Vlčí smečka na Dokesku se opět rozrostla. Fotopast zachytila až čtyři vlčata

Smečka vlků, která v loňském i předloňském roce vyvedla v CHKO Kokořínsko-Máchův kraj mláďata, se opět rozrostla. Počet členů smečky není znám, některá z předloňských a loňských mláďat již smečku nejspíš opustila či v nejbližší době opustí.



Smečka vlků, která v CHKO Kokořínsko-Máchův kraj před třemi lety vyvedla poprvé mláďata, se opět rozrostla. Unikátní záběry a videa dokazují, že vlkům se zde letos na jaře narodila nejméně čtyři vlčata. Zachytila je fotopast Agentury ochrany přírody a krajiny ČR, Správy CHKO Kokořínsko – Máchův kraj, která je umístěna přímo v národní přírodní rezervaci Břehyně – Pecopala. Jedná se o první snímky letošních mláďat.

„Po delší odmlce, kdy se vlci ve fotopastech objevovali jen sporadicky, na nás minulý týden čekalo příjemné překvapení. Na několika desítkách záznamů se objevuje jedno až čtyři vlčata. Ta jsou ve viditelně mladším věku než jejich sourozenci, zachycení fotopastmi v minulých letech. Odpovídá tomu i doba pořízení snímků – konec června – zatímco třeba v roce 2014 byla mláďata zachycena až na přelomu července a srpna,“ vysvětluje Luboš Beran z Agentury ochrany přírody a krajiny ČR, Správy CHKO Kokořínsko-Máchův kraj.

Celkový počet vlků v oblasti Máchova kraje není aktuálně přesně znám, vloni na podzim a v následujících zimních měsících smečku tvořilo minimálně sedm vlků, kteří byli zachyceni i na fotopast Hnutí DUHA Olomouc, které se monitoringu vlků ve spolupráci se Správou také věnuje. Je dost pravděpodobné, že některá z předloňských a loňských mláďat již smečku opustila či v nejbližší době opustí a budou hledat nová teritoria.

„S mapováním vlků pomáhají během roku dobrovolníci Vlčích hlídek, kteří zatím sebrali přes šedesát vzorků trusu na potravní a parazitologickou analýzu, z nichž přes dvacet bylo nalezeno čerstvých, tedy vhodných i pro genetickou analýzu,“ upřesnil Miroslav Kutal, koordinátor monitoringu velkých šelem z Hnutí DUHA.

Výskyt vlků byl v CHKO Kokořínsko – Máchův kraj potvrzen v roce 2014. Mají tu dostatek kořisti – divoká prasata, daňky, jeleny, srnce. Právě regulace těchto v české krajině přemnožených zvířat, která poškozují lesní porosty, je jedním z největších praktických přínosů přítomnosti vlka u nás. Případné škody způsobené chovatelům hospodářských zvířat hradí stát.

„Vlk je na vrcholu potravního řetězce, má tak v přírodě své nezastupitelné místo. V dnešní kulturní krajně zároveň zůstává dost prostoru i pro rozumné myslivecké hospodaření s divokými kopytníky,“ vysvětlil už dříve Miroslav Kutal, expert na ochranu velkých šelem z Hnutí DUHA Olomouc.

Vlci dokážou v krátkém čase překonat stovky kilometrů. Největší divoká populace se nachází v německé Lužici, kde se dokázali se přizpůsobit a přežívají i v poměrně hustě osídlené krajině.