Jak přichází jaro do Amsterdamu

Zkušenost z jiných koutů světa ukazuje, že když se veřejné prostředky nerozkrádají, je možné financovat i takové věci, které jsou prostě příjemné a nikoliv jen prvoplánově užitečné.

Jberanek

Jan Beránek

15.03.2010 06:00

Na jarní prázdniny jsme s dětmi jeli do slovenských hor. Znovu jsem si potvrdil, jak nádherná je to oblast. Slunko hřálo, ze strání slézal sníh, meze a louky už dýchaly předjařím, zatímco majestátní kopce a lesy ještě dřímaly. Neznám lepší místo, kde se nechat prostoupit nespoutanými pocity z příchodu jara, než jsou Karpaty.

To tady v Amsterdamu přichází jaro méně přírodně a víc kulturně. Má živočišná radost se omezuje na už velmi pozdní západy slunce nad rovnou městskou krajinou a pravoúhlými vodními plochami. A cestou z práce míjím několik ještě holých stromů, na kterých vřískají stovky papoušků – srocují se do kolonií a mají námluvy. Přivezli je sem kdysi z Indie, ale podařilo se jim osvobodit se a díky mírným zimám se tu usadit. Dalším kusem jara na pomezí divočiny a civilizace jsou tu rozkvétající krokusy. Vyrážejí v roztroušených trsech z trávníků v parcích, mezi tramvajovými kolejemi, z pásů zeleně na náměstích. Cibulky musel někdo kdysi vysadit, ale dál už si rostou po svém, kde se jim zachce.

Letos v březnu nám ale město přichystalo další dvě milá překvapení. Pozvali nás jako právoplatné voliče k volbám do obecního zastupitelstva, takže jsme mohli potvrdit další mandát koalici sociálních demokratů, liberálů a zelených, kteří hezky spravují naši čtvrť. Žije tu s námi také mnoho přistěhovalců, zejména z Turecka a Surinamu. Radnice přispívá k příjemnému soužití mimo jiné rozsáhlou nabídkou sportovních a uměleckých kroužků, výstavbou a aktivním provozem mnoha hřišť, stejně jako pořádáním kulturních festivalů.

A minulý týden nám domů přišel dopis, nadepsaný „Více zeleně v našem obvodě? Čtete rychle dál – předzahrádky zdarma“. Obyvatelé všech domů v naší ulici mohou odeslat návratku se žádostí, aby jim radnice vybudovala malé předzahrádky.

My jsme této možnosti využili už před rokem, kdy nás oslovil pracovník radnice na jednom ze zdejších festivalů. Zatímco děti dováděly na skákacích hradech nebo lízaly kornouty, které rozdával zmrzlinář na tříkolce, rodiče u občerstvení (vše zdarma) dostali možnost zúčastnit se ankety o tom, co se nám v naší čtvrti líbí, co se nám tu nelíbí, co bychom chtěli zlepšit – a co chceme sami udělat pro to, aby se tu žilo ještě lépe. Ta skvělá poslední otázka nás přiměla k tomu, abychom do ankety přispěli: protože byt máme pronajatý v přízemí, navrhli jsme, že bychom si rádi pod oknem zřídili takovou tu malou předzahrádku, kterou mají někteří sousedé.

Tohle jsme ale nečekali. Pracovník nás obratem vybídl, abychom na druhou stranu papíru načrtli půdorys, jak si svoji předzahrádku představujeme – a že pokud se zavážeme, že o ni budeme pečovat, město ji pro nás vybuduje. Tak se stalo a už za tři týdny se před naším vchodem objevilo pár dělníků, z chodníku podél zdi vytahali dvě řady dlaždic, vsadili tam obrubník a nasypali čerstvou zeminu. Od té doby máme hezkou zahrádku, která dělá radost nám i kolemjdoucím.

Letošní nabídka radnice ale myslela i na nás, takže v dopise nabízí i sazenice do stávajících předzahrádek. Můžeme si vybrat mezi čtyřmi kombinacemi: „barevné květy“, „kombinace vůní“, „zimní zeleň“ nebo „okrasné traviny“. No není to krása?

Třeba to časem půjde i u nás: až se nebude tolik veřejných prostředků rozkrádat, zbyde také na takové pěkné projekty. A i když není nad pocit jara v divočině, budeme se pak moci upřímně radovat i z jeho příchodu v kulturní civilizaci.