Švédsko experimentuje s šestihodinovou pracovní dobou, má řadu přínosů

Pracovní dobu již zkrátila zaměstnancům řada firem, veřejný sektor teď zkouší různé pilotní projekty. Zřejmě nejsledovanější probíhá v domově důchodců v Göteborgu.

(gkha)

05.10.2015 17:31

4528902198_5a83f53eaf_b

Zaměstnanci v rámci šestihodinového úvazku pracují s větším elánem a energií. Foto Jeffrey Smith, flickr.com

Zkrácení pracovní doby na šest hodin – na první pohled radikální krok, ke kterému se odhodlává stále více švédských firem i část veřejného sektoru. Má za cíl zlepšit produktivitu, morálku i zdraví zaměstnanců.

„Mám mnohem více energie na práci i na svou rodinu,“ pochvaluje si zdravotní sestra v domově důchodců v Göteborgu. Právě tam od února experimentují pod vědeckým dohledem se zkrácením pracovních hodin, ale za zachování plného úvazku a stejné mzdy, které má v budoucnu inspirovat další zaměstnavatele.

Objektivně se měří účinek změny v několika rovinách. Výzkumníci se například zabývají otázkou, zda, respektive jak moc, vede šestihodinová pracovní doba k zlepšení zdravotního stavu zaměstnanců, a tedy jestli v důsledku znamená i úsporu na nemocenských dávkách. Nebo také tím, zda opatření ovlivňuje kvalitu poskytovaných služeb.

V Göteborgu vytvořili pro účely měření kontrolní skupinu zaměstnanců v jiném domovu důchodců, kteří zůstali u osmihodinového úvazku. Výsledky obou skupin průběžně porovnávají.

Mats Pilhem z Levicové strany (V), která návrh prosadila, uvedl před časem v rozhovoru pro Washinton Post, že zkrácení pracovní doby je „také feministickou otázkou“. Od opatření si slibuje rovnocennější distribuci mezi placenou a neplacenou prací díky nárůstu volného času. Ženy s krátkým úvazkem mají zároveň šanci na to, aby byl jejich úvazek plný a s odpovídající mzdou.

Politický rozměr
Řada zaměstnavatelů ve Švédsku už šestihodinovou pracovní dobu vyzkoušela. V místní pobočce Toyoty ji například zavedli už před třinácti lety a drží se jí dodnes. Mezi politiky se nicméně stále vede spor, na kolik je opatření efektivní a zda jej má podporovat stát nebo místní správy. Právě politikové přitom o úspěšnosti experimentů nezřídka rozhodují.

Domov důchodců v Kiruně například přešel na zkrácenou pracovní dobu v roce 1989. Důlní město na severu země zavedlo opatření původně proto, aby se sladila pracovní doba ošetřovatelek s šichtami jejich manželů. V roce 2005 se ale město vrátilo zpět k osmihodinovým úvazkům a Kiruna je dnes dávána odpůrci změny za důkaz nefunkčnosti projektu.

Podle tehdejšího vyjádření zástupců města „nebyly účinky na zdraví zaměstnanců jasně prokazatelné a projekt byl příliš finančně náročný“. Pozorovatelé ovšem upozorňují na změnu vedení radnice, která v té době proběhla. Stejný konec měl i podobný experiment ve Stockholmu, který podle expertky z výzkumného evaluačního týmu ukončilo „politické rozhodnutí“.

Zkrácení pracovní doby si žádá obvykle přijetí dalších zaměstnanců, což znamená pro zaměstnavatele – zde města – větší náklady. Stát celkově by měl však ušetřit na podpoře, na nemocenské a dalších sociálních dávkách.

Vydrží v Göteborgu?
Výtky ze strany některých politiků směřují i na letošní experiment v Göteborgu. Vládnoucí rudozelená koalice ve městě přitom nemá většinu a opoziční Umírněná strana (MP) svůj postoj pro list Guardian vyjádřila slovy: „Je to jako žít ve světě, kde peníze padají z nebe.“

Zpravodajové britského deníku předpovídají, že radnice projekt příští rok obětuje a ošetřovatelky v domově důchodců se vrátí zpět k osmihodinové pracovní době. Zastánci změny ale věří stále v opak a doufají, že pozitivní výsledky povedou k jejímu rozšíření do dalších měst i na národní úroveň.


Další informace:
The Guardian Efficiency up, turnover down: Sweden experiments with six-hour working day
The Washington Post Swedish politician explains why his city is experimenting with a six-hour work day
The Local – Sweden Why Sweden is a long way from six-hour days


A co si myslíte vy? Diskuse (2 příspěvky)

Tomáš Vladík - stavební inženýr

Šest hodin mi přijde málo Čtvrtek, 8.Října 2015, 22:06:25

Šest hodin skutečné práce je až dost. Jenže skutečná práce a pracovní doba jsou dvě různé věci. Člověk i v práci dělá organizační věci, korespondenci, prohodí pár slov s kolegy mimo pracovní problémy a tak dál. Tyto věci do pracovní doby taky patří a zůstanou tam. Tím se zkrátí doba pro skutečnou práci a pro soustředění.
Kdepak, osm hodin je fajn. Ale já nemůžu začínat v sedm ráno, do devíti je to jenom vražda času. To je individuální. Taky se nemusí pracovat osm hodin najednou. Dát si v poledne dvě-tři hodiny pauzu může být taky efektivní.
Asi je lepší pracovat tak dlouho, aby to mělo smysl.

Zima1

Petr Jedlička - redaktor DR

Pátek, 9.Října 2015, 01:04:38

možná svou roli sehrává také to, že i v jižním Švédsku je světlo ve dne po velkou část roku jen několik hodin denně. Známá, co bydlí na úrovni nejsevernější špičky dánského poloostrova, onehdá popisovala, jak v zimě vysvitne slunko v jedenáct a zapadá už ve dvě....