USA se vzpamatovávají ze střelby v Orlandu, nejhoršího útoku daného typu v zemi

Američan Omar Mateen postřílel karabinou AR-15 devětačtyřicet návštěvníků floridského gay klubu a třiapadesát dalších zranil. Vede se debata, zda stála za činem pachatelova homofobie, muslimská víra či snadná dostupnost zbraní v USA.

(pjed)

13.06.2016 15:11

Aktualizováno: 14.06.2016 10:34

A1_josh_lim

Od začátku letošního roku bylo v USA zastřeleno 5965 osob, 211 z nich přitom při takzvaných mass shooting útocích. Foto Josh Lim, OS

Otřes, pietu, ale i politické debaty a střety vyvolal ve Spojených státech útok Omara Mateena, při němž dotyčný postřílel v noci ze soboty na neděli devětačtyřicet návštěvníků gay klubu v Orlandu na Floridě a třiapadesát dalších poranil. Hlavní spory se vedou nad otázkou, nakolik byl Mateen homofob, psychicky narušený jedinec, či náboženský fanatik – terorista, a nakolik útok umožnila dostupnost střelných zbraní, respektive chyby policie.

Zvláštní politické střety nad tématem probíhají pak v rámci aktuální prezidentské kampaně.

„Vždy je ošidné pracovat s žebříčky útoků, na nichž jsou jednotlivé činy seřazené podle počtu obětí. Pachatel podobného aktu chce totiž zabít vždycky co nejvíce lidí a o tom, kolik se mu jich zabít podaří, rozhodují i náhodné maličkosti. Zcela ubránit se takové klasifikaci však nelze. Zvláště když víme, že útok v Orlandu byl z hlediska počtu mrtvých nejhorším útokem v USA od 11. září a nejkrvavějším střeleckým útokem v moderní historii země vůbec,“ hlásila do nedělního vysílání BBC Jessica Lussenhopová, americká zaměstnankyně stanice.

Omar Mateen byl devětadvacetiletý hlídač z bezpečnostní agentury G4S, Američan, jehož rodiče se přistěhovali do země z Afghánistánu. Byl praktikujícím muslimem, nikdo z jeho doposud nalezených známých však u něj nezaznamenal náboženskou horlivost. Přesto se pachatel přihlásil během činu v telefonátu na tísňovou linku 911 k Daéš, tedy samozvanému Islámskému státu známému z Blízkého východu.

Mateen byl už v letech 2013 a 2014 dvakrát vyslýchán FBI ohledně podezření ze styků s Mohamedem Abú Salhou – prvním Američanem, který ve službách islamistických fanatiků provedl sebevražedný útok v Sýrii. Oba dva muži totiž žili ve floridském městě Fort Pierce a Mateen se chlubil kontaktem s Abú Salhou kolegům.

FBI nicméně po výsleších naznala, že Mateen vazby s islamistickými fanatiky nemá. Odpověď na otázku, zda se s nimi přeci jen nespojil alespoň posléze, se aktuálně hledá.

Podle Mateenových kolegů z práce měl dotyčný nestálou povahu a leckdy působil až pomateně. Známé byly též jeho rasistické a homofobní názory.

Podle své exmanželky Sitory Yusufiyové byl Mateen přímo „duševně chorý“ a měl i násilnické sklony. Během jejich čtyřměsíčního soužití ji údajně bil, což byl prý jeden z důvodů, proč se manželství rychle rozpadlo. Ani Yusufiyová, která je sama muslimka původem z Uzbekistánu, však u Mateena žádné oslovení islámským radikalismem nepozorovala.

Selfie pachatele v uniformě agentury, pro kterou pracoval. Omar Mateen byl při zásahu policisty zastřelen. Foto MySpace

Otec pachatele, jenž sám vystoupil několikrát na okrajovém televizním kanálu vysílajícím v jazyce dárí s komentářem k situaci v Afghánistánu, ve kterém kritizoval pákistánský expanzionismus a chválil afghánský odboj proti němu, přiznal novinářům, že syna rozčiloval pohled na líbající se homosexuální páry. S velkou omluvou všem Američanům pak uvedl, že spolu s manželkou nepozorovali na synovi žádné další jednání, které by mohlo naznačovat spáchaný čin, ale že Mateen měl „zášť v srdci“.

Imám modlitebního centra, kam Mateen docházel, zase vyloučil, že by pachatele mohla k činu přimět tamní kázání, v nichž je prý náboženský extremismus i jakékoliv násilí vůbec soustavně odsuzováno. Mateen se podle něj s nikým v centru moc nebavil, do aktivit místních muslimů se nezapojoval a vždy odcházel hned po modlitbách.

Reakce, Trump a muslimové
Čin hned odsoudili všichni oslovení politikové, mluvčí amerických muslimů a další veřejné autority. I na rozumnější části republikánské pravice panuje shoda, že šlo o útok z nenávisti zaměřený na komunitu LGBT.

Podle republikánského prezidentského kandidáta Donalda Trumpa nicméně útok potvrzuje správnost jeho předchozí kritiky radikálního islámu a prý neadekvátní reakce prezidenta Obamy i Hillary Clintonové, kteří odmítli útok radikálnímu islámu připsat, by měla vést k jejich odchodu z politiky.

