Co s vlnou násilí?

Nemá-li se mezináboženské a protináboženské násilí rozmoct, měl by stát vystupovat jako rázný ochránce svobody a bezpečí všech občanů bez ohledu na příslušnost. Připojit by se měly také náboženské autority, křesťanské, židovské a islámské.

Sobotní útoky v Kodani jen shodou náhod dopadly o trochu méně krvavě než lednový masakr v Paříži v redakci satirického časopisu. Tentokrát to byl útok na kavárnu, ve které právě probíhalo setkání pod názvem Umění, rouhání a svoboda projevu. Je to podnik s bohatým kulturním programem.

Na tento měsíc jsou naplánována setkání mj. na témata Africký tanec, Ženy u Shakespeara, Psychedelický kytarový rock, Škola hudby. Cílem útočníka mohl být především účastník diskuse švédský karikaturista Lars Vilks. kterému již několik let za karikatury vyhrožují smrtí. Ten tentokrát vyvázl.

Druhý útok o chvíli na to snad stejný pachatel, později dostižený a usmrcený policií, podnikl u synagogy. Neví se ještě o jeho motivech, ale vše nasvědčuje tomu, že mu vadil svobodný kritický projev stejně jako jiné náboženství. Judaismus a islám jsou si obsahově velmi blízké, obě to jsou důsledně monoteistická náboženství, mají podobné předpisy týkající se praktického života.

V rané islámské obci byli Židé pokládáni za její součást. Relativně klidnou historii soužití těchto dvou početně nesouměřitelných komunit narušila až nová doba, totiž politika mocností na Blízkém východě, koncepce států Izraele a Palestina a násilí páchané proti sobě zúčastněnými stranami.


Vůdcové extrémního antiislamismu si netroufají svůj odpor vůči náboženství zaměřit vůči institucionalizovanému křesťanství, vybavenému mohutným mediálním aparátem. Vhodným terčem je početně nepatrná zdejší islámská komunita. Foto Islám v ČR nechceme

Svobodné kritické vyjadřování zjevně vadí stoupencům autoritativně pojatého náboženství. Satira kácí jejich modly, jimž jsou oddaní. Křesťané a mnoho muslimů proti výsměchu a sarkastickým glosám staví stejný kalibr. Proti vyjádření kladou jiné vyjádření. Kritika vede k polemice. Fundamentalističtí fanatici v zájmu svých krutých idolů pohrdají životem, svým, i životem druhých lidí. Na slova a obrázky odpovídají palbou.

11. února došlo v komplexu univerzity v Severní Karolíně (USA) k vraždě tří lidí, Američanů muslimského vyznání. Dvě oběti střelby, sestry ve věku dvacet jedna a devatenáct let, byly oblečené do tradičního muslimského oděvu. Další obětí byl manžel starší z nich. Podle prvních zpráv šlo o lidi angažované v humanitárních aktivitách.

Policie zadržela šestačtyřicetiletého muže, u nějž existuje podezření, že motivem byla nenávist vůči náboženství. Islám posloužil jako oblíbený terč. Vůči náboženstvím většinovým a vlivným se hůře útočí, než vůči převážně imigrační menšině. Zadržený v minulosti publikoval na internetu prohlášení namířená proti různým vyznáním.

V českém antiislamismu, který se v posledních týdnech mimořádně radikalizoval, je nábožensko-polemický motiv vzácný. Souvisí to s celkově slabou pozicí náboženství u nás. Jeho motivy mohou být křesťanské, židovské (kde jde spíš o motiv politický) a kupodivu také buddhistické, zejména v prostředí početně největší a jediné registrované buddhistické náboženské společnosti u nás, v Buddhismu diamantové stezky linie Karma Kagjü.

Přirození vůdcové extrémního antiislamismu, Valentin Kusák (Antimešita) a Martin Konvička (Islám v ČR nechceme) se jeví motivovaní podobně jako americký útočník. Netroufají si svůj odpor vůči náboženství zaměřit vůči institucionalizovanému křesťanství, vybavenému mohutným mediálním aparátem a systematicky pracujícímu na obnově své pozice státního náboženství. 


Vhodným terčem je početně nepatrná zdejší islámská komunita. U svých studentů opakovaně zjišťuji, že ve svých odhadech až stonásobně přeceňují počet lidí, kteří se u nás hlásí k islámu. Základní směr nenávisti antiislamistů je zřejmý z jejich neustálého omílání kritiky islámské rituální porážky halal, která je prakticky totožná s židovským způsobem usmrcení zvířat (košer). Obojí se u nás praktikuje souběžně a kritika jednoho je kritikou druhého.

Jak zabránit protináboženskému násilí 
Proti barbarství projevovanému obousměrně je nutno spojit síly několika složek společnosti. Badatelé, mimo jiné arabisté, islamologové a religionisté by měli následovat příkladu Bronislava Ostřanského, Martina Klapetka a Jana Čuříka a měli by objasňovat souvislosti. Měli by být ochotni vystoupit z akademického závětří a přestat se vymlouvat na složitost problematiky a na ošidnost každé popularizace.

Kdyby se pracovníci médií dali přesvědčit, že mají ještě jiné poslání, než udržet inzerenty a sponzory, kdyby si vážně vzpomněli na roli až frázovitě připomínaných hlídacích psů demokracie, tak by snad dokázali spojit nekompromisně svobodný kritický odstup od držitelů politické a náboženské moci s vyvážeností.

Naučili by se, že není v pořádku u menšin vždy v kontextu kritiky zmiňovat příslušnost („romský výtržník“, „islámský terorista“) a u většinových příslušníků ji zamlčet (sotva uslyšíme o katolickém lupiči nebo českém zloději).

Připojit by se mohly občanské iniciativy podporující soužití ras, etnik, komunit, kultur a náboženství v míru. Dala by se např. očekávat angažovanost Českého helsinského výboru ve věci práva muslimů na státní ochranu svých práv.

Do prostoru církví a náboženských společností by mohla hlasitě promluvit Společnost pro mezináboženský dialog, v níž jsou sdruženi Židé, křesťané, muslimové, Krišnovi oddaní, zenoví buddhisté a další. Nadace Světový Étos – Centrum Prokopios by mohla podpořit nějaké vzdělávací aktivity týkající se soužití muslimů, křesťanů a sekulární většiny společnosti. Snad se nenechaly zakřiknout.

Nemá-li se mezináboženské a protináboženské násilí rozmoct, měl by stát vystupovat jako rázný ochránce svobody a bezpečí všech občanů bez ohledu na příslušnost. Stát by se měl poohlédnout po praktické aplikaci § 5 Zákona o církvích a náboženských společnostech. V něm se deklaruje, že církve a náboženské společnosti, které omezují svobodu, hanobí jiná vyznání, podněcují k nenávisti a ohrožují bezpečnost a zdraví občanů, nemohou vznikat a vyvíjet činnost. Přitom vznikají nebo dlouho existují a činnost vyvíjejí. 

Paragraf nebude plácnutím do vody, pokud stát dostane zákonný podklad k zásahu vůči takovým náboženským subjektům. Exekutiva by měla mít sílu bránit občany před fanatismem a extremismem.

K tomu všemu by se měly připojit náboženské autority, křesťanské, židovské a islámské. Měly by, nakolik je to v jejich silách, fanatiky, extremisty a vrahy zastavit, Naštěstí se křesťané zastali muslimů při policejním zásahu proti českým mešitám v souvislosti s vydáním knihy. Křesťané sdružení ve Společnosti křesťanů a Židů čelí antisemitismu a připojili ke své tradiční agendě vyjádřené názvem ještě třetího účastníka, islám jako projev příbuzné semitské kultury.

Ústředí muslimských obcí hned v den události v Paříži oficiálním prohlášením ostře odsoudilo „hanebný útok extremistů“ a vyjádřili nejhlubší soustrast rodinám obětí. Tyto hlasy by mělo být víc slyšet. Je v zájmu věrohodnosti náboženství, která mají ve svých spisech a ve své tradici nebezpečný potenciál, aby přiměřeným výkladem posílila mírotvornou variantu svého působení.

A co si myslíte vy? Diskuse (2 příspěvky)

Jiří Vyleťal - Praha 5 Stodůlky

Naši chrabří "spasitelé" Pondělí, 16.Února 2015, 12:26:19

Moc pěkný článek s vyústěním k reálnému řešení.

Na rozdíl od pana Štampacha, se však domnívám, že jak pan Konvička, tak pan Kusák nemají žádný důvod obracet se např. proti institucionalizovanému křesťanství. A to z toho důvodu, že oběma pánům - společně s mnoha jejich sympatizanty – vůbec nejde o islám ani o žádné jiné náboženství.

Oba pánové totiž patří mezi lidi (znám jich několik ze svého okolí), kteří podlehli dávnému pokušení „být spasitelem“. Mechanismus „spasitelství“ tohoto druhu spočívá v tom, že daný společenský problém náš samozvaný „mesiáš“ řádně zveličí, na tutéž notu v danou chvíli naladěná nemyslící média jej v dostatečné míře medializují, a pak se náš „spasitel“ nainstaluje do role toho, kdo ví, kdo má řešení a kdo nás všechny zachrání a spasí, neboť nikdo jiný to nezvládne!

Stejné typy lidí jako pan Konvička a spol. (často ti samí lidé - znám to opět ze svého okolí) nás loni a předloni chtěli spasit před Romy (to už teď ale nezabírá), předtím zase před osudem Řecka (to zabralo doslova excelentně i když do času – Nečasova vláda na tom vyhrála volby 2010), a konečně po celých 25 let nás ze všech sil ochraňují před věčně hrozícím návratem komunismu (to už teď také nezabírá).

Takže jenom tato připomínka na okraj. Jinak výborný článek.

Jiří Vyleťal

Ted zabira zachrana pred lidozroutem Putinem pane Vyletal. Pondělí, 16.Února 2015, 18:48:8

Ale rec je o nabozenske toleranci. Tuhle otazku jsem tady uz jednou polozil a moc slavne to nedopadlo. Myslite si p. Stampach ze v v tom ceskem spolecenskem gulasi najdete nekoho, kdo ma svou mravni autoritou vliv aspon na 5% lidi ? Jedinou vyjimkou je patrne Zeman, ale toho nebudeme rozebirat, tam jsou jine nez mravni duvody.
Co se tyce te halal porazky, tak tahle kritika je opravnena a napriklad ve Svedsku je zakazana. A pokud vim svedsti muslimove to "skousli". Islam rozhodne neni sympaticke nabozenstvi, stejne jako judaismus ma predpisy, ktere se snazi protlacit i do sekularni spolecnosti a tomu se musime branit (i Izraelci se brani proti svym ortodoxnim fanatikum). Proc by mela vetsinova spolecnost, ktera dosahla urciteho stupne vyvoje (po krizovych vypravach, upalovani carodejnic, nabozenskych valkach a francouzske revoluci) obratit svuj vyvoj zpet do minulosti a tolerovat aby nabozenske prikazy (kohokoliv, nechci aby mi hinduiste zakazovali hovezi svickovou) ovlivnovaly zaklady sekularniho statu ? Nepovazuji se za islamofoba, ale islam se mi nelibi uz z duvodu meho zpusobu zivota. Na naturisticke plazi jsem potkal i krestanskeho duchovniho, ale dobrou muslimku tam urcite nepotkam. Samozrejme dobreho muslima ano, proc by se nepodival, on na rozdil od zeny muze. A to mi na islamu take vadi.

A kdyz ti muslimove tolik nenavidi nasili, zajimalo by mne kolik protestnich petici proti bicovani Raífa Badávího poslali na tuhle adresu.


Saúdská Arábie - Velvyslanectví Království Saúdské Arábie

Korunovační 622/35, 160 00 Praha 6 - Bubeneč
Telefon 257 316 606
Fax 257 316 593
E-mail resa@saudiembassy.cz
Vedoucí úřadu J.E. p. Abdullah A. AL ALSHEIKH
Funkce Velvyslanec
Provozní hodiny úřadu 09.00 - 16.00 /Po-Pá/
Konzulární oddělení

Telefon 257 316 606
Fax 246 004 102
E-mail resac@saudiemb

Mnohem lepsi by bylo, kdyby usporadali takovou protestni motlidbu, jakou predvedli na Letne proti autorem zminovane prohlidce mesity policii.
Zatim to vypada , ze verejne ubiti cloveka k smrti ma na city i tech umirnenych ceskych muslimu mensi vliv, nez vstup policajta do mesity.