Školský zákon obsahuje rozporuplné ustanovení, tvrdí ombudsmanka

Pokud by novela školského zákona byla schválena, poradenským zařízením by uložil nesplnitelnou povinnost v podobě vágně formulovaného dohledu nad postupy lékařů při posuzování zdravotního stavu dětí. Podle Šabatové by poslanci pasáž měli vypustit.

(vd)

20.01.2015 19:10

Zakladni_skola_prakticka_ustek1

O školském zákoně rozhodnou poslanci na aktuální schůzi sněmovny. Foto romove.radio.cz

V uplynulých týdnech vedli experti debatu o dopadech kritérií pro posuzování mentálního postižení na vzdělávání dětí se speciálními vzdělávacími potřebami.

Kritéria definuje návrhu ustanovení školského zákona, který poslanci mají na pořadu v úterý zahájené schůze dolní komory. Ustanovení zní: „Závisí-li pomoc školského poradenského zařízení na posouzení zdravotního stavu dítěte, žáka nebo studenta, dbá školské poradenské zařízení na to, aby podklady pro výstupy poradenské pomoci byly opatřeny v souladu se zásadami lékařské vědy. Posouzení mentálního postižení dítěte nebo žáka pro účely tohoto zákona vždy vychází z hodnocení rozumových a adaptivních schopností dítěte nebo žáka v souvislostech jeho vývoje a jeho sociálního a kulturního prostředí.“

Ombudsmanka Anna Šabatová tvrdí, že jde o pasáž natolik problematickou, že by měli zákonodárci z návrhu novely bez náhrady vypustit. S tímto doporučením se také dle svých slov obrátila na Výbor pro sociální politiku a Výbor pro vědu, vzdělání, kulturu, mládež a tělovýchovu Poslanecké sněmovny.

Připomněla, že návrh zákona by v případě schválení v navržené podobě ukládal školským poradenským zařízením nesplnitelnou povinnost v podobě vágně formulovaného dohledu nad postupy lékařů při posuzování zdravotního stavu.

Dikce návrhu podle ní navíc nepoužívá kritéria, která by byla obsažena v Mezinárodní klasifikaci nemocí (MKN-10) pro účely stanovení diagnózy mentálního postižení (F70-79). „Přitom postup dle MKN-10 je v České republice považován za postup na náležité odborné úrovni dle zdravotnických předpisů. Nejasnost v kritériích používaných v oblasti zdravotnictví a školství může vést v krajních případech k tomu, že dítě, které není podle lékaře mentálně retardované, bude mít tento status při poskytování vzdělávání,“ uvedla.

Šabatová nakonec tvrdí, že případné vypuštění sporného ustanovení nijak neohrozí vydání ústavně konformního prováděcího právního předpisu (tzv. katalogu podpůrných opatření) a neomezí možnosti přeřadit dítě s postižením do speciální školy či do redukovaného vzdělávacího programu.