Ilegální, ne židovské osady

Evropská komise přijala pravidla pro označování produktů z nelegálních izraelských osad na okupovaných území. Česká média označují osady jako „židovské“ a obviňují Komisi z antisemitismu.

V době, kdy radikální izraelská pravice – dnes pevná součást tamní vlády – poměrně otevřeně hovoří o anexi minimálně části okupovaného palestinského území, přijala Evropská komise pravidla pro jasné označování výrobků pocházejících z osad stavěných Izraelem na okupovaných územích. Tyto osady jsou nelegální podle mezinárodního práva a podle unie představují vážnou překážku pro dosažení míru mezi Izraelem a Palestinou.

Zatímco všechna světová média na zprávu o označování okamžitě zareagovala jako na dlouho očekávaný krok EU a začala vysvětlovat, proč tak unie učinila, v českých médií zavládlo pozdvižení. Jakoby tak kopírovala pozici izraelské vlády: projevila překvapení a naštvání vůči iniciativě, která byla na stole už dlouhé roky.

Již od začátku letošního roku měli izraelští diplomaté za úkol lobbovat u jednotlivých evropských vlád, aby evropskou iniciativu překazily. Když si izraelská vláda uvědomila, že EU v označování výrobků z izraelských osad nezabrání, dostali izraelští diplomaté nový úkol – zjistit detaily připravovaných pravidel.

Ani v tom ale nebyli a ani nemohli být úspěšní. Podle informací, které přinesl izraelský list Hárec, připravovali evropští úředníci pravidla pro označování izraelských výrobků ve skupině menší než deset lidí, a práce na dokumentech probíhaly v uzamčené místnosti v budově Komise na počítači bez připojení k internetu.

Izraelská vláda, jejíž představitelé si stěžují na diskriminaci, dvojí metr, protižidovství a dokonce i na antisemitismus ze strany EU tak velmi dobře věděla, že se podobný krok chystá. A kdyby se česká média izraelsko-palestinskému konfliktu věnovala nejen tehdy, kdy je možné informovat o agresi Palestinců, věděli by dnes jejich představitelé, proč se EU pro takovou věc rozhodla.

A hlavně by to věděla taky česká veřejnost. Vyhnuli bychom se tak tomu, že nejčastější reakcí na evropský krok je papouškování izraelské propagandy nejen v internetových diskuzích, ale i mezi zástupci mainstreamových médií. Zaznívají tak nejčastěji hlasy, že Izrael nikoho neokupuje, že izraelské osady z hlediska mezinárodního práva nijak problematické nejsou, a že o lidská práva Palestinců je postaráno tím nejlepším způsobem.

Více než půl milionů osadníků na okupovaných územích
Izrael okupuje Golanské výšiny, Západní břeh, Východní Jeruzalém a Pásmo Gazy od roku 1967, kdy tato území ještě spolu se Sinajem získal ve válce, kterou sám začal. Rezoluce Rady bezpečnosti OSN číslo 242 z téhož roku izraelskou okupaci potvrdila, když jej vyzvala, aby se stáhl z jím okupovaných území. Později následovaly další rezoluce, například ty, které vyzvaly Izrael, aby upustil od stavby osad na okupovaných územích.

Se stavbou nelegálních osad začaly izraelské vlády ihned po začátku okupace v roce 1967. V roce 1972 ale na okupovaných palestinských územích stále žilo jen okolo deseti tisíc izraelských osadníků, z nichž pouze patnáct set mělo své domovy na území Západním břehu.

Radikální izraelská pravice, dnes pevná součást tamní vlády, otevřeně hovoří o anexi minimálně části okupovaného palestinského území. Repro DR

Stavbu osad tak skutečně naplno rozjela až v roce 1977 vláda Menachema Begina, zakladatele dnešní vládní strany Likud. Begin v roce 1947 jako vůdce židovské militantní skupiny Irgun provedl útok na hotel krále Davida v Jeruzalému, při kterém zemřelo jednadevadesát lidí. Jeho vláda také provedla mezinárodně neuznanou anexi Východního Jeruzaléma a Golanských výšin.

Díky zvýšené aktivitě na začátku devadesátých let už na okupovaných územích žilo přes 200 tisíc izraelských osadníků, jejichž počet byl víceméně rovnoměrně rozložen mezi Západní břeh a Východní Jeruzalém. V roce 2008, ještě před nástupem současného premiéra Netanjahua do úřadu, žilo na okupovaných územích již 474 tisíc izraelských osadníků, 281 tisíc z nich na Západním břehu. Od té doby se jejich počet zvýšil na 570 tisíc, z nichž na Západním břehu nyní žije 370 tisíc.

Izraelské osady jsou z hlediska mezinárodního práva nelegální proto, že ženevské úmluvy, jejichž signatářem Izrael jako člen OSN je, zakazují okupační mocnosti přesouvat své obyvatele na okupované území. Jurisdikce Mezinárodního trestního soudu, který izraelské akce aktuálně podrobuje předběžnému vyšetřování, tuto aktivitu definuje jako válečný zločin.

Izraelské osady zároveň představují velké nebezpečí z hlediska možné anexe okupovaného palestinského území tak, jak k tomu došlo v případě Východního Jeruzaléma. Zatímco izraelský premiér Netanjahu před volbami sliboval, že za jeho vlády nový izraelský stát nevznikne, jeho ministr pro vzdělávání Bennett tento týden prohlásil, že naděje na vznik palestinské státu mizí. Náměstkyně ministerstva zahraničí Hotovelyová svět varuje, že Izrael se svých osad nikdy nevzdá a nový izraelský velvyslanec při OSN Danny Danon anexi části Západního břehu navrhl už dávno.

Miloš Zeman plesá
Zatímco kompletně všechny západní zpravodajské servery zprávu o evropském rozhodnutí v nadpisech označili za označování výrobků z „izraelských“ osad, veřejnoprávní ČTK, Český rozhlas i Česká televize zprávu o evropském kroku nadepsali označování výrobků z osad „židovských“. Podpořili tím tak například výrok bývalého izraelského ministra zahraničí Avigdora Liebermana. Ten samý politik, který nedávno vyzýval k sekání hlav neloajálních Arabů, totiž označil evropský krok za čirý antisemitismus.

Z toho pak mnozí představitelé české veřejnosti – v souladu s reakcemi představitelů izraelské vlády – vyvozují, že evropský krok je projevem antisemitismu a diskuze pod články, informujícími o evropském označování, jsou plné radosti z toho, že konečně bude jasné, které výrobky si naopak mají kupovat. Překvapivé pak je, že jindy vysmívaný obsah internetových diskuzí se promítnul také do řad těch nejvíce mainstreamových novinářů.

Komentátor Lidových novin a držitel ceny Ferdinanda Peroutky za rok 2013 Jiří Peňás zareagoval na Facebooku na evropskou snahu ztížit Izraeli další porušování mezinárodního práva naznačováním, že ze strany EU jde o antisemitismus a prohlásil, že právě výrobky z izraelských osad teď bude přednostně kupovat. Jindřich Šídlo, šéfredaktor politického zpravodajství v Hospodářských novinách, i šéfredaktor Echo24 Dalibor Balšínek ho pak v jeho názoru podpořili.

Nepřekonatelný ale nejspíše zůstane postoj serveru Svobodné fórum, který každý den usilovně bojuje proti ruskému porušování mezinárodního práva a především anexi Krymu. Jeho redaktoři snahu EU znesnadnit Izraeli porušovat mezinárodní právo a snad tak i zabránit budoucí izraelské anexi dalšího palestinského území popsali slovy „Evropská komise nasadila Židům znovu Davidovu hvězdu“.

Kdyby měl Miloš Zeman Facebook, nepochybně by mu názor Jiřího Peňase udělal velkou radost. Kdyby četl Svobodné fórum, měl by ji ještě větší. Obviňovat EU z antisemitismu a bezpodmínečně podporovat izraelské aktivity? To je koktejl, který našemu prezidentovi chutná. Očividně si v tom libuje společně s řadou těch nenáviděných novinářů.