report
The Guardian Adani coal mine: green groups fume over plan for $1b federal loan
The Guardian Abbot Point coal terminal ownership still missing from Adani Ports' annual report
ABC News Here's what we know about Adani and the Carmichael mine project