Chce Tykač otevřít debatu o limitech? Zájem o OKD to naznačuje, tvrdí ekologové

Finančník a uhlobaron Pavel Tykač je prý ochoten odkoupit černouhelnou společnost OKD. Uvedl to v reakci na nabídku, kterou mu předložily hornické odbory. Podle hnutí DUHA to může být způsob, jak znovu otevřít debatu o limitech těžby.

(vd)

24.05.2016 17:04

Foto2

Stát by podle ekologů neměl riskovat rizikový podnik s člověkem, který ho už několikrát přechytračil a obohatil se na veřejný účet. Foto Saša Uhlová, DR

Finančník a uhlobaron Pavel Tykač má zájem o OKD. V pondělí o tom informovala ČTK s tím, že Tykač reaguje na nabídku hornických odborů. Ekologové jeho zájem o OKD považují za podezřelý. Podle nich by to totiž mohl být způsob, jak znovu otevřít debatu o limitech těžby hnědého uhlí na velkolomu Československé armády.

Prý by mohl argumentovat tím, že potřebuje prolomením limitů a bouráním měst a obcí zvýšit zisky hnědouhelných firem, aby mohl financovat neekonomickou těžbu černého uhlí a zachránit práci pro horníky. „Stát by neměl riskovat rizikový podnik s člověkem, který ho už několikrát přechytračil a obohatil se na veřejný účet,“ uvedl programový ředitel hnutí DUHA Jiří Koželouh.

Vláda se podle něj navíc do takto rizikového podniku pouštět ani nemusí. „Bezpečnější cesta je zrušit moratorium na zvyšování poplatků z těžby hnědého uhlí, státního nerostného bohatství. Naopak by je měla několikanásobně zvýšit a s vyššími výnosy z těžby uhlí pak financovat situaci horníků OKD,“ myslí si Koželouh.

Ekologové zdůrazňují, že si Tykač a jeho společníci za čtyři roky vlastnění hnědouhelných dolů díky nízkým poplatkům z vytěženého hnědého uhlí odvedli z nástupnických firem Mostecké uhelné sedmnáct miliard na dividendách a státu nechali jen 0,4 miliardy.

„Díky nízkým poplatkům v historii a zákazem jejich zvyšování v budoucích pěti letech je uhlobaron Pavel Tykač ve výhodné situaci. Dobře ví, že těžba hnědého uhlí bude vynášet. Nyní má sice zálusk na ztrátovou těžbu černého uhlí, ale není to jen záminka, aby prosazoval prolomení limitů na velkolomu ČSA, které by mu přineslo stovky miliard?,“ táže se Koželouh.

Vláda dlouhodobě nízké poplatky za těžbu uhlí (1,5 procenta) zvedla teprve nedávno a na pouhá tři procenta. Navíc, jak zmiňuje programový ředitel hnutí DUHA, se nebudou moci v příštích pěti letech zvyšovat. Poslanci totiž vládě – přestože má koalice ve sněmovně pohodlnou většinu – udělali čáru přes rozpočet, když v novele horního zákona schválili pětileté moratorium na zvyšování poplatků.

Zarážející jsou podle ekologů také zprávy o součinnosti uhlobarona Tykače s hornickými odbory ve věci OKD. „Severočeská odnož stejného odborového svazu vehementně prosazovala prolomení limitů těžby a bourání obcí kvůli uhlí. Zároveň stejný odborový svaz vystoupil proti zvýšení poplatků z těžby hnědého uhlí, které přitom mohlo státu pomoci řešit sociální situaci horníků i na Ostravsku,“ připomínají.

„A do třetice – jen zanedbatelné protesty vyvolalo propouštění tisíců lidí z bývalé Mostecké uhelné, jejímž rozdělením vznikly současné firmy Czech Coal a Severní energetická,“ zdůrazňují ekologové.

Dolování severočeského hnědého uhlí přitom v blízké době skončí jen na velkolomu ČSA, další lokality (Vršany, Bílina, Důl Nástup Tušimice atp.) mají pokračovat v těžbě ještě dlouhou dobu. Stát má proto podle ekologů stále velkou šanci získat zrušením moratoria na zvyšování poplatků z těžby a jejich následným několikanásobným zvýšením dostatek financí na to, aby řešil situaci OKD i dalších horníků a nemusel se pouštět do rizikového obchodu s Pavlem Tykačem.