Více než deset zaměstnanců Agentury pro sociální začleňování podalo výpověď

Ve čtvrtek podalo výpověď čtrnáct pracovníků Agentury pro sociální začleňování. Krok odůvodňují obavami o zachování kontinuity činnosti Agentury. Krom jiného tvrdí, že nebudou zachovány podmínky, za kterých bude Agentura moci naplňovat své závazky.

(vd)

21.05.2015 22:54

_im_ek

Destabilizace úřadu je důsledkem Dienstbierova rozhodnutí odvolat ředitele Agentury Martina Šimáčka z funkce. Foto repro ČT

Ve čtvrtek podalo celkem čtrnáct zaměstnanců Agentury pro sociální začleňování výpověď z pracovního poměru na Úřadu vlády. Jedná se o pracovníky z užšího vedení – téměř všechny metodické vedoucí, dlouholeté lokální konzultanty, experty jednotlivých oblastí, jako jsou bezpečnost či vzdělávání, a dále i administrativní pozice.

„K tomuto krajnímu kroku jsme byli nuceni přistoupit, protože ani po pěti týdnech od odvolání ředitele Martina Šimáčka a oznámení záměru rozdělit Agenturu na dva samostatné odbory jednání nikam nepokročila. Společně s kolegy jsme se opakovaně sešli s náměstkyní Martinou Štěpánkovou i ministrem Jiřím Dienstbierem, kteří naše požadavky nebrali v potaz, bagatelizovali je či je rovnou označovali za nesplnitelné,“ odůvodňují svůj krok.

Dle svých slov se obávají, že nebude zachována kontinuita činnosti Agentury. Dienstbier je prý nepřesvědčil, že budou zachovány podmínky, za kterých by mohli i nadále naplňovat závazky vůči partnerům, zejména městům a obcím, v nichž pracujeme. Za základní požadavek označují vyvedení Agentury z politického a z údajně bezkoncepčního vedení v sekci pro lidská práva.

Upozorňují také na to, že v prosinci proběhne druhá systemizace státní správy podle služebního zákona. „Domníváme se, že ředitel Šimáček byl odvolán z důvodů zcela zástupných a pravé důvody jsme se dodnes nedozvěděli. Rovněž upozorňujeme na netransparentnost nového výběrového řízení na ředitele Agentury. Od začátku jsme žádali, aby bylo výběrové řízení veřejné či aby byl přítomen v souladu s principy kolektivního vyjednávání a transparentní státní správy zástupce Nezávislých odborů zaměstnanců Úřadu vlády ČR, což bylo ministrem Dienstbierem zamítnuto,“ uvedli dále.

„Považujeme za absurdní,“ pokračují, „že jména členů komise i jména uchazečů jsou před veřejností utajována. Kromě toho je okruh kandidátů zbytečně omezen kritérii, která jsou pro vedení složité agendy Agentury irelevantní. Naopak kandidáti nebyli vyzváni, aby předložili své vize dalšího rozvoje Agentury, což by transparentnímu pokračování práce Agentury, kontinuitě a udržení závazků vůči partnerům bezesporu významně přispělo.“

Za alarmující považují nakonec to, že Dienstbier, případně náměstkyně Štěpánková, jednali podle jejich zjištění s vytipovanými kandidáty na ředitele Agentury ještě před odvoláním Martina Šimáčka. „Zřetelně dochází také k odklonu od nezávislosti Agentury jako vládního nástroje na podporu sociálního začleňování v lokalitách směrem k etnicko-emancipační instituci s vyšším, ovšem zcela nesystémovým vlivem členů Rady vlády pro záležitosti romské menšiny,“ dodávají.

Deník Referendum již ostatně informoval, že spor v Agentuře se vede mimo jiné o dvě různé koncepce integrace. První je Strategie romské integrace do roku 2020, která vznikala od února 2013. Týká se všech Romů, nejen těch, kteří jsou sociálně vyloučení. Druhou je koncepce Strategie boje proti sociálnímu vyloučení na období 2011 – 2015, jež se zaměřuje zejména na specifický problém vyloučených lokalit, které nejsou obývané pouze Romy, nicméně převážně ano.

Spory se vedou tedy také o to, zda je Strategie boje proti sociálnímu vyloučení podřízená romské koncepci. Zaměstnanci Agentury vyjádřili obavu, zda Rada vlády pro záležitosti romské menšiny a sekretariát Rady budou úkolovat Agenturu při monitorováni a implementaci Strategie romské integrace.

Obě strategie jsou podle zaměstnanců Agentury komplementární, v některých cílech se prolínají, ale v žádném případě není Strategie romské integrace nadřízená Strategii boje proti sociálnímu vyloučení. Zaměstnanci Agentury se tudíž nechtějí podílet na monitorování dopadů Strategie romské integrace s tím, že to by měl dělat jiný odbor Úřadu vlády, opět řízený ministrem Dienstbierem: odbor lidských práv a ochrany menšin.

Podle náměstkyně Martiny Štěpánkové zaměstnanci Agentury věděli, že budou zapojení do mechanismu monitorování dopadů Strategie romské integrace již dříve a v žádném případě na nich neleží odpovědnost za monitorování celé romské koncepce. „Monitorovat by měli pouze v obcích, kde působí, a jen témata, kterými se zabývají, protože je nesmysl, abychom do těch lokalit posílali další lidi, když už tam máme pracovníky Agentury“ uvedla již dříve náměstkyně pro Deník Referendum s tím, že právě v tom, že zaměstnanci Agentury často odmítají vůbec diskutovat o tom, co by měli dělat, leží jádro sporu.

Zaměstnanci Agentury již na začátku minulého týdne avizovali, že další kroky, tedy i případné výpovědi, zváží právě po jednání s premiérem. Od něj si slibovali osamostatnění od Jiřího Dienstbiera a autonomii. Té se ale nedočkali, ostatně Sobotka se nechal již před schůzkou slyšet, že sice chápe, pokud zaměstnanci stávkují za vyšší mzdy, za dodržování zákoníku práce nebo za lepší pracovní podmínky, avšak zároveň, že nerozumí tomu, když někdo stávkuje za to, aby jeho agentura byla autonomní, aby mohl rozhodovat o tom, kdo takovou agenturu vede.

„To ve státní správě dost dobře není možné a myslím si, že to potvrdí všichni ostatní zaměstnanci státní správy,“ řekl předseda vlády. „Státní správa funguje na jiných principech,“ zdůraznil již díve premiér a předseda sociálních demokratů.

Destabilizace úřadu je důsledkem Dienstbierova rozhodnutí odvolat ředitele Agentury Martina Šimáčka z funkce. Ministr také původně naznačoval, že by Agentura mohla být v budoucnu rozdělena na dva samostatné odbory v rámci sekce pro lidská práva. Podle jeho pozdějších vyjádření pro DR to ale není nic jistého. Naopak, budoucí organizační struktura Agentury je věcí, o které se teprve bude jednat.

Zaměstnanci nicméně opakovaně uvedli, že kompletní vedení Agentury a další klíčoví pracovníci nemohou nadále nést osobní odpovědnost za neplnění závazků Agentury. Jejich rozvázání pracovněprávního vztahu k Úřadu vlády ČR není proto překvapením, již dříve ho zmiňovali jako variantu, která nastane v případě, že nebude zajištěna požadovaná autonomie Agentury.