Pozorovatelé připomínají, že Trump navrhoval v průběhu primárkové kampaně zakázat do USA vstup všem muslimům, dokud se problém s terorismem nevyřeší. Omar Mateen se ovšem narodil v New Yorku a do Ameriky nepřicestoval, takže by ani zmíněné protiústavní opatření nedělnímu útoku nezabránilo.

Obava z islamistického terorismu je v USA stále povšechně živá. Kromě vzpomínek na 11. září ji posilují i opakující se dílčí útoky, z nichž ten poslední spáchal manželský pár náboženských fanatiků v kalifornském San Bernardinu loni v prosinci. Čtrnáct osob bylo při tomto útoku usmrceno, dvaadvacet dalších zraněno.

Samy organizace amerických muslimů jsou přitom dle znalců celkově liberálnější než podobné organizace v Evropě. Plně například spolupracují s úřady a s pochopením přistupují i právě k lidem s LGBT orientací.

Zbraně a postup policie
V otázce vlivu snadného přístupu ke střelným zbraním vzbuzuje pozornost zejména fakt, že Mateen měl vlastní i hlídačskou zbrojní licenci a vraždil karabinou AR-15 – stejnou zbraní, jakou své matce sebral a poté v prosinci 2012 na základní škole v Newtonu použil Adam Lanza, vrah dvaceti dětí a šesti učitelů.

Omar Mateen si zakoupil AK-15 legálně minulý týden společně s osobní pistolí. Organizace usilující o větší kontrolu zbraní v USA upozorňují, že AK-15 rozhodně není zbraň určená k vlastní ochraně, a oznamují, že se teď budou s novou intenzitou snažit o její stažení z distribuce.

Použitá AR-15, verze karabina. Český server Prodej-zbrani.cz nabízí stejný typ aktuálně za 31 977 Kč. Foto NA, WmC

Z politiků se vyjádřil k otázce vlivu dostupnosti zbraní na spáchaný útok zatím nejvýrazněji floridský senátor a jeden z neúspěšných uchazečů o letošní republikánskou prezidentskou nominaci Marco Rubio – uvedl, že zpřísnění legislativy by útoku nezabránilo.

Podle evidence serveru GunViolenceArchive.org bylo od začátku tohoto roku podniknuto v USA celkem 23 506 střeleckých útoků, při nichž zahynulo 6030 osob. Do kategorie „mass shooting“ spadá z uvedených třiadvaceti tisíc letos prozatím 136 útoků. Zabito při nich bylo 211 osob, z čehož devětačtyřicet právě 12. června v Orlandu.

Pochyby budí i konečně postup orlandské policie během vlastního Mateenova útoku – přivolaná zásahová jednotka totiž vyslala do klubu, kde útočník držel v dané době několik desítek lidí jako rukojmí, robota s kamerou, a na základě pořízených záběrů mylně vyhodnotila, že Mateen ověsil některá těla bombami. Učebnicový vpád úderného komanda do klubu tak přišel až po třech hodinách čekání, přičemž jedenáct z devětačtyřiceti konečných obětí zemřelo posléze v nemocnici, z části též kvůli zpožděné pomoci.


Další informace:
BBC News Orlando nightclub shooting: How the attack unfolded
The Guardian Orlando shooting: 'It's way too easy to kill people,' says Congressman, as 50 die in attack – latest updates
Los Angeles Times Deadliest U.S. mass shootings, 1984-2016
The Independent Sandy Hook relatives sue maker of assault rifle 'engineered to deliver maximum carnage'
AFP Attack on Orlando gay club ‘unbelievable,’ says local imam
Haarec The Orlando Massacre and Its Impact on Clinton and Trump
CommonDreams.org Orlando: Thousands Line Up to Donate Blood - But Gay Men Can't
AP Trump demands Obama resign for failing to link Orlando massacre to radical Islam


A co si myslíte vy? Diskuse (1 příspěvek)

Zima1

Petr Jedlička - redaktor DR

Aktualizace Úterý, 14.Června 2016, 10:43:33

Vedle aktualizací zanesených už do vlastní zprávy se během pondělka ještě ukázalo, že:

-- obětí Mateenovy střelby bylo 49, ne 50. Původní omyl vznikl tak, že do celkového počtu zastřelených začal být proti obvyklému zvyku počítán i sám pachatel

-- střelec zavolal na tísňovou linku 911, kde se příhlásil k Islámskému státu, až během vlastního útoku, ne před ním. Učinil tak z prostoru toalet

-- postup policie byl ještě rozpačitější, než se původně myslelo. Zásahová jednotka se nejprve pokusila vniknout do budovy s rukojmími odpálením bomby u jedné ze zdí, to se však nepodařilo. Následně tedy začala prorážet zeď zvlášť upraveným obrněncem. Zde byla úspěšnější, do vzniklého otvoru se však začali ihnet hrnout lidé prchající z klubu a podle očitých svědků běžel s nimi i Mateen, jenž při tom dále střílel

-- zda-li byl Omar Mateen skutečně náboženský fanatik, nebo jen narušený jedinec, který se náboženským zápalem zaštiťoval, se stále zjistit nepodařilo.