Diplomatický vývoj v rámci izraelsko-palestinského konfliktu

Tento týden se uskuteční dvě události, které jsou dokladem toho, že se palestinská věc hýbe a má šanci. Jordánsko předloží Radě bezpečnosti OSN důležitou rezoluci. V Ženevě se koná mezinárodní konference o dodržování čtvrté Ženevské úmluvy.

V rámci izraelsko-palestinského konfliktu by se tuto středu měly odehrát dvě důležité diplomatické události. Jedna z nich se vztahuje k předložení rezoluce Radě bezpečnosti OSN ze strany Palestiny prostřednictvím Jordánska. Ta by v případě svého schválení měla vést k ukončení izraelské okupace palestinských území do dvou let.

Důležité je, že se jedná o iniciativu, na které se kromě Jordánska podílejí také země Rady pro spolupráci arabských zemí v Zálivu a Egypt, protože se jedná o spojence USA a v případě SAE, Saudské Arábie a Bahrajnu také o členy koalice států bojujících proti ISIS v Iráku.

Od první rezoluce se očekává její odmítnutí ze strany USA a dodržení tak čtyřicet sedm let dlouhé americké tradice soustavného vetování všech rezolucí v RB OSN, které jsou v rozporu se zájmy Izraele.

Jenže palestinští představitelé dali najevo připravenost reagovat na její vetování žádostí o členství v rámci Mezinárodního trestního soudu. To by jim otevřelo možnost podat žalobu na izraelské aktivity na palestinských územích. Již v minulém týdnu se Palestina stala u tohoto mezinárodního orgánu pozorovatelským státem, když pro to, aby jí byl tento statut udělen, hlasovalo všech 122 jeho členů.

Sice na o něco pozdější dobu, ale podobnou rezoluci připravuje také Francie, která chce jejím prostřednictvím navrhnout dvouletý limit pro oboustranné vyjednání míru.


Ve středu se v Ženevě koná mezinárodní konference o dodržování čtvrté Ženevské úmluvy na okupovaných palestinských územích. Foto sl.wikipedia.org

V případě této rezoluce diplomatický korespondent izraelského deníku Haaretz Barak Ravid píše, že americká administrativa nezastává tak jednoznačný postoj a spíše se snaží Francii přesvědčit, aby předložení rezoluce odložila. Francouzská iniciativa je součástí právě začínajících snah EU o ukončení dlouholetého konfliktu mezi Izraelem a Palestinou.

Za izraelskou stranu na tyto iniciativy reagoval premiér Netanyahu zaprvé tím, že si za Izrael rezervoval právo obě rezoluce odmítnout a zadruhé prohlášeními, že podobné iniciativy představují pouze podporu pro teroristy, dodávající jim odvahu.

Druhý případ diplomatické události je zároveň dobrým příkladem přístupu k mezinárodnímu právu a skutečné ochoty vyžadovat jeho dodržování ze strany západních států. Ve středu se totiž v Ženevě koná mezinárodní konference o dodržování čtvrté Ženevské úmluvy na okupovaných palestinských územích, kterou na základě žádosti Palestiny pořádá Švýcarsko jako její depozitář.

Konference by měla trvat pouze několik hodin, média budou mít přístup pouze k závěrečnému proslovu o jejím průběhu, nicméně přesto Izrael a USA nejprve vyvinuly diplomatický tlak na Švýcarsko s cílem odvrátit její konání.

Když neuspěly, izraelští představitelé oznámili úmysl přehodnotit své další diplomatické vztahy se Švýcarskem a společně s USA se odmítli konference účastnit. Podobný krok se očekává i od Austrálie a Kanady. Nyní podle izraelských médií vyvíjí tlak také na to, aby se konference nezúčastnily ani státy EU. Obecně se očekává hojná přítomnost států zbytku světa.

Čtvrtá Ženevská úmluva upravuje pravidla okupace v mezinárodním právu. Okupující mocnost podle nich například musí dodržovat lidská práva obyvatel okupovaného území a naopak nesmí natrvalo přesouvat své obyvatele na tato území, což Izrael prostřednictvím své osadnické politiky samozřejmě dělá. Jako velmi dobrý důkaz může posloužit obyčejná statistika, podle které počet izraelských obyvatel v Izraeli vzrostl za posledních deset let o 20,4%, zatímco na okupovaném Západním břehu o 60,3%.

Izrael je také jednou ze stran čtvrté Ženevské úmluvy, ale jeho parlament dosud nebyl schopný přistoupit k jejímu začlenění do tamní legislativy. Mluvčí izraelského ministerstva zahraničí prohlásil, že Švýcarsko rozhodnutím pořádat tuto konferenci porušilo svou povinnost jednat na základě neutrality a přispělo k politizaci čtvrté Ženevské úmluvy a válečným zákonům obecně.

Mezitím parlamenty několika dalších evropských zemí vyzvaly své vládní představitele k uznání Palestiny jako nezávislého státu. Naposledy pro uznání hlasoval portugalský parlament, který se po Irsku, Španělsku, Velké Británii a Francii stal pátým parlamentem některé z členských zemí EU, který učinil podobné rozhodnutí. V lednu by měl na toto téma hlasovat také parlament Dánska.

Zatímco Petr Jedlička v říjnu na těchto stránkách psal, že „Palestinská věc se hýbe, ne že ne“, dnes se dá při troše optimismu říci, že díky zvýšené aktivitě EU má dnes palestinská věc také šanci.

A co si myslíte vy? Diskuse (1 příspěvek)

Tomáš Tožička - Praha

Tisková konference s Liebermanem Úterý, 16.Prosince 2014, 10:26:25

Podle serveru MZV: "Ministr zahraničních věcí Lubomír Zaorálek přijme 18. prosince 2014 v Černínském paláci Avigdora Liebermana, ministra zahraničních věcí Státu Izrael."

Tak uvidíme, co se dozvíme o našich pozicích k budoucímu hlasování. Není bez zajímavosti, že tentýž den pořádá ministr Zaorálek konferenci o lidských právech...