Soudní spory o konání referenda v Brně skončily

Několik soudních rozhodnutí potvrdilo, že o poloze nádraží v Brně rozhodnou voliči v referendu, které proběhne souběžně s krajskými volbami za rok a půl na podzim. Politici, kteří vypsání referenda zmařili, tak nakonec dosáhli pouze jeho oddálení.

(vd)

10.02.2015 14:37

Referendum

Přípravný výbor za konání referenda předložil na začátku srpna loňského roku celkem 21,1 tisíc podpisů. Foto Archiv DR

Referendum o poloze brněnského nádraží bude již téměř jistě vypsáno souběžně s krajskými volbami na podzim roku 2016. Krajský soud v Brně totiž odmítl žalobu bývalého náměstka brněnského primátora Roberta Kotziana z ODS proti rozhodnutí nového zastupitelstva ohledně vyhlášení termínu referenda o poloze hlavního nádraží.

„Přípravný výbor pro vyhlášení referenda tento postup krajského soudu zcela očekával, takže teď doufáme, že Ústavní soud stejně odmítne i obě ústavní stížnosti ve stejné věci,“uvedl k rozsudkům člen přípravného výboru Miroslav Patrik.

Kotzian odmítal, aby se referendum konalo souběžně s krajskými volbami, podle něj je to protiprávní. „Referendum se mělo konat do devadesáti dnů od schválení, což připadalo na letošní leden,“ uvedl před časem Kotzian.

Dle svých slov je připraven se obrátit i na Ústavní soud. „Podám kasační stížnost k Nejvyššímu správnímu soudu. Pokud ani to nepomůže, ve hře je ještě stížnost k Ústavnímu soudu,“ uvedl pro Brněnský deník.

Již na sklonku ledna Nejvyšší správní soud odmítl dvě kasační stížnosti přípravného výboru za vyhlášení referenda v Brně o poloze železničního nádraží, neboť se podle něho staly bezpředmětnými.

Zastupitelé Brna totiž již 25. listopadu 2014 vyhlásili referendum společně s krajskými volbami na podzim 2016. Podle soudu je tak zbytečně zkoumat zákonnost postupu Krajského soudu v Brně. Podle právního zástupce přípravného výboru Pavla Uhla se tak NSS vyhnul řešení řady sporných otázek, jako je způsob kontroly správnosti podpisů pod peticí.

„Smysl podaných kasačních stížností byl především judikatorní, neboť jsme například chtěli vědět, jak by měly úřady postupovat při kontrole správnosti podpisů pod petici, aby v budoucnu nedocházelo ke sporům s přípravnými výbory, jako se to stalo opakovaně a šikanózně nám,“ komentuje odmítavé usnesení Nejvyššího správního soudu člen přípravného výboru za vyhlášení referenda Miroslav Patrik.

Přípravný výbor totiž musel na podzim 2014 svůj návrh na vyhlášení referenda a podpisové archy s podpisy předkládat hned dvakrát, neboť magistrát odmítnul uznat 8,8 tisíc podpisů. V posledním rozhodnutí ze dne 10. září 2014 pak magistrát tvrdil, že chybí ještě 414 podpisů.

O bezvadnosti návrhu nakonec rozhodl až rozsudek Krajského soudu v Brně 17. října, což bylo již po komunálních volbách. „Podle nás šlo o obstrukci brněnského magistrátu, neboť tehdejší primátor Roman Onderka z ČSSD a jeho náměstek Robert Kotzian z ODS si prostě nepřáli, aby o tak obrovské investici rozhodovali občané města,“ připomněl Josef Patočka z občanské aliance Referendum 2014, která sběr podpisů organizovala.

„Pro nás je nyní podstatný příslib brněnské čtyřkoalice, že končí jednostranná propagace odsunu nádraží, bude existovat vstřícnost k zapojení široké odborné i občanské veřejnosti a ochota akceptovat jako metodu výběru definitivního řešení architektonické soutěže podle metodiky České komory architektů,“ doplnil zmocněnec přípravného výboru a šéfredaktor Deníku Referendum Jakub Patočka.

Přípravný výbor předložil na začátku srpna loňského roku celkem 21,1 tisíc podpisů, nicméně magistrát jich 7,8 tisíc vyškrtnul. Následně výbor dne 1. září předložil dalších 5,9 tisíc podpisů, vyškrtnut byl ale další 1 tisíc podpisů. Magistrát pak s ignorování názoru soudu dne zaslal přípravnému výboru stanovisko, že ke splnění limitu 18 508 platných podpisů ještě chybí předložit 414 podpisů.

Avšak reálný stav byl zcela opačný, neboť návrh byl bezvadný již 1. září, konstatoval to totiž Krajský soud v Brně ve svém rozsudku ze 17. října, který tak potvrdil splnění zákonného počtu podpisů.

Nové zastupitelstvo Brna v čele s novou koalicí (hnutí ANO, Žít Brno, KDU-ČSL a Strana zelených) pak 25. listopadu 2014 podpořilo doporučení přípravného výboru a vyhlásilo místní referendum o poloze železničního nádraží a o způsobu výběru vhodné varianty společně s volbami do krajských zastupitelstev na podzim 2016.

Právě proti tomuto usnesení zastupitelstva v půlce ledna podalo několik politiků z ČSSD a ODS žalobu a ústavní stížnost, neboť podle nich mělo být referendum vyhlášeno do devadesáti dnů.