Vláda vybrala náměstka pro státní službu

Kabinet Bohuslava Sobotky ve středu rozhodl o jméně náměstka pro státní službu. Na historicky prvním náměstkovi pro státní službu se ministři shodli výraznou většinou a zvolili Josefa Postráneckého. Funkce by se měl ujmout 1. února.

(vd)

28.01.2015 22:38

N_m_stek

Postránecký pracuje ve státní správě více než sedmnáct let. Foto web vlády ČR

Koaliční vláda ČSSD, hnutí ANO a KDU-ČSL ve středu vybrala náměstka pro státní službu a pokračuje tak v procesu implementace zákona o státní službě. Ministři velkou většinou zvolili Josefa Postráneckého.

Postránecký pracuje ve státní správě více než sedmnáct let, působil na Úřadu vlády jako poradce místopředsedy vlády pro hospodářskou politiku, na ministerstvu pro místní rozvoj jako vrchní ředitel sekce pro regionální politiku, na ministerstvu vnitra jako náměstek ministra pro reformu veřejné správy, na ministerstvu pro místní rozvoj jako ředitel odboru rozvoje a strategie regionální politiky a v současné době působí jako ředitel kanceláře ministra vnitra pro ekonomiku, strategie a evropské fondy.

Nové funkce by se měl Postránecký ujmout 1. února. „Napravujeme tím více než dvacetiletý deficit a plníme další klíčový závazek, ke kterému se koaliční vláda před dvanácti měsíci zavázala. Věřím, že nový náměstek pro státní službu začne rychle pracovat na svých úkolech a podaří se nám dosáhnout odpolitizování státní správy, jejího nestranného, transparentnějšího a profesionálnějšího fungování,“ uvedl předseda vlády Bohuslav Sobotka po volbě.

Jedním z prvních úkolů, kterým se bude náměstek pro státní službu zabývat, bude podle tiskového odboru vlády zajištění výběrového řízení na tajemníky pro jednotlivá ministerstva. Výběrová řízení na tyto pozice proběhnou během února a března. Nadále také pokračuje příprava prováděcích právních předpisů.

Ambicí služebního zákona, který zavádí náměstka pro státní službu, bylo především odpolitizovat státní správu, zvýšit stabilitu a profesionalizaci ve státní službě nebo omezit časté personální změny na ministerstvech. Proces schvalování zákona se neobešel bez politických konfliktů. Vláda musela ustoupit nátlaku opoziční ODS a TOP 09, s finální verzí zákona pak nesouhlasil prezident Miloš Zeman.

Zatímco pravicová opozice si vymohla ústupky, Zemanovo veto dolní komora přehlasovala. ODS a TOP 09 odmítaly především zavedení generálního ředitelství při úřadu vlády. Koalice nakonec na zavedení tohoto institutu rezignovala, s opozičními stranami se navíc dohodla i na zachování tzv. politických náměstků, kteří se mají na vedení ministerstev podílet spolu s trvalými náměstky.

Zavedení služebního zákona naplnilo podmínku Evropské komise, aby Česká republika mohla dál čerpat až 600 miliard korun z evropských fondů.

Do druhého výběrového řízení na náměstka ministra vnitra pro státní službu se přihlásilo celkem 21 uchazečů. Výběrová komise po pohovoru s uchazeči doporučila vládě tři kandidáty: Josefa Postráneckého, Simeonu Zikmundovou a Břetislava Grégra